Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 200. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Jeremjáš, kapitola 22
1 Toto praví Hospodin: „Sestup do domu krále judského a vyhlas tam toto slovo. 2 Řekni: Slyš slovo Hospodinovo, králi judský, který sedíš na trůně Davidově, ty i tvoji služebníci i tvůj lid, ti, kdo přicházejí do těchto bran. 3 Toto praví Hospodin: Uplatňujte právo a spravedlnost, vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele, netýrejte bezdomovce, sirotka a vdovu, nedopouštějte se násilí, neprolévejte na tomto místě nevinnou krev. 4 Budete-li vskutku podle tohoto slova jednat, budou branami tohoto domu vcházet králové, kteří budou sedět po Davidovi na jeho trůnu, budou jezdit na voze i na koních, král i jeho služebníci i jeho lid. 5 Neuposlechnete-li těchto slov, přísahám při sobě, je výrok Hospodinův, že tento dům bude obrácen v trosky.“
6 Toto praví Hospodin o domě krále judského:
„Byl jsi mi Gileádem a vrcholkem Libanónu.
Učiním tě však pouští, městy, jež nebudou obývána.
7 Posvětím proti tobě šiřitele zkázy, každého s jeho zbrojí,
ti porazí tvé nejlepší cedry a vhodí do ohně.“
8 Mnohé pronárody budou přecházet kolem tohoto města a jeden druhého se bude ptát: „Proč Hospodin takhle naložil s tímto velkým městem?“ 9 Dostanou odpověď: „Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.“
10 Neoplakávejte mrtvého, neprojevujte soustrast,
plačte usedavě nad tím, kdo odchází,
poněvadž se už nevrátí a neuvidí svou rodnou zem.
11 Toto praví Hospodin o Šalúmovi, synu Jóšijášovu, králi judském, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a z tohoto místa odešel: „Již se sem nevrátí. 12 Na místě, kam ho přestěhovali, zemře, tuto zemi už neuvidí.“
13 „Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností
a své pokojíky na střeše bezprávím,
svého bližního nutí pracovat zadarmo
a jeho výdělek mu nedává.
14 Kdo říká: ‚Vystavím si rozměrný dům s prostornými pokojíky na střeše,
prorazím si v něm okna,
obložím jej cedrem a natřu rudkou.‘
15 Zda proto budeš králem, když se budeš naparovat v cedroví?
Zdali se tvůj otec nenajedl a nenapil?
Když uplatňoval právo a spravedlnost, tehdy se mu dobře vedlo.
16 Když se zastával utištěného a ubožáka, tehdy bývalo dobře.
Zda to neznamená, že mě znal?
je výrok Hospodinův.
17 Ale tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk,
prolévání nevinné krve, páchání útisku a křivd.“
18 Proto praví Hospodin o Jójakímovi, synu Jóšijášovu, králi judském, toto:
„Nebudou nad ním naříkat:
‚Běda, můj bratře, běda, sestro!‘
Nebudou nad ním naříkat:
‚Běda, pane, běda, veličenstvo!‘
19 Bude pohřben, jako se pohřbívá osel,
bude vyvlečen a odhozen ven za jeruzalémské brány.“
20 „Vystup na Libanón, dcero, a křič,
ať zazní tvůj hlas v Bášanu.
Křič z Abárímu, protože všichni tvoji milenci jsou roztříštěni.
21 Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid.
Řekla jsi: ‚Nebudu poslouchat!‘
Byla jsi zvyklá už od svého mládí neposlouchat můj hlas.
22 Všechny tvé pastýře spase vítr, tvoji milenci půjdou do zajetí.
Tehdy se budeš stydět a hanbit za všechno zlo, jež jsi spáchala.
23 Ty, která ses usídlila na Libanónu, uhnízdila se na cedrech,
jak budeš vzdychat, až na tebe přijdou bolesti, až se budeš svíjet jako rodička!“
24 „Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, i kdyby byl Konjáš, syn Jójakímův, král judský, pečetním prstenem na mé pravé ruce, strhnu tě odtamtud. 25 Vydám tě do rukou těch, kdo ti ukládají o život, do rukou těch, jichž se tak lekáš, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou Kaldejců. 26 Uvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili, a tam zemřete. 27 Ale do země, ke které se budou upínat svou duší v touze po návratu, tam se nenavrátí.“
28 Což je tento muž, Konjáš, stvůrou hodnou opovržení a rozbití, je nádobou neoblíbenou? Proč byli on i jeho potomstvo odvrženi a odhozeni do země, kterou neznali?
