Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Květná neděle - cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 6.4.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 404
Zpět do rubriky

Plivali na něj, brali mu hůl a bili ho po hlavě. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť, oblékli mu zase jeho šaty a odvedli ho, aby ho ukřižovali. Když vycházeli, potkali jednoho člověka z Kyrény, jmenoval se Šimon. Toho přinutili, aby mu nesl kříž. Když došli na místo zvané Golgota, což znamená 'Lebka', dali mu pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale pít nechtěl. Přibili ho na kříž a rozdělili si jeho šaty losováním. Potom si tam sedli a hlídali ho. Nad hlavu mu připevnili nápis s udáním jeho provinění: „To je Ježíš, židovský král.“ Zároveň s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici, druhý po levici. Ti, kdo přecházeli okolo, potupně proti němu mluvili. Potřásali hlavou a říkali: „Chceš zbořit chrám a ve třech dnech ho zase vystavět. Zachraň sám sebe! Jsi-li syn Boží, sestup z kříže!“ Stejně tak se mu posmívali i velekněží s učiteli Zákona a staršími a říkali: „Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže. Je prý to izraelský král! Ať nyní sestoupí z kříže, a uvěříme v něho. Spoléhal na Boha, ať ho teď vysvobodí, má-li v něm zalíbení. Přece řekl: 'Jsem Boží syn!'“ Stejně ho tupili i ti, kdo byli spolu s ním ukřižováni. Od dvanácti hodin nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne. Kolem tří hodin zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ To znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: „On volá Eliáše!“

Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát pít. Ostatní však říkali: „Počkej, chceme vidět, zdali ho přijde Eliáš zachránit.“Ježíš však znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.

Evangelium (pašije): Mt 26,14 –27,66

 

 V textu evangelií jsme ve známých postavách zastoupeni my osobně, přímo ve vztahu k naší spáse. Příčinou utrpení Krista jsou naše hříchy. Jednání lidí ze zástupu vstoupilo do historie, když se rodilo naše vykoupení. Biblické postavy představují nás, naše myšlenky, slova, skutky, vztahy, postoje, názory, priority života, cíl a smysl života…

Nezradil jen Jidáš. Nezrazujeme Ježíše také my? Nebyl to jen Petr, kdo zapřel. Petr zapřel ze strachu. Nezapíráme my z rozmaru, zlomyslnosti, naivity? Ježíše neodsoudil jen Pilát. Naše soudy jsou stejně zlé a hříšné, když saháme na čest a dobré jméno svých bližních. Nebyli to jen vojáci, kdo Ježíše bičovali, trním korunovali, posmívali se a křižovali. Co reklama, politika, znesvěcování neděle?

Ježíš však nebyl zcela osamocený. Jeho matka Maria, svatý Jan, Šimon, Veronika… I dnes máme v církvi ženy a muže, v manželství i zasvěcené, kteří opouštějí pohodlí a jdou sloužit těm, ve kterých vidí trpícího Krista. Kde jsem já, a kde chci být?

Jiří Mikulášek - Malý průvodce postní dobou - 2017

 

Lidstvo dnes potřebuje muže a ženy, a zejména mladé jako jste vy, kteří  nechtějí žít svůj život polovičatě, nýbrž mladé lidi, kteří jsou připraveni vydat svůj život v nezištné službě nejchudším a nejslabším bratřím, v následování Krista, který sám sebe daroval pro naši spásu. Na zlo, utrpení a hřích může Ježíšův učedník odpovědět jedině sebedarováním, včetně darování vlastního života podle Kristova vzoru – takový je postoj služby. Pokud někdo, kdo se nazývá křesťanem, nežije, aby sloužil, pak neslouží životu. A svým životem zapírá Ježíše Krista.

Tento večer, drazí mladí, vás Pán zve, abyste se stali protagonisty ve službě; chce z vás učinit konkrétní odpověď na potřeby a utrpení lidstva; chce, abyste byli znamením jeho milosrdné lásky pro naši dobu! Ke splnění tohoto poslání vám ukazuje cestu osobního závazku a sebeobětování – je to cesta kříže. Cesta kříže je cestou štěstí z následování Krista až na dno v často dramatických okolnostech každodenního života; je to cesta, která se neobává neúspěchů, marginalizace či samoty, protože dává lidskému srdci Ježíšovu plnost. Cesta kříže je cestou života a Božího stylu, kterým Ježíš umožňuje kráčet po stezkách občas rozdělené, nespravedlivé a zkažené společnosti.

Cesta kříže není nějaký sadomasochistický zvyk. Cesta kříže je jediná, která vítězí nad hříchem, zlem a smrtí, poněvadž ústí do zářivé radosti Kristova vzkříšení a otevírá obzory nového a plného života. Je to cesta naděje a budoucnosti. Kdo se jí ubírá velkodušně a s vírou, dává lidstvu naději a budoucnost. A já bych rád, abyste byli rozsévači naděje.

Drazí mladí, onoho Velkého pátku se mnozí učedníci vrátili domů zarmouceni, jiní raději odešli na venkov, aby zapomněli na kříž. Zeptám se vás na něco a je na každém z vás, abyste si na tu otázku odpověděli v tichu svého vlastního srdce: Jak se chcete dnes večer vrátit do svých domovů a míst svého pobytu? Jak se chcete vrátit dnes večer, abyste se setkali se sebou? Svět na nás hledí a je na každém z vás, abyste se s touto otázkou vyrovnali.

 Papež František při pobožnosti křížové cesty, Błonia – Krakov, 29. 7. 2016

Výklad biblického čtení a úvod do meditace Květné neděle – cyklus A z předchozích let najdete zde a zde.