Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

31. neděle v mezidobí – cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 30.10.2021
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 186
Zpět do rubriky
28Jeden z učitelů Zákona přistoupil k Ježíšovi a zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ 29Ježíš odpověděl: „První je toto: ‚Slyš, Izraeli! Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán. 30Proto miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘ 31Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Žádné jiné přikázání není větší než tato.“ 32Učitel Zákona mu na to řekl: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho 33a milovat ho celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.“ 34Když Ježíš viděl, že učitel Zákona odpověděl rozumně, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se už neodvážil dát mu nějakou otázku. (Mk 12,28b-34)
 
K tématu
 
V Boží přítomnosti při klidné četbě textu je dobré se ptát například: „Pane, co říká tento text mně? Co chceš tímto poselstvím změnit v mém životě? Co mi v tomto textu vadí? Proč mne toto nezajímá?“ Anebo: „Co se mi líbí, co ve mně toto slovo podněcuje? Co mne přitahuje? Proč mne přitahuje?“
Snažíme-li se naslouchat Pánu, je normální pociťovat pokušení. Při jednom z nich se člověk cítí popuzován a obtěžován a uzavírá se. Jiným velmi běžným pokušením je sklon uvažovat o tom, co tento text říká druhým, a vyhýbat se tak jeho aplikaci na vlastní život. Též se stává, že člověk začne hledat výmluvy, které mu dovolí naředit specifické poselství textu. Jindy máme za to, že Bůh od nás žádá příliš velké rozhodnutí, které zatím nejsme schopni učinit. To mnohé lidi připravuje o radost ze setkání se slovem. Zapomínají však přitom na skutečnost, že nikdo není trpělivější než Bůh Otec a že nikdo není tolik chápavý a nedovede čekat tolik jako on. On nás vždycky zve k tomu, abychom učinili další krok, ale nevyžaduje dokonalou odpověď, dokud jsme ještě neušli cestu, která tuto odpověď umožňuje. Jednoduše touží po tom, abychom upřímně pohlédli na svůj život a bez přetvářky mu ho postavili před oči, abychom byli ochotni dále růst a od něj si vyprošovali to, čeho jsme ještě nedokázali dosáhnout.
papež František – Evangelii gaudium 153
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 31. neděle v mezidobí - cyklus B z předchozích let najdete zde a zde.