29 Země, země, země!
Slyš slovo Hospodinovo.
30 Toto praví Hospodin:
„Zapište tohoto muže jako bezdětného, muže,
který nebude mít ve svých dnech zdar.
Nikomu z jeho potomků se nepodaří dosednout na Davidův trůn a být opět v Judsku vladařem!“
Jeremjáš, kapitola 23
1 „Běda pastýřům, kteří hubí a rozptylují ovce mé pastvy,“ je výrok Hospodinův. 2 Proto Hospodin, Bůh Izraele, praví proti těm pastýřům, pastýřům svého lidu, toto: „Mé ovce rozptylujete, rozháníte je a nedohlížíte na ně. Hle, já vás za vaše zlé skutky ztrestám, je výrok Hospodinův. 3 Sám shromáždím pozůstatek svých ovcí ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, a přivedu je zpět na jejich nivy a budou plodné a rozmnoží se. 4 Ustanovím nad nimi pastýře a ti je budou pást, nebudou se již bát ani děsit a žádná nebude pohřešována, je výrok Hospodinův.“
5 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův,
kdy Davidovi vzbudím výhonek spravedlivý.
Kralovat bude jako král a bude prozíravý
a bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost.
6 V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí.
A nazvou ho tímto jménem: ‚Hospodin – naše spravedlnost‘.“
7 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země,‘ 8 nýbrž: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl a přivedl potomstvo domu Izraelova ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal.‘ Usadí se ve své zemi.“
9 O prorocích:
„Mé srdce je zlomeno v mém nitru,
všechny mé kosti se chvějí,
jsem jako opilý člověk,
jako muž zmožený vínem,
kvůli Hospodinu, kvůli jeho svatým slovům.
10 Poněvadž země je plná cizoložníků,
truchlí pod kletbou
a pastviny na stepi vyschly;
oni však běhají za zlem a zmužile si vedou v tom, co není správné.
11 Vždyť jak prorok, tak kněz se rouhají,
i ve svém domě nalézám jejich zlé činy,
je výrok Hospodinův.
12 Proto bude jejich cesta kluzká, budou vyhnáni do temnoty a v ní padnou;
přivedu na ně zlo,
rok jejich trestu,
je výrok Hospodinův.“
13 Na samařských prorocích jsem viděl tuto nepatřičnost:
Prorokovali ve jménu Baalově a sváděli Izraele, můj lid.
14 Také u jeruzalémských proroků jsem viděl hroznou věc:
cizoložství a neustálé klamání.
Posilují ruce zlovolníků,
aby se nikdo neodvrátil od svých zlých činů.
Jsou pro mne všichni jako Sodoma a obyvatelé města jako Gomora.
15 Proto Hospodin zástupů praví proti těm prorokům toto:
„Hle, nakrmím je pelyňkem a napojím je otrávenou vodou,
protože od jeruzalémských proroků vyšlo rouhačství na celou zemi.“
16 Toto praví Hospodin zástupů:
„Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují,
obluzují vás přeludy,
ohlašují vám vidění svých srdcí,
a ne to, co vyšlo z úst Hospodinových.“
17 Stále říkají těm, kteří mě znevažují:
„Hospodin promluvil: Budete mít pokoj,“
a každému, kdo chodí se zarputilým srdcem, slibují:
„Nedolehne na vás nic zlého.“
18 Kdo však byl v důvěrném obecenství s Hospodinem?
Kdo viděl a slyšel jeho slovo?
Kdo věnoval pozornost jeho slovu a naslouchal?
19 Hle, vichr Hospodinův! Vzplálo rozhořčení.
Vichr víří, stáčí se na hlavu svévolníků.
20 Hospodinův hněv se neodvrátí,
dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce.
V posledních dnech to určitě pochopíte.
21 „Já jsem ty proroky neposlal,
a přesto běží,
nemluvil jsem k nim,
a přesto prorokují.
22 Kdyby byli v důvěrném obecenství se mnou a hlásali má slova mému lidu,
odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zlých skutků.
23 Jsem Bůh, jenom když jsem blízko?
je výrok Hospodinův;
jsem-li daleko, Bůh už nejsem?
24 Může se někdo skrýt ve skrýších a já ho neuvidím?
je výrok Hospodinův.
Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův.“
25 „Slyšel jsem, co říkají proroci, kteří v mém jménu prorokují klam. Říkají: ‚Měl jsem sen, měl jsem sen.‘ 26 Jak dlouho ještě? Je něco v srdci proroků, kteří prorokují klam, a proroků, kteří prorokují lest svých srdcí? 27 Myslí si, že mé jméno vymýtí z paměti mého lidu svými sny, které si navzájem vypravují? Tak jako zapomněli na mé jméno jejich otcové kvůli Baalovi? 28 Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, ale kdo má mé slovo, ať mluví mé slovo pravdivě.“
„Co je slámě do obilí? je výrok Hospodinův.
29 Není mé slovo jako oheň,
je výrok Hospodinův,
jako kladivo tříštící skálu?“
30 „Proto hle, já jsem proti těm prorokům, je výrok Hospodinův, kteří kradou jeden druhému má slova. 31 Hle, já jsem proti těm prorokům, je výrok Hospodinův, kteří používají svého jazyka a tvrdí: ‚Výrok Hospodinův.‘ 32 Hle, já jsem proti těm, kdo prorokují klamné sny, je výrok Hospodinův. Vypravují je a svádějí můj lid svými klamy a svou chvástavostí. Já jsem je ani neposlal ani nepověřil, tomuto lidu nejsou k užitku, je výrok Hospodinův.“
33 „Zeptá-li se tě tento lid, prorok nebo kněz: ‚Jaký je výnos Hospodinův?‘, odvětíš jim: ‚Jaký výnos? Odvrhnu vás, je výrok Hospodinův.‘ 34 Proroka i kněze a lid, kteří užívají rčení: ‚Výnos Hospodinův‘, potrestám, každého i jeho dům. 35 Takto se budete ptát jeden druhého, každý svého bratra: ‚Co odpověděl Hospodin? Co Hospodin promluvil?‘ 36 Nebudete si už připomínat výnos Hospodinův, neboť výnosem je každému jeho vlastní slovo. Vy překrucujete slova Boha živého, Hospodina zástupů, našeho Boha. 37 Takto se budeš ptát proroka: ‚Co ti odpověděl Hospodin?‘ a ‚Co Hospodin promluvil?‘ 38 Budete-li říkat: ‚Výnos Hospodinův,‘ tak tedy toto praví Hospodin: Protože užíváte rčení: ‚Výnos Hospodinův,‘ vzkazuji vám: Neříkejte: ‚Výnos Hospodinův‘! 39 Hle, propůjčím vás nepříteli a odvrhnu od své tváře vás i město, které jsem dal vám i vašim otcům. 40 Uvalím na vás věčnou hanbu a věčnou potupu, která nebude zapomenuta.“
Jeremjáš, kapitola 24
1 Hospodin mi ukázal, hle, dva koše fíků postavené před Hospodinovým chrámem poté, co Nebúkadnesar, král babylónský, přestěhoval Jekonjáše, syna Jójakímova, krále judského, i judské velmože, řemeslníky a kovotepce z Jeruzaléma a přivedl je do Babylónu. 2 V jednom koši byly fíky velmi dobré, jako jsou fíky rané, v druhém koši byly fíky velmi špatné, tak špatné, že se nedaly jíst.
3 Hospodin se mne zeptal: „Co vidíš, Jeremjáši?“ Odvětil jsem: „Fíky. Ty dobré fíky jsou velmi dobré, ty špatné jsou velmi špatné, tak špatné, že se nedají jíst.“
4 Tu se ke mně stalo slovo Hospodinovo: 5 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jako na tyto dobré fíky se dívám na judské přesídlence, které jsem pro jejich dobro poslal z tohoto místa do země Kaldejců. 6 Obracím k nim svůj zrak v dobrém, přivedu je zpět do této země. Znovu je vybuduji a už je nezbořím, zasadím je a nevykořením. 7 Dám jim srdce, aby mě poznali, že já jsem Hospodin. Budou mým lidem a já jim budu Bohem, neboť se ke mně navrátí celým srdcem.
