ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 418. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Jób, kapitola 31

1 „Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima,

jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?

2 Jaký je úděl od Boha shůry,

dědictví od Všemocného z výšin?

3 Zdali ne bědy pro bídáka

a neštěstí pro pachatele ničemností?

4 Nevidí snad Bůh mé cesty

a nepočítá všechny mé kroky?

5 Jestliže jsem licoměrně jednal

a moje noha spěchala za lstí,

6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti

a pozná mou bezúhonnost.

7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty

a mé srdce si šlo za mýma očima

nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních,

8 ať jiný sní, co zaseju,

a moji potomci ať jsou vykořeněni.

9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou

a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha,

10 ať moje žena jinému mele

a jiní ať se sklánějí nad ní.

11 Byla by to přece mrzkost,

nepravost hodná odsouzení,

12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy,

který do kořenů zničí všechnu mou úrodu.

13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně,

když se mnou vedli spor,

14 co bych měl udělat, až Bůh povstane,

co mu odvětím, až mě bude stíhat?

15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho,

nebyl to týž, který nás připravil v lůně?

16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání,

oči vdovy nechal hasnout v beznaději

17 a sám pojídal své sousto,

aniž z něho též sirotek jedl –

18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce,

také vdovu jsem od života své matky vodil –,

19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu,

že se ubožák čím přikrýt nemá,

20 jestliže mi jeho bedra nežehnala

za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat,

21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi,

ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci,

22 ať mi odpadne lopatka od ramene

a paže se mi vylomí z kloubu.

23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím,

na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností.

24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato,

třpytivému zlatu říkal: ‚V tebe doufám,‘

25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný,

že má ruka nabyla úctyhodného jmění,

26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září,

a měsíc, jak skvostně pluje po obloze,

27 a mé srdce potají se dalo zlákat,

abych polibek svých úst jim rukou poslal,

28 i to by byla nepravost hodná odsouzení,

neboť bych tím zapřel Boha shůry.

29 Jestliže jsem se radoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl,

a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého –

30 vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit,

nevyprošoval jsem si pro něho kletbu,

31 lidé z mého stanu si nestěžovali:

‚Kéž by nám dal trochu masa, nejsme syti,‘

32 cizinec nezůstával přes noc venku,

pocestnému jsem otvíral dveře –,

33 jestliže jsem po lidsku své přestoupení skrýval,

nepravost svou tajně uložil v své hrudi,

34 že bych se byl lekal početného davu

a že bych se opovržení lidských čeledí děsil,

pak ať zmlknu a nevyjdu ze dveří.

35 Kéž bych měl někoho, kdo by mě vyslyšel!

Zde je mé znamení. Ať mi Všemocný odpoví.

Můj odpůrce sepsal zápis.

36 Klidně si jej vložím na rameno,

ovinu si jej jak věnec.

37 O každém svém kroku mu povím,

jako vévoda přistoupím k němu.

38 Jestliže má půda proti mně křičela

a její brázdy přitom plakaly,

39 jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení

a její vlastníky odbýval,

40 ať místo pšenice vzejde trní,

místo ječmene býlí.“

Zde končí Jóbova slova.

Jób, kapitola 32

1 Tu přestali oni tři muži Jóbovi odpovídat, protože byl ve vlastních očích spravedlivý. 2 Zato vzplanul hněvem Elíhú, syn Berakeela Búzského z čeledi Rámovy; jeho hněv vzplanul proti Jóbovi, protože se pokládal za spravedlivějšího než Bůh. 3 Jeho hněv vzplanul i proti jeho třem přátelům, protože nenašli správnou odpověď a Jóba prohlašovali za svévolníka. 4 Elíhú se slovy k Jóbovi vyčkával, protože ostatní byli věkem starší než on. 5 Elíhú však viděl, že v ústech oněch tří mužů není vhodná odpověď, proto vzplanul hněvem.

6 Na to tedy navázal Elíhú, syn Berakeela Búzského, slovy:

„Co se týče let, jsem mladší,

kdežto vy jste kmeti,

proto jsem se ostýchal

a obával vám sdělit, co vím.

7 Řekl jsem si: Ať promluví léta,

ti, kteří mají let mnoho, ať s moudrostí seznamují.

8 Avšak je to duch člověku daný,

dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými.

9 Nejsou vždycky moudří ti, kdo mají mnoho let,

starci nemusejí vždy rozumět právu.

10 Proto říkám: Poslyšte mě.

Rovněž já chci sdělit, co vím.

