Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Slavnost Narození Páně - Hod Boží vánoční

Ilustrace
Zveřejněno: 24.12.2016
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 469
Zpět do rubriky

10Anděl jim řekl: „Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: 11V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán. 12To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích.“ 13A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: 14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má (Bůh) zalíbení.“ (Lk 2,1-14)

O zvířatech a lidech

Stalo se to v době, kdy ještě nic nebylo v přímém přenosu, a o tom, kde je nejlepší nebo nejvhodnější, nerozhodovala esemesková demokracie, ale někdo to musel udělat osobně a nést za to odpovědnost. Tehdy sám Hospodin pověřil jednoho z andělů, aby vyhlásil výběrové řízení. Jeho cílem bylo najít nejvhodnější zvíře či zvířata, která by mohla pomáhat Svaté rodině, tedy Marii a Josefovi, v betlémské stáji, až se narodí malý Ježíš. Hudebně nadaní andělé pro tuto příležitost složili slavnostní znělku, která byla tak řízná, že ji nikdo nemohl přeslechnout. Betlémský casting se mezi zvířecí veřejností setkal s tak velkým ohlasem, že se o to zajímala všechna zvířecí média. Přihlásila se ta zvířata, která byla přesvědčena nejen o své vhodnosti, ale přímo o nepostradatelnosti pro takový úkol.

Jako první přišel lev, který s jistotou, že na něj nikdo nemá, všechny bezohledně předběhl. Směrem k ostatním ve frontě jen tak mezi zuby procedil, ať se neztrapňují a jdou domů, protože skončí stejně maximálně jako betlémská zvířecí pěchota a budou jen pro smích. Postavil se před anděla a suverénně zavrčel: „Jen král je hoden sloužit Králi světa. – Postavím se ke vchodu a každého, kdo by se chtěl k Ježíškovi přiblížit, roztrhám na kusy.“

Ale andělův verdikt zněl: „Jsi příliš hrubý!“ a odmítnutý lev se naštval a podrážděně odešel.

V tu chvíli se andělovi k nohám začala lísat liška. Nasadila ten nejnevinnější pohled a vychytrale ho přesvědčovala: „Vždyť jsem to věděla – nejvhodnější jsem přece já. Jen já jsem schopná každé ráno pro Božího syna ukrást nejlepší mléko a med. A pro Marii s Josefem mlaďoučkou slepici.“ Po těch slovech nasadila naprosto bezelstný úsměv.

„Kdepak ty. Jsi příliš nepoctivá,“ namítl anděl.

Po těch slovech před andělem roztáhl svůj nádherný ocas páv. Zatřepal duhovým peřím a prohlásil: „Se mnou se i obyčejná stáj změní v královský palác, který by mohl závidět i Šalomounův dvůr!“ Otočil hlavu o sto osmdesát stupňů a přestal vnímat cokoliv jiného než sebe. „Ty jsi zase moc pyšný,“ reagoval anděl.

A tak před anděla předstupovala zvířata – jedno po druhém – a vychvalovala své největší přednosti. Ale andělovi se nezamlouvalo ani jedno z nich. Měl z toho těžkou hlavu, protože úkoly se mají plnit a čas kvapil.

Vtom uviděl osla a vola. Ti přihlášeni nebyli. Pracovali na poli u vesničana, který dokonce bydlel nedaleko betlémské stáje. Anděl na ně zavolal: „A co můžete nabídnout vy?“

„Nic,“ odpověděl smutně osel a sklopil dlouhé uši. „V ničem nevynikám – snad jen v trpělivosti. My tady s volem musíme všechno vydržet.“ Vůl, aniž by vzhlédl od země, dodal: „Snad bych jen mohl čas od času odhánět mouchy svým dlouhým ocasem…“

Anděl se konečně spokojeně usmál a řekl: „Právě vás bych potřeboval!“

Tolik vyprávění podle povídky Co se andělovi nelíbilo od Bruna Ferrera.

A co z toho pro nás vyplývá?

Kdo se chce přiblížit tajemství Betléma, nemusí být ani VIA, tedy Very Important Animal mezi zvířaty, ani VIP, tedy velmi důležitá osoba mezi lidmi.

Dokonce po nás nikdo ani nechce, abychom šli do Betléma sloužit. Naopak – Betlém má sloužit nám, aby ti, kdo jsou mezi námi lvi, ztratili něco ze své suverénnosti a neomalenosti, aby ti, kdo jsou lišky, překonali svou chamtivost a vychytralost, aby ti, kdo jsou pyšní jako pávi, zahlédli jinou krásu než své peří. Svět i my, jsme nemocní mnoha chorobami. Betlém není jen nějaká stáj nebo chlév. Betlém je setkání s Boží láskou, která uzdravuje.

Betlém je setkání s Ježíšem Kristem, kterým se Bůh dotýká osudu každého z nás, abychom se i my mohli svým životem dotýkat Boha, neboť on v nás má zalíbení.

Boží láska úžasně obdarovává právě tím, co je v lidských očích nepatrné a bezmocné.

Vojtěch Cikrle – Na cestě za hvězdou

 

 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace Slavnosti Narození Páně z předchozích let najdete zde.