Vezmi a čti - 15. neděle v mezidobí

15. neděle v mezidobí - cyklus A

Zveřejněno: 15.7.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 1324
Zpět do rubriky

„Jeden rozsévač vyšel rozsévat. ⁴A jak rozséval, padla některá zrna na okraj cesty; přiletěli ptáci a sezobali je. ⁵Jiná padla na kamenitou půdu, kde neměla mnoho prsti; hned sice vyklíčila, protože neležela v zemi hluboko, ⁶ale když vyšlo slunce, spálilo je, takže uschla, protože nezapustila kořeny. ⁷Jiná zrna zase padla do trní; trní vzešlo a udusilo je. ⁸Jiná však padla na dobrou půdu a přinesla užitek: některá stonásobný, jiná šedesátinásobný, jiná třicetinásobný. ⁹Kdo má uši k slyšení, slyš!“ ¹⁰Učedníci přistoupili k Ježíšovi a zeptali se: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ ¹¹On odpověděl: „Vám je dáno znát tajemství nebeského království, ale jim to dáno není. ¹²Kdo má, tomu bude dáno, a bude mít nadbytek. Ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. ¹³Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože vidí, a přece nevidí, a slyší, a přece neslyší ani nerozumějí. ¹⁴Plní se na nich Izaiášovo proroctví: ‚Budete stále poslouchat, a neporozumíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. ¹⁵Otupělo totiž srdce tohoto lidu. Uši mají nedoslýchavé a oči zavřeli, aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem neporozuměli a neobrátili se – a já je neuzdravil.‘ ¹⁶Ale blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. ¹⁷Amen, pravím vám: Mnoho proroků a spravedlivých toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli. ¹⁸Vy tedy poslyšte, jaký je smysl podobenství o rozsévači. ¹⁹Když někdo slyší slovo o (Božím) království a nechápe, přijde ten Zlý a obere ho o to, co bylo v jeho srdci zaseto: to je ten, u kterého bylo zaseto na okraj cesty. ²⁰Na skalnatou půdu bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší a hned ho s radostí přijímá, ²¹ale nemá v sobě kořen a je nestálý. Když pak pro to slovo nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadne. ²²Do trní bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší, ale světské starosti a záliba v bohatství slovo udusí, takže zůstane bez užitku. ²³Do dobré půdy bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší a chápe, takže přináší užitek, a vydá jeden stonásobný, druhý šedesátinásobný, jiný třicetinásobný.“

Mt 13,1-23

K tématu

Každý strom musí mít kořeny

Skutečná otázka stojí takto: Jaké kořeny dáváme dětem ve společnosti, která kořeny už všechny ztratila? Mít dobré kořeny ve světě rostlin znamená tři důležité věci: přežít sucho za každých okolností, odolat bouřím, nenechat se snadno přesadit. A právě v tom se naše doba ukazuje jako doba bez kořenů. Lidé se nechají velice rychle a ukvapeně zavést kamkoli. Následují jakékoli momentálně módní mínění. Bez silné soustavy kořenů zůstaneme vystaveni čemukoli, co se říká. Kdo se nechá neustále „přesazovat“, zůstane nakonec bez opěrného bodu. Žijeme ve společnosti přesazování, která jakékoli vyslovení jistých hodnot podezírá z fundamentalismu. Otevřel se dokonce supermarket víry s nekonečným množstvím kombinací podle hesla „Poslužte si a budete blahoslaveni“. Je-li všechno pravdou, pak není pravdou nic.

Rostoucí záplava informací se na nás valí, aniž bychom se jí byli schopni bránit, vyloučit ji, ovládat. Je tedy lépe postavit přehradu než dělat záplavě kázání, a doufat, že všechno nesmete. Odnaučili jsme se posuzovat, co je pravdivé nebo falešné, co dobré a co špatné, co je pro náš život užitečné nebo škodlivé. Rodiče dluží dětem vyprávění, která dodají důležitost minulosti, vysvětlí přítomnost a dodají orientaci pro budoucnost. Proto je nezbytně nutné znovu ocenit postavení a funkci prarodičů.

Bruno Ferrero – Vychovávej jako Don Bosco

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 15. neděle v mezidobí – cyklus A z předchozích let najdete zde.