8 Ale jako se špatnými fíky, které jsou tak špatné, že se nedají jíst, praví Hospodin, právě tak naložím se Sidkijášem, králem judským, a jeho velmoži, i pozůstatkem jeruzalémského lidu, s těmi, kdo zůstali v této zemi, i s těmi, kdo bydlí v zemi egyptské. 9 Učiním je obrazem hrůzy a zla pro všechna království země, potupou a pořekadlem, předmětem výsměchu a zlořečením na všech místech, kam je vyženu. 10 Pošlu na ně meč, hlad a mor, dokud nebudou do posledního vyhubeni ze země, kterou jsem dal jim a jejich otcům.“
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Toto praví Hospodin: „Sestup do domu krále judského a vyhlas tam toto slovo. 2 Řekni: Slyš slovo Hospodinovo, králi judský, který sedíš na trůně Davidově, ty i tvoji služebníci i tvůj lid, ti, kdo přicházejí do těchto bran. 3 Toto praví Hospodin: Uplatňujte právo a spravedlnost, vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele, netýrejte bezdomovce, sirotka a vdovu, nedopouštějte se násilí, neprolévejte na tomto místě nevinnou krev. 4 Budete-li vskutku podle tohoto slova jednat, budou branami tohoto domu vcházet králové, kteří budou sedět po Davidovi na jeho trůnu, budou jezdit na voze i na koních, král i jeho služebníci i jeho lid. 5 Neuposlechnete-li těchto slov, přísahám při sobě, je výrok Hospodinův, že tento dům bude obrácen v trosky.“
6 Toto praví Hospodin o domě krále judského:
„Byl jsi mi Gileádem a vrcholkem Libanónu.
Učiním tě však pouští, městy, jež nebudou obývána.
7 Posvětím proti tobě šiřitele zkázy, každého s jeho zbrojí,
ti porazí tvé nejlepší cedry a vhodí do ohně.“
8 Mnohé pronárody budou přecházet kolem tohoto města a jeden druhého se bude ptát: „Proč Hospodin takhle naložil s tímto velkým městem?“ 9 Dostanou odpověď: „Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.“
10 Neoplakávejte mrtvého, neprojevujte soustrast,
plačte usedavě nad tím, kdo odchází,
poněvadž se už nevrátí a neuvidí svou rodnou zem.
11 Toto praví Hospodin o Šalúmovi, synu Jóšijášovu, králi judském, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a z tohoto místa odešel: „Již se sem nevrátí. 12 Na místě, kam ho přestěhovali, zemře, tuto zemi už neuvidí.“
13 „Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností
a své pokojíky na střeše bezprávím,
svého bližního nutí pracovat zadarmo
a jeho výdělek mu nedává.
14 Kdo říká: ‚Vystavím si rozměrný dům s prostornými pokojíky na střeše,
prorazím si v něm okna,
obložím jej cedrem a natřu rudkou.‘
15 Zda proto budeš králem, když se budeš naparovat v cedroví?
Zdali se tvůj otec nenajedl a nenapil?
Když uplatňoval právo a spravedlnost, tehdy se mu dobře vedlo.
16 Když se zastával utištěného a ubožáka, tehdy bývalo dobře.
Zda to neznamená, že mě znal?
je výrok Hospodinův.
17 Ale tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk,
prolévání nevinné krve, páchání útisku a křivd.“
18 Proto praví Hospodin o Jójakímovi, synu Jóšijášovu, králi judském, toto:
„Nebudou nad ním naříkat:
‚Běda, můj bratře, běda, sestro!‘
Nebudou nad ním naříkat:
‚Běda, pane, běda, veličenstvo!‘
19 Bude pohřben, jako se pohřbívá osel,
bude vyvlečen a odhozen ven za jeruzalémské brány.“
20 „Vystup na Libanón, dcero, a křič,
ať zazní tvůj hlas v Bášanu.
Křič z Abárímu, protože všichni tvoji milenci jsou roztříštěni.
21 Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid.
Řekla jsi: ‚Nebudu poslouchat!‘
Byla jsi zvyklá už od svého mládí neposlouchat můj hlas.
22 Všechny tvé pastýře spase vítr, tvoji milenci půjdou do zajetí.
Tehdy se budeš stydět a hanbit za všechno zlo, jež jsi spáchala.
23 Ty, která ses usídlila na Libanónu, uhnízdila se na cedrech,
jak budeš vzdychat, až na tebe přijdou bolesti, až se budeš svíjet jako rodička!“
24 „Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, i kdyby byl Konjáš, syn Jójakímův, král judský, pečetním prstenem na mé pravé ruce, strhnu tě odtamtud. 25 Vydám tě do rukou těch, kdo ti ukládají o život, do rukou těch, jichž se tak lekáš, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou Kaldejců. 26 Uvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili, a tam zemřete. 27 Ale do země, ke které se budou upínat svou duší v touze po návratu, tam se nenavrátí.“
28 Což je tento muž, Konjáš, stvůrou hodnou opovržení a rozbití, je nádobou neoblíbenou? Proč byli on i jeho potomstvo odvrženi a odhozeni do země, kterou neznali?
