Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

28. neděle v mezidobí - cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 10.10.2021
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 124
Zpět do rubriky
17Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“ 18Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. 19Znáš přikázání: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!“ 20On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“ 21Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ 22On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku. 23Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ 24Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: „Děti, jak je těžké vejít do Božího království! 25Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ 26Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: „Kdo tedy může být spasen?“ 27Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno.“ 28Tu mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.“ 29Ježíš odpověděl: „Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, 30aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný.“ (Mk 10,17-30)
 
K tématu
 
O přikázáních - touha po plném životě
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
… Tato otázka je výzva týkající se každého, totiž touha po plném, nekonečném životě. Jak si počínat, abychom jej dosáhli? Jakou cestou se vydat? Žít doopravdy, žít šlechetně… Kolik jen mladých si přeje žít a ničí se následováním prchavých věcí.
Někteří si myslí, že je lépe tento podnět k životu uhasit, protože je nebezpečný. Chtěl bych říci zejména mladým: naším největším nepřítelem nejsou konkrétní problémy, jakkoli by byly vážné a dramatické. Životu je nejvíce nebezpečný špatný duch přizpůsobivosti, což není umírněnost či pokora, nýbrž prostřednost, bázlivost (Otcové užívají slova oligopsychia. Sv. Jan Damašský to nazývá „obavou vykonat skutek“ - O pravé víře, II, 15; a sv. Jan Klimak dodává, že „bázlivost je chlapecká vlastnost v duši, která už není mladá“ - Nebeský žebřík, XX, 1,2).
Má bojácný mladík nějakou budoucnost? Nemá! Zůstane-li takovým, nevyroste, nebude se mu dařit. Takovíto mladí, kteří říkají „jsem zkrátka takový“ a všeho se bojí, nepokročí dál. Nezbytná je mírnost a síla, ale nikoli bázlivost a prostřednost. Blahoslavený Pier Giorgio Frassati říkával, že je třeba žít, nikoli živořit (List Isidorovi Boninimu, 27. února 1925). Prostřednost živoří. Život se žije. Dnešním mladým lidem je třeba u nebeského Otce vyprošovat dar svatého neklidu. Když je doma, kdekoli v rodině, vidět někdo mladý, jak celý den sedí, maminka či tatínek si řeknou: „Není mu něco? Není nemocný?“ a dovedou jej k lékaři. V mládí život postupuje kupředu, vyznačuje se svatým neklidem, schopností nespokojit se s bezbarvým životem, který postrádá krásu. Nebudou-li mladí hladovět po autentickém životě - říkám si - kam lidstvo dospěje? Kam dojde lidstvo s takovými mladými?
(…) Kdyby měl někdo možnost vybrat si mezi originálem a kopií, co by si zvolil? Toto je výzva: najít originál, nikoli kopii života. Ježíš nenabízí náhražky, nýbrž pravý život, pravou lásku a pravé bohatství! Jak nás budou moci mladí následovat ve víře, když neuvidí, že volíme originál, a když uvidí, že jsme si zvykli na prostřednost? Je nepěkné potkávat průměrné křesťany, a dovolím si říci „trpasličí“ křesťany, kteří rostou jen do určité velikosti a dál už ne, křesťany se srdcem zakrslým, uzavřeným. To není pěkné. Je zapotřebí příklad někoho, kdo mne pozve „dál“ a k něčemu „víc“, abych trochu rostl. Svatý Ignác to nazýval magis čili „oheň a horlivá činnost, která otřásá usínajícími“ (srov. Promluva na 36. generální kongregaci Tovaryšstva Ježíšova, 24.10.2016: „Jde o tzv. magis, ono plus, jež Ignáce vede k tomu, aby začínal a doprovázel procesy a hodnotil jejich reálný vliv na lidský život ve věcech víry či spravedlnosti anebo milosrdenství a činorodé lásky.“)
 
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 28. neděle v mezidobí - cyklus B z předchozích let najdete zde a zde.