Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

27. neděle v mezidobí – cyklus C

Ilustrace
Zveřejněno: 30.9.2016
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 520
Zpět do rubriky

"Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.“  (Lk 17,5-10)

Všechno je dar

V přístupu k hodnotám je velký rozdíl mezi věřícím a nevěřícím. Křesťan vidí v každé hodnotě dar. Život je dar, umělecké dílo. Měli bychom si vážit toho, že to víme, nebo alespoň tušíme. Maritain říká: „Správně přemýšlí jen rozum vykoupený. Rozum křtem nevykoupený je chorý.“ Naučme se na všechno dívat jako na dar. A za darem je vždycky láska. Někdo nás má rád, proto nám dává dar. Krása květin a motýlů je tu jedině pro člověka. Koze je jedno, co žere. Jsme si toho vědomi? Všímáme si té krásy, obdivujeme, žasneme, děkujeme, klaníme se s pokorou Stvořiteli? Nepokorná věda se přestala klanět už dávno. Byla záminkou vzpoury dokonce už v ráji. Člověk poznal – a ztratil ráj.

Ladislav Kubíček – Zapaluji?

Ježíš nás vybízí, abychom byli pokorní a podává nám příklad služebníka, pracujícího na poli. Když se vrátí domů, pán ho žádá, aby dále pracoval. Podle mentality Ježíšovy doby, měl pán veškeré právo tak učinit. Služebník byl pánovi naprosto k dispozici; a pán se necítil nijak zavázán služebníkovi, jenž vykonával jeho pokyny. Ježíš nám umožňuje si uvědomit, že před Bohem se nacházíme v podobné situaci: jsme služebníky Boha, nejsme jeho věřitelé, nýbrž vždycky dlužníci, protože Mu dlužíme všechno, protože všechno je jeho dar. Přijmout a konat jeho vůli je postoj, který je třeba zaujímat denně v každé chvíli našeho života. Před Bohem se nikdy nemáme prezentovat jako ti, kdo si myslí, že Mu prokázali službu a zaslouží si velkou odměnu. To je iluze, která se může zrodit v každém, i v osobách, které usilovně pracují v Pánových službách, v církvi. Musíme si být naopak vědomi, že ve skutečnosti nikdy neděláme pro Boha dost. Musíme říkat, co nám podává Ježíš: "Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat." (Lk 17,10). Toto je postoj pokory, která nás staví na naše vlastní místo a dovoluje Pánu, aby k nám byl štědrý. V jiném úryvku evangelia nám slibuje, že "se přepáše, pozve nás ke stolu, bude chodit od jednoho ke druhému a obsluhovat nás" (srov. Lk 12,37). Drazí přátelé, pokud konáme denně vůli Boží s pokorou, aniž bychom si cokoli nárokovali, bude nám Ježíš sám sloužit, pomáhat, povzbuzovat a bude nám dávat sílu a klid.

Homilie Benedikta XVI. v Palermu - 3. 10. 2010

 

 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 27. neděle v mezidobí cyklu C z předchozích let najdete zde a také zde.