Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

1. neděle adventní - cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 25.11.2016
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 760
Zpět do rubriky

2. čtení - Řím 13,11-14

Víte, jaký je nyní čas: že vám už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Neboť nyní je nám spása blíže než tehdy, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne; ne v hodováních a pitkách, ne v necudnostech a prostopášnostech, ne ve sváru a závisti. Ale oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo tak, že by to vyvolávalo žádosti.

 

Jestliže je mystika to, co Bůh koná v nás, askeze je naše snaha postihnout jeho konání a odpovědět na ně. Je jasné, že všechno, co děláme, je vždy dar milosti, askeze však znamená hlavně předsevzetí člověka být ochotný a pohotový k akci Ducha svatého prostřednictvím  konkrétní volby a postojů.

Především je důležité, aby askeze zůstala úzce svázána s mystikou: aby naše jednání bylo chápáno jen jako odpověď na to, co Bůh už udělal a co dělá; aby snaha byla chápána jako vzdávání díků; „dělání“ aby bylo důsledkem „bytí“, aby bylo jeho uskutečňováním; aby každou činnost předcházela adorace a obdiv předcházel úsilí. Na druhou stranu je stejně důležité, aby mystika přirozeně vyústila v askezi, protože jinak by se stala sterilní sentimentalitou a snahou po „duchovní virtuozitě“; asketický faktor  je dokonce nezbytný, je to další rozhodný krok při odhalování a utváření vlastní identity. (…)

Asketický program je tedy velmi konkrétní, čerpá z živé tradice společenství a poněkud ustanovuje jeho styl. Je viditelný i navenek, takže podle něj můžeme poznat, ke kterému společenství člověk patří.

Je jasné, že taková asketická pouť je dlouhá a zcela jistě i namáhavá, po příkladu toho, kdo jako první (zakladatel a po něm bratři, kteří nás předešli) uskutečnil na vlastní kůži tento program a navrhuje nám jej ne jako vybledlou kopii, kterou je třeba nějakým způsobem zreprodukovat, ale jako podnět k tvořivé obnově našeho života. Nikoliv prostřednictvím nějakých předsevzetí nebo vnějších oprav našeho způsobu jednání: nejde o otázku získat jednotlivé ctnosti nebo okopírovat určité chování, ale znovu definovat celou osobnost: její obsah a cíle jejího zrání.

Amedeo Cencini – Bůh je můj přítel

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 1. neděle advetní cyklu A z předchozích let najdete zde a také zde.