Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Slavnost Seslání Ducha svatého – cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 3.6.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 338
Zpět do rubriky

19Když byl večer prvního dne v týdnu, přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ 20Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. 21Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jak Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ 22Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého. 23Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ (Jan 20,19-23)

 

Čím více se přiblížíš ke svému srdci, které je chrámem Ducha Svatého, tím víc se dostaneš do kontaktu s tím, co nazýváme, pro nedostatek jiných výrazů, základními pocity.

Tak jako rozlišujeme mezi třemi osobami v Bohu, můžeme také rozlišit tři základní pocity. Poznat Otce s sebou nese základní pocit bezpečí.

Kontakt se Synem, kterého svatý Jan nazývá Logos, což je zároveň slovo i smysl, naplňuje existenci významem. A setkání s Duchem Svatým, který je Duchem jednoty a lásky, dává základní pocit soucitu, jednoty a lásky a stálého společníka lásky: radosti.

Tyto tři základní pocity jsou jedním, jako i tři osoby v Bohu jsou jedno. Každý pocit odkazuje na ostatní. Bez lásky není ani bezpečí ani smysl. Pro mnoho lidí ze sekularizovaného světa jsou tyto základní pocity téměř neznámé. Místo bezpečí, smyslu a lásky zakoušejí úzkost, nesmyslnost a samotu.

Tyto základní pocity jsou pevným základem pro ostatní pocity, které mohou být na jejich základě snadněji samy sebou. Ten, kdo se cítí bezpečně, odváží se ponořit do obtížných pocitů. Zároveň mají tyto základní pocity takovou průraznost, že proniknou všechny ostatní emoce a zanechají na nich svůj otisk. Postupně i dříve velmi neklidné pocity se stanou pokojnějšími. Dostanou novou váhu, větší význam. Stanou se citlivějšími a „duchovnějšími“.

Můžeme si všimnout očí, které, více než jiné orgány našeho těla, jsou zduchovnělou hmotou. Celá vaše osobnost září z této syntézy těla a duše, kterou vaše oči jsou. Stejně i „mysl Kristova“ (Fil 2,5) prozařuje v pocitech, kterými prostupuje Duch. To je viditelné na určitých svatých lidech. U Matky Terezy z Kalkaty má člověk například velmi silný pocit, že laskavost a něha, kterou ukazovala chudým, byla více než běžnou, lidskou laskavostí. Měla transcendentní, věčnou dimenzi. Zdálo se, že miluje láskou, která nebyla jen její.

Když se oddáte Duchu Svatému, většina věcí ve Vašem životě se promění, včetně pocitů, pokud nějaké máte. Tento poslední bod je důležitý.

Kontakt s Vaším srdcem a s Duchem, který v něm žije, neuzdravuje automaticky zakrnělý emocionální život. Zkušenost ukazuje, že jsou svatí lidé, kteří postrádají vyzařování, protože jejich „odpalovací rampy“ jsou uzavřené. Mají bohatý vnitřní život, který ale není navenek viditelný.

Silné vyzařování není, samozřejmě, ta nejdůležitější věc ve vašem životě, ale neměli bychom ji přehlížet. Ježíš řekl, že naše světlo má zářit před lidmi, aby chválili našeho Otce v nebesích.

Wilfrid Stinissen – Duch Svatý, Oheň božské lásky

 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace Slavnosti Seslání Ducha svatého – cyklus A z předchozích let najdete zde.