29 Země, země, země!
Slyš slovo Hospodinovo.
30 Toto praví Hospodin:
„Zapište tohoto muže jako bezdětného, muže,
který nebude mít ve svých dnech zdar.
Nikomu z jeho potomků se nepodaří dosednout na Davidův trůn a být opět v Judsku vladařem!“
1 „Běda pastýřům, kteří hubí a rozptylují ovce mé pastvy,“ je výrok Hospodinův. 2 Proto Hospodin, Bůh Izraele, praví proti těm pastýřům, pastýřům svého lidu, toto: „Mé ovce rozptylujete, rozháníte je a nedohlížíte na ně. Hle, já vás za vaše zlé skutky ztrestám, je výrok Hospodinův. 3 Sám shromáždím pozůstatek svých ovcí ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, a přivedu je zpět na jejich nivy a budou plodné a rozmnoží se. 4 Ustanovím nad nimi pastýře a ti je budou pást, nebudou se již bát ani děsit a žádná nebude pohřešována, je výrok Hospodinův.“
5 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův,
kdy Davidovi vzbudím výhonek spravedlivý.
Kralovat bude jako král a bude prozíravý
a bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost.
6 V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí.
A nazvou ho tímto jménem: ‚Hospodin – naše spravedlnost‘.“
7 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země,‘ 8 nýbrž: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl a přivedl potomstvo domu Izraelova ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal.‘ Usadí se ve své zemi.“
9 O prorocích:
„Mé srdce je zlomeno v mém nitru,
všechny mé kosti se chvějí,
jsem jako opilý člověk,
jako muž zmožený vínem,
kvůli Hospodinu, kvůli jeho svatým slovům.
10 Poněvadž země je plná cizoložníků,
truchlí pod kletbou
a pastviny na stepi vyschly;
oni však běhají za zlem a zmužile si vedou v tom, co není správné.
11 Vždyť jak prorok, tak kněz se rouhají,
i ve svém domě nalézám jejich zlé činy,
je výrok Hospodinův.
12 Proto bude jejich cesta kluzká, budou vyhnáni do temnoty a v ní padnou;
přivedu na ně zlo,
rok jejich trestu,
je výrok Hospodinův.“
13 Na samařských prorocích jsem viděl tuto nepatřičnost:
Prorokovali ve jménu Baalově a sváděli Izraele, můj lid.
14 Také u jeruzalémských proroků jsem viděl hroznou věc:
cizoložství a neustálé klamání.
Posilují ruce zlovolníků,
aby se nikdo neodvrátil od svých zlých činů.
Jsou pro mne všichni jako Sodoma a obyvatelé města jako Gomora.
15 Proto Hospodin zástupů praví proti těm prorokům toto:
„Hle, nakrmím je pelyňkem a napojím je otrávenou vodou,
protože od jeruzalémských proroků vyšlo rouhačství na celou zemi.“
16 Toto praví Hospodin zástupů:
„Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují,
obluzují vás přeludy,
ohlašují vám vidění svých srdcí,
a ne to, co vyšlo z úst Hospodinových.“
17 Stále říkají těm, kteří mě znevažují:
„Hospodin promluvil: Budete mít pokoj,“
a každému, kdo chodí se zarputilým srdcem, slibují:
„Nedolehne na vás nic zlého.“
18 Kdo však byl v důvěrném obecenství s Hospodinem?
Kdo viděl a slyšel jeho slovo?
Kdo věnoval pozornost jeho slovu a naslouchal?
19 Hle, vichr Hospodinův! Vzplálo rozhořčení.
Vichr víří, stáčí se na hlavu svévolníků.
20 Hospodinův hněv se neodvrátí,
dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce.
V posledních dnech to určitě pochopíte.
21 „Já jsem ty proroky neposlal,
a přesto běží,
nemluvil jsem k nim,
a přesto prorokují.
22 Kdyby byli v důvěrném obecenství se mnou a hlásali má slova mému lidu,
odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zlých skutků.
23 Jsem Bůh, jenom když jsem blízko?
je výrok Hospodinův;
jsem-li daleko, Bůh už nejsem?
24 Může se někdo skrýt ve skrýších a já ho neuvidím?
je výrok Hospodinův.
Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův.“
25 „Slyšel jsem, co říkají proroci, kteří v mém jménu prorokují klam. Říkají: ‚Měl jsem sen, měl jsem sen.‘ 26 Jak dlouho ještě? Je něco v srdci proroků, kteří prorokují klam, a proroků, kteří prorokují lest svých srdcí? 27 Myslí si, že mé jméno vymýtí z paměti mého lidu svými sny, které si navzájem vypravují? Tak jako zapomněli na mé jméno jejich otcové kvůli Baalovi? 28 Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, ale kdo má mé slovo, ať mluví mé slovo pravdivě.“
„Co je slámě do obilí? je výrok Hospodinův.
29 Není mé slovo jako oheň,
je výrok Hospodinův,
jako kladivo tříštící skálu?“
30 „Proto hle, já jsem proti těm prorokům, je výrok Hospodinův, kteří kradou jeden druhému má slova. 31 Hle, já jsem proti těm prorokům, je výrok Hospodinův, kteří používají svého jazyka a tvrdí: ‚Výrok Hospodinův.‘ 32 Hle, já jsem proti těm, kdo prorokují klamné sny, je výrok Hospodinův. Vypravují je a svádějí můj lid svými klamy a svou chvástavostí. Já jsem je ani neposlal ani nepověřil, tomuto lidu nejsou k užitku, je výrok Hospodinův.“
33 „Zeptá-li se tě tento lid, prorok nebo kněz: ‚Jaký je výnos Hospodinův?‘, odvětíš jim: ‚Jaký výnos? Odvrhnu vás, je výrok Hospodinův.‘ 34 Proroka i kněze a lid, kteří užívají rčení: ‚Výnos Hospodinův‘, potrestám, každého i jeho dům. 35 Takto se budete ptát jeden druhého, každý svého bratra: ‚Co odpověděl Hospodin? Co Hospodin promluvil?‘ 36 Nebudete si už připomínat výnos Hospodinův, neboť výnosem je každému jeho vlastní slovo. Vy překrucujete slova Boha živého, Hospodina zástupů, našeho Boha. 37 Takto se budeš ptát proroka: ‚Co ti odpověděl Hospodin?‘ a ‚Co Hospodin promluvil?‘ 38 Budete-li říkat: ‚Výnos Hospodinův,‘ tak tedy toto praví Hospodin: Protože užíváte rčení: ‚Výnos Hospodinův,‘ vzkazuji vám: Neříkejte: ‚Výnos Hospodinův‘! 39 Hle, propůjčím vás nepříteli a odvrhnu od své tváře vás i město, které jsem dal vám i vašim otcům. 40 Uvalím na vás věčnou hanbu a věčnou potupu, která nebude zapomenuta.“
1 Hospodin mi ukázal, hle, dva koše fíků postavené před Hospodinovým chrámem poté, co Nebúkadnesar, král babylónský, přestěhoval Jekonjáše, syna Jójakímova, krále judského, i judské velmože, řemeslníky a kovotepce z Jeruzaléma a přivedl je do Babylónu. 2 V jednom koši byly fíky velmi dobré, jako jsou fíky rané, v druhém koši byly fíky velmi špatné, tak špatné, že se nedaly jíst.
3 Hospodin se mne zeptal: „Co vidíš, Jeremjáši?“ Odvětil jsem: „Fíky. Ty dobré fíky jsou velmi dobré, ty špatné jsou velmi špatné, tak špatné, že se nedají jíst.“
4 Tu se ke mně stalo slovo Hospodinovo: 5 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jako na tyto dobré fíky se dívám na judské přesídlence, které jsem pro jejich dobro poslal z tohoto místa do země Kaldejců. 6 Obracím k nim svůj zrak v dobrém, přivedu je zpět do této země. Znovu je vybuduji a už je nezbořím, zasadím je a nevykořením. 7 Dám jim srdce, aby mě poznali, že já jsem Hospodin. Budou mým lidem a já jim budu Bohem, neboť se ke mně navrátí celým srdcem.
8 Ale jako se špatnými fíky, které jsou tak špatné, že se nedají jíst, praví Hospodin, právě tak naložím se Sidkijášem, králem judským, a jeho velmoži, i pozůstatkem jeruzalémského lidu, s těmi, kdo zůstali v této zemi, i s těmi, kdo bydlí v zemi egyptské. 9 Učiním je obrazem hrůzy a zla pro všechna království země, potupou a pořekadlem, předmětem výsměchu a zlořečením na všech místech, kam je vyženu. 10 Pošlu na ně meč, hlad a mor, dokud nebudou do posledního vyhubeni ze země, kterou jsem dal jim a jejich otcům.“