Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

4. neděle postní - cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 24.3.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 434
Zpět do rubriky

26. března 2017

 

 
18Židé však tomu nechtěli věřit, že byl slepý a že nabyl zraku, až si zavolali rodiče toho uzdraveného slepce a 19zeptali se jich: „Je to váš syn, o kterém vy říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že teď vidí?“ 20Jeho rodiče odpověděli: „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý. 21Ale jak to přijde, že teď vidí, to nevíme, a kdo mu otevřel oči, to my nevíme. Zeptejte se jeho. Je dospělý, ať mluví sám za sebe.“ 22To jeho rodiče řekli, protože se báli Židů. Židé se už totiž usnesli, aby každý, kdo Ježíše vyzná jako Mesiáše, byl vyloučen ze synagógy. 23Proto jeho rodiče řekli: „Je dospělý, zeptejte se jeho.“ (...)
 
Ten člověk jim odpověděl: „To je skutečně divné, že vy nevíte, odkud je – a otevřel mi oči. 31Víme, že hříšníky Bůh neslyší, ale slyší toho, kdo je zbožný a plní jeho vůli. 32Od věků nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepému od narození. 33Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nic by nedokázal.“ 34Řekli mu: „V hříších ses celý narodil – a ty nás chceš poučovat?“ A vyhnali ho. 35Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: „Věříš v Syna člověka?“ 36Odpověděl: „A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil?“ 37Ježíš mu řekl: „Viděls ho: je to ten, kdo s tebou mluví.“ 38On na to řekl: „Věřím, Pane!“ a padl před ním na kolena. 39Ježíš prohlásil: „Přišel jsem na tento svět soudit: aby ti, kdo nevidí, viděli, a kdo vidí, oslepli.“ 40Slyšeli to někteří farizeové, kteří byli u něho, a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“ 41Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Vy však říkáte: ‚Vidíme.‘ Proto váš hřích trvá.“ (Jan 9,1-41)

 

 

Slepcovi rodiče jsou rádi, že jejich syn vidí. Ale tato ra­dost jim nedává sílu snášet kvůli tomu nějaké nepří­jemnosti. Jsou nevěřící. Uznávají, že ten, kdo ho uzdra­vil, musí být muž Boží a že by bylo třeba se ho držet. Ale nechtějí na sebe vzít důsledky tohoto zázračného uzdra­vení. Patří k těm věřícím, kteří by nejraději věřili jen tajně. V soukromém kruhu by byli dobrými věřícími. Ale ať od nich nikdo nežádá veřejně víru vyznat nebo do­konce šířit. Strach před lidmi je u nich tak velký, že pod­lamuje i jejich přirozenou lásku k synovi. Nechtějí mít žádnou odpovědnost. Zato jejich syn, paradoxně vedený ke stále hlubšímu poznání všetečnými otázkami židů, postupně roste ve víře i v odvaze Ježíše hájit, i když ho vlastně ještě nezná. Vynese mu to, že ho vyloučí ze spo­lečenství. Ale nemusel být proto nešťastný. Ježíš ho přijal do svého nového společenství.

Věrnost Ježíši nás může někdy až vyloučit z určitých kru­hů, ale tím víc pocítíme Ježíšovo přátelství a krásu společenství jeho církve.

Jiří Mikulášek - Malý průvodce postní dobou - 2017

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 4. neděle postní – cyklus A z předchozích let najdete zde a zde.