Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

12. neděle v mezidobí – cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 23.6.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 293
Zpět do rubriky

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým apoštolům: „Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!

A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo - duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo. Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci.

Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi.“

Mt 10, 26-33


K tématu

Nežádejte na lidech to, čeho nejsou schopni, zvláště když jsou to maličkosti (…) Dokážeme-li člověku pomoci, aby mohl uplatnit  to, co dovede, je nám za to vděčný (…)

Taková a podobná pravidla stanovíme, když jde o styk s druhými lidmi. Platí něco podobného i pro styk s Bohem, v náboženství? Odpověď bude podle toho, jak si představujeme Boha. Vidíme-li ho jenom jako ideál dobra, pak bude náš náboženský postoj výlučně moralistický: mravní zásady jsou takové a takové, tu se nesmí smlouvat. Vypadá to ušlechtile, ale mohlo by to být i pokrytecké. Jisté je, že nemáme právo umenšovat platnost mravních zásad. Ale musíme umět také přiznat svou slabost a taktně se učit, abychom i sami skutečně zachovali to, co snadno hlásáme pro druhé.

Široké je pole relativity v osobní zbožnosti. Někdo si např. stěžuje, že se nedokáže modlit tím způsobem, jak to vidí u ostatních. Zeptá-li se v tom případě rozumného duchovního vůdce, dostane normálně tuto odpověď: Tedy to nedělej, zkus jinou metodu. Křesťanská tradice zná nepřeberné množství způsobů modlitby a je opravdu nutné, aby si každý našel ten, který mu nejlépe vyhovuje, to je ten, který nejlépe vede k cíli, k tomu, aby se modlitba stala spontánním rozhovorem s Bohem, dialogem jako přítele s přítelem.

Ve všech těchto příkladech, které jsme uvedli, je tedy potřebné, abychom se naučili správně začít s nadějí, že budeme vytrvale pokračovat a svůj úkol šťastně provedeme. Podle sv. Pavla je život jako závod ve sportovním stadiu: nestačí jenom běžet, musíme také závod vyhrát (srv. 1Kor 9,24), milost Boží nám k tomu chce pomoci.

Tomáš Špidlík – Vatikánské promluvy

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 12. neděle v mezidobí – cyklus A z předchozích let najdete zde.