ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 384. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Sírachovec, kapitola 15

1 Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat;

kdo se přidrží Zákona, získá moudrost.

2 Ona mu vyjde vstříc jako matka,

přijme ho jako mladá nevěsta.

3 Nasytí ho chlebem rozumnosti

a napojí vodou moudrosti.

4 Opře se o ni a nezakolísá,

spolehne na ni a nedojde pohanění.

5 Vyvýší jej nad jeho bližní

a uprostřed shromáždění otevře mu ústa.

6 Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem

a jako dědictví obdrží věčné jméno.

7 Ale lidé nerozumní moudrost nezískají

a hříšníci ji ani nespatří.

8 Ona je daleko od pýchy

a lháři na ni nevzpomenou.

9 Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka,

protože nepochází od Hospodina.

10 Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv

a Hospodin jej bude provázet úspěchem.

11 Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem odpadl,“

on přece nedělá to, co nenávidí.

12 Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“

hříšníka přece nepotřebuje.

13 Hospodin má v nenávisti každou ohavnost,

a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí.

14 On sám na počátku stvořil člověka

a ponechal mu možnost vlastního rozhodování.

15 Chceš-li, můžeš plnit přikázání

a zachovávat věrnost podle libosti.

16 Vodu i oheň položil před tebe,

vztáhni svou ruku, po čem chceš.

17 Před člověkem je život i smrt

a bude mu dáno, co si vybere.

18 Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova,

je silný svou mocí a vidí všechno.

19 Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí,

žádný lidský skutek mu neunikne.

20 Nikomu nenařídil jednat svévolně

ani nedal nikomu povolení hřešit.

Sírachovec, kapitola 16

1 Nedychti po množství nezdárných dětí

a neraduj se ze svévolných synů.

2 I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich,

není-li při nich bázeň před Hospodinem.

3 Neskládej naději v jejich život

a nespoléhej na jejich množství;

lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných,

a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.

4 Jediný rozumný může povznést město,

zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.

5 Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči

a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.

6 Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň

a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.

7 Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům,

když se vzbouřili v celé své síle.

8 Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot,

zhnusili se mu svou pýchou.

9 Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě,

nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.

10 A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících,

kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.

11 I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný,

bylo by divné, kdyby nebyl potrestán;

u Boha je milosrdenství i hněv,

je mocný nejen v odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.

12 Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání,

člověka bude soudit podle jeho skutků.

13 Hříšník neuteče se svou kořistí

a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.

14 Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo,

každý dojde podle svých skutků odplaty.

15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal,

aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.

16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným,

když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.

17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem,

kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl?

V lidském davu nebudu poznán,

co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“

18 Hle, samo nebe i nebesa nebes,

propast i země se budou při jeho navštívení třást.

19 Stejně i hory a základy světa se zachvějí strachem,

až na ně upře svůj zrak.

20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí,

kdo by mohl porozumět Božím cestám?

21 Jako smršť, kterou člověk nevidí,

i množství Božích skutků zůstane utajeno.

22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti

a kdo na ně bude čekat?

Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“

23 Jen omezenec takto uvažuje,

jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.

24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění;

nakloň své srdce k mým slovům.

25 Odhalím ti dobře uvážené naučení

a pečlivě tě obeznámím s věděním.

26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku,

jakmile je učinil, přidělil jim místa.

27 Uspořádal svá díla navěky,

rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů;

nepodlehla hladu ani nezemdlela

a nezanechala ani své práce.

28 Jedno neutlačuje druhé

a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.

29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem

a zahrnul ji svou dobrotou.

30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem,

a do ní se všechno zas vrací.

Sírachovec, kapitola 17

1 Hospodin stvořil člověka ze země

a do ní ho zase navrací.

2 Vyměřil lidem omezenou délku života

a dal jim moc nade vším, co je na zemi.

3 Podle své vůle je vybavil silou,

učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.

4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli,

jemu pak, aby panoval i nad šelmami a ptactvem.

5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností;

jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat

a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.

6 Dal lidem jazyk a oči a uši,

schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.

7 Naplnil je chápavostí a rozumností

a ukázal jim, co je dobré a co zlé.

8 Svým okem bdí nad jejich srdci,

aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů,

9 dal jim, aby se navěky chlubili jeho divy.

10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno

a vyprávět o velikosti jeho díla.

11 Navíc jim dal vědění

a Zákon jako životodárné dědictví.

12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu

a oznámil jim svá ustanovení.

13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy

a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.

14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“

a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.

15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani,

neskryjí je před jeho pohledem.

16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému

a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.

17 Když totiž rozdělil pronárody po celé zemi,

každému národu ustanovil správce,

ale Izrael je podílem Hospodinovým,

18 jeho prvorozený, kterého živí kázní

a jemuž uděluje světlo lásky

a neopouští ho.

19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce

a on nepřestává sledovat jejich cesty.

20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty,

Hospodin vidí všechny jejich hříchy.

21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo,

neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.

22 Milosrdný skutek člověka je u něho jako pečetidlo;

lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka.

23 Na konci povstane a všem odplatí,

sešle odplatu na jejich hlavu.

24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu,

a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.

25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů,

pros ho a přestaň budit pohoršení.

26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost,

měj ve velké nenávisti každou ohavnost.

27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího

namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?

28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní,

jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.

29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství

a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!

30 Všechno dokázat není v možnostech lidí,

vždyť člověk není nesmrtelný.

31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit.

A člověk, pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.

32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin,

lidé však všichni jsou jen země a popel.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.