11 Hle, čekal jsem na vaše slova,

naslouchal jsem vaší rozumnosti,

až co svými slovy vystihnete.

12 Snažil jsem se vám porozumět,

avšak Jóba nikdo neusvědčil,

žádný z vás neodpověděl na jeho řeči.

13 Neříkejte: ‚My jsme našli moudrost;

Bůh ho odvane jak plevu, a ne člověk.‘

14 Jób svá slova nezaměřil proti mně,

nebudu mu odpovídat vašimi řečmi. –

15 Jsou zděšeni, už neodpovídají,

slova jim už došla.

16 Čekám, ale oni nepromluví,

stojí tu a neodpovídají.

17 Přispěji tedy já svým dílem,

rovněž já chci sdělit, co vím.

18 Jsem naplněn slovy,

těsno je duchu v mém nitru.

19 Hle, mé nitro je jako víno, které nemá průduch,

jako nové měchy, jež pukají.

20 Musím mluvit, aby se mi ulevilo;

otevřu rty a odpovím.

21 Nebudu nikomu stranit,

nechci nikomu lichotit;

22 nevím, co je lichocení,

to by mě můj Učinitel brzy smetl.

Jób, kapitola 33

1 Ty, Jóbe, slyš dobře mou řeč,

všem mým slovům dopřej sluchu.

2 Pohleď, otevírám ústa,

pod mým patrem promlouvá můj jazyk.

3 Má řeč tryská z upřímného srdce,

mé rty mluví o poznání vytříbeném.

4 Boží duch mě učinil,

dech Všemocného mě oživil.

5 Můžeš-li, odpovídej,

předlož mi svou při, postav se!

6 Hle, já budu tvými ústy před Bohem,

i já jsem jen kus hlíny.

7 Hle, nemusí tě přepadat strach ze mne,

ani moje naléhání tebe tížit.

8 Řekl jsi to přede mnou

a já jsem tvá slova slyšel:

9 ‚Ryzí jsem, prost přestoupení,

jsem bez úhony, bez nepravosti.

10 Hle, Bůh proti mně záminky hledá,

pokládá mě za nepřítele,

11 sevřel do klády mé nohy

a střeží všechny mé stezky.‘

12 Hle, odpovídám ti: Zde nejsi v právu,

neboť Bůh je větší než člověk.

13 Proč s ním vedeš spor?

Že svými slovy neodpovídá?

14 Bůh přece promluví jednou i podruhé,

a člověk to nepostřehne.

15 Ve snu, ve vidění nočním,

když na lidi padá mrákota, v dřímotě na lůžku,

16 tehdy otvírá lidem ucho

a zpečeťuje varování, jež jim dal,

17 aby člověka odvedl od toho, co páchá,

aby muže chránil před vypínavostí,

18 aby jeho duši ušetřil před jámou

a jeho život aby nezašel hubící střelou.

19 Bolestmi je kárán na svém loži,

stálým svárem v kostech,

20 takže jeho život si oškliví pokrm

a jeho duše vytoužené jídlo.

21 Jeho tělo se očividně ztrácí,

vystupují kosti, které nebývalo vidět.

22 Jeho duše se blíží jámě

a jeho život jisté smrti.

23 Bude-li s ním anděl,

tlumočník, jeden z tisíců,

a poví-li, že je to přímý člověk,

24 tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne:

‚Vykup ho, ať do jámy nesestoupí;

mám za něho výkupné.‘

25 Jeho tělo bude svěžejší než v mládí,

vrátí se do dnů dospívání.

26 Bude-li prosit Boha a on v něm najde zalíbení,

ukáže mu svou tvář za hlaholu polnic

a člověku vrátí jeho spravedlnost.

27 Bude zpívat před lidmi a řekne:

‚Hřešil jsem a převracel, co bylo přímé,

ale nebylo mi odplaceno stejným.‘

28 Bůh vykoupil jeho duši, aby neodešla do jámy,

jeho život smí hledět na světlo.

29 To vše učiní Bůh pro muže dvakrát i třikrát,

30 aby odvrátil jeho duši od jámy

a přivedl ke světlu, do světla živých.

31 Poslouchej mě, Jóbe, pozorně,

mlč, já budu mluvit.

32 Bude-li co říci, odpověz mi,

promluv, chci pro tebe spravedlnost.

33 Nebudeš-li mít co říci, poslouchej mě,

mlč a já ti zprostředkuji moudrost.“

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.