ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 377. den čtení Přehled čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Kniha moudrosti, kapitola 18

1 Avšak tví svatí měli převeliké světlo.

Egypťané slyšeli jejich hlas, ale neviděli jejich podobu.

A protože Izraelci netrpěli tak jako oni,

prohlašovali je za blažené,

2 děkovali, že se jim nemstí za dřívější křivdy,

a prosili o milost, že se prve postavili proti nim.

3 Nadto jsi svým věrným propůjčil ohnivý sloup

za průvodce neznámými cestami,

za slunce, jež je nepálilo při jejich slavném putování pouští.

4 Kdo drželi ve vězení tvé syny,

skrze něž měl svět dostat nehynoucí světlo Zákona,

zasloužili si být zbaveni světla a uvězněni v temnotě.

5 Protože se uradili, že budou zabíjet nemluvňata svatých,

z nichž jedno dítě bylo odloženo a zachráněno,

odňal jsi jim za trest mnoho dětí

a společně je zahubil přívalem vod.

6 Ona noc byla našim otcům předem ohlášena,

aby bezpečně věděli, jakým přísežným slibům uvěřili,

a byli pokojné mysli.

7 Tvůj lid očekával záchranu spravedlivých a záhubu nepřátel.

8 Neboť čím jsi potrestal naše protivníky,

tím jsi oslavil nás, které sis povolal.

9 Vždyť zbožné děti dobrých praotců skrytě přinášely oběť velikonočního beránka

a uložily si svorně božský zákon,

že svatí se budou podílet rovným dílem na týchž věcech,

ať příznivých, ať nebezpečných.

Už tehdy začali zpívat chvalozpěvy otců.

10 Odpověděl jim však neuspořádaný pokřik nepřátel

a šířil se žalostný nářek nad oplakávanými dětmi.

11 Stejným trestem byl postižen otrok i pán,

prostý muž trpěl tímtéž co král.

12 Všichni společně měli nesčetné mrtvé,

kteří zahynuli stejnou smrtí,

takže je živí nestačili pohřbívat,

když jedním rázem vymřel výkvět jejich potomstva.

13 Ti, kdo kvůli kouzlům ničemu nechtěli věřit,

při smrti prvorozených uznali,

že ten lid je Božím synem.

14 Když totiž všude zavládlo hluboké mlčení

a noc ve svém běhu byla v půli cesty,

15 tvé všemohoucí slovo se náhle sneslo jako nelítostný bojovník

z královského trůnu na nebesích doprostřed země odsouzené k záhubě.

Jako břitký meč přinášelo tvůj neodvolatelný rozkaz,

16 a když se zastavilo, naplnilo vše smrtí;

dotýkalo se nebe, a přitom stálo na zemi.

17 Hned nato se jim zjevily přízraky v hrozných snech

a přepadl je nenadálý strach.

18 Jedni tu a jiní tam padali polomrtví

a přitom vypovídali, proč umírají.

19 Sny, které je tak vyděsily, jim to předem naznačily,

aby nezemřeli bez vědomí, proč krutě trpí.

20 I spravedlivých se dotkla zkouška smrti,

a na poušti postihla pohroma množství lidu,

ale hněv dlouho netrval.

21 Neboť muž bez úhony se bez prodlení dal za ně do boje

vyzbrojen svou kněžskou službou,

modlitbou a kadidlem na usmíření.

Vzepřel se rozhořčení i učinil přítrž té ráně,

a tak ukázal, že je tvým služebníkem.

22 Zvítězil nad rozhněváním nikoli tělesnou silou ani zásahem zbraně,

ale trestajícího odzbrojil slovem,

tím, že připomněl přísežné smlouvy dané otcům.

23 Neboť když mrtví leželi již nakupeni na sobě,

stanul uprostřed a zastavil tvůj hněv

a zatarasil mu cestu k živoucím.

24 Vždyť byl na jeho splývavém rouchu znázorněn celý svět

a slavná jména otců vyryta ve čtyřech řadách drahokamů,

a tvá velebnost byla na čelence jeho hlavy.

25 Tomu zhoubce ustoupil, toho se zalekl; stačilo, že okusili hněv.

Kniha moudrosti, kapitola 19

1 Avšak na svévolnících spočíval hněv bez milosti až do konce,

neboť Bůh předvídal i jejich budoucí činy,

2 jak totiž, až jim sami dovolí odejít

a pošlou je urychleně pryč,

zase změní své smýšlení a budou je pronásledovat.

3 Ještě když se zabývali smutečními obřady

a naříkali u hrobů nebožtíků,

pojali jiný pošetilý záměr

a ty, které s naléhavými prosbami propustili,

nyní pronásledovali jako uprchlíky.

4 To nezbytí je plným právem hnalo do této krajnosti

a přimělo k tomu, že zapomněli, co se stalo,

aby jejich utrpení ještě zvýšil trest, kterého jim bylo třeba.

5 Zatímco tvůj lid podstoupil podivuhodnou cestu,

oni našli neobvyklou smrt.

6 Celé stvoření bylo ve své podstatě znovu přetvořeno,

tak aby sloužilo tvým rozkazům

a aby tví služebníci byli zachováni bez úhony.

7 Objevil se mrak a zastínil tábor,

suchá země se vynořila, kde dříve byla voda.

Ukázala se volná cesta z Rudého moře

a zelenající se rovina na místě dravého proudu.

8 Všechen lid tudy prošel chráněn tvou rukou

a zíral s úžasem na ten div.

9 Jako koně se popásali

a jako jehňata poskakovali;

přitom chválili tebe, Hospodine, svého zachránce.

10 Měli ještě v paměti, jak země za jejich pobytu v cizině

místo aby plodila zvířata, vydala komáry,

a řeka místo ryb vychrlila množství žab.

11 Později spatřili nový druh ptáků,

když puzeni žádostí zatoužili po pochoutkách,

12 neboť k jejímu uspokojení přilétaly pro ně křepelky od moře.

13 Na hříšníky však přišly tresty,

ne bez předchozích výstrah mohutného hromobití a blesků.

Právem trpěli za své zlé skutky,

protože chovali zlovolnou nenávist k cizincům.

14 V Sodomě nepřijali neznámé hosty, kteří k nim přišli,

v Egyptě z hostů, svých dobrodinců, udělali otroky.

15 A nejen to – na soudu jim to bude připočteno –,

sodomští přijali cizince nepřátelsky hned od počátku,

16 kdežto Egypťané je přijali s poctami,

dali jim podíl na svých právech,

a potom je sužovali těžkými robotami.

17 Byli také raněni slepotou

jako sodomští u dveří spravedlivého Lota.

Obklopen hlubokou temnotou hledal každý z nich cestu ke svým dveřím.

18 Neboť samy živly se proměňují

jako na strunném nástroji mění tóny nápěvu své jméno,

ačkoli uchovávají vždycky svůj zvuk.

To je dobře patrno z pozorování toho, co se událo.

19 Pozemští živočichové se měnili ve vodní,

a ti, kteří plavali, přestěhovali se z vody na souš.

20 Oheň měl ve vodě ještě větší sílu

a voda zapomněla, že má schopnost hasit.

21 Naopak plameny nesžehly těla křehkých živočichů,

když se ocitla v ohni,

ani nerozpustily snadno tající nebeský pokrm podobný jíní.

22 Ve všem tom, Hospodine, jsi zvelebil a oslavil svůj lid,

nepohrdl jsi jím, byls při něm vždycky a všude.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.