Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

6. neděle v mezidobí – cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 10.2.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 531
Zpět do rubriky
6. neděle v mezidobí – cyklus A
Sir 15,16-21; 1 Kor 2,6-10; Mt 5,17-37
 
Ježíš řekl svým učedníkům: 17„Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. 18Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane. 19Kdyby tedy někdo zrušil jedno z těchto přikázání – a třeba i to nejmenší – a tak učil lidi, bude v nebeském království nejmenší: Kdo se však bude jimi řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký. 20Říkám vám: Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete. 21Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nezabiješ. Kdo by zabil, propadne soudu.‘ 22Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu; kdo svého bratra tupí, propadne veleradě; a kdo ho zatracuje, propadne pekelnému ohni. 23Přinášíš-li tedy svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24nech tam svůj dar před oltářem a jdi se napřed smířit se svým bratrem, teprve potom přijď a obětuj svůj dar. 25Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník neodevzdal soudci a soudce služebníkovi, a byl bys uvržen do žaláře. 26Amen, pravím ti: Nevyjdeš odtamtud, dokud nezaplatíš do posledního halíře. 27Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘ 28Ale já vám říkám: Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci. 29Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni ho a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby jeden z tvých údů přišel nazmar, než aby celé tvoje tělo bylo uvrženo do pekla. 30A svádí-li tě tvoje pravá ruka, usekni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby jeden z tvých údů přišel nazmar, než aby celé tvoje tělo přišlo do pekla. 31Také bylo řečeno: ‚Kdo by se rozváděl se svou ženou, ať jí dá rozlukový list.‘ 32Ale já vám říkám: Každý, kdo se rozvede se ženou - mimo případ smilstva - uvádí ji do cizoložství, a kdo se ožení s rozvedenou, dopouští se cizoložství. 33Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Pánu svou přísahu.‘ 34Ale já vám říkám: Vůbec nepřísahejte: ani při nebi, protože je to Boží trůn, 35ani při zemi, protože je to podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; 36ani při své hlavě nepřísahej, protože ani jediný vlas nemůžeš udělat světlým nebo tmavým. 37Ale vaše řeč ať je ‚ano, ano – ne, ne‘. Co je nad to, je ze zlého." (Mt 5,17-37)
 

Lidé jsou povoláni volit mezi dobrem a zlem. I zvířata vraždí jiná zvířata, ale my jsme postaveni před otázku, zda je to dobré či zlé. Vím, že z přirozenosti svého svědomí musím činit dobré a unikat zlému, toto je základní úsudek zákona přirozeně vložený do bytí a – pro nás křesťany – je to explicitně vyhlášeno v deseti přikázáních a v evangelijních blahoslavenstvích. Toto nám říká Duch svatý, vlitý do našich srdcí, který osvětluje mysl a posiluje vůli.

(…) církev jasně formulovala, že uznává manželství jako nerozlučný svazek jednoho muže a jedné ženy. Polygamie tedy například není rozvojem monogamie, nýbrž jejím narušením. Proto můžeme říci, že Amoris laetitia chce pomáhat lidem, kteří žijí v situaci, jež není ve shodě s morálním a sakramentálními principy katolické církve, a kteří chtějí tuto neregulérní situaci překonat. Není však samozřejmě možné omlouvat je v této situaci. Církev nemůže nikdy ospravedlňovat situaci, která není ve shodě s Boží vůlí.

(…) manželství je svátostné pouto, které je vtisknuto téměř tak jako znamení křtu. Dokud manželé žijí, je toto manželské pouto nesmazatelné. V tomto ohledu jsou Ježíšova slova velmi jasná a jejich interpretace není akademickou interpretací, ale je to Boží slovo. Nikdo ji nemůže změnit. Nesmíme podlehnout světskému duchu, který bych chtěl redukovat manželství na soukromý akt. Dnes vidíme, jak různé státy chtějí zavést definici manželství, které nemá nic společného s definicí přirozeného manželství, a musíme také připomenout, že pro křesťany platí pravidlo uzavírat sňatek formou, jakou stanovuje církev, tedy říci ano, navždy a pouze a výlučně jedinému „ty“. Manželství je pro nás výrazem účasti na jednotě mezi Kristem – Ženichem a církví, jeho nevěstou. Toto není – jak tvrdili někteří během synodu – pouze mlhavá analogie. Nikoliv! Toto je podstata svátosti a žádná moc na Nebi a na Zemi, ani anděl, ani papež, ani koncil, ani zákon biskupů nemá pravomoc, aby ji měnil.

Rozhovor kardinála Müllera nejen o interpretaci exhortace Amoris laetitia – radiovatiacana.cz

Dva vlci

Jednoho večera vzal starý Indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: „Synku, ta bitva v každém z nás je bitva mezi dvěma vlky. Jeden je zlý. Je to vztek, závist, žárlivost, smutek, sobeckost, hrubost, nenávist, sebelítost, falešnost, namyšlenost a ego. Ten druhý je hodný. Je to radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, štědrost, věrnost, soucit a důvěra”. Vnuk o tom všem přemýšlel a po minutě se zeptal: „A který vlk vyhraje?” Starý Indián odpověděl: „Ten, kterého krmíš.”

Kterého vlka krmím já?

 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 6. neděle v mezidobí – cyklus A z předchozích let najdete zde a zde.