Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

19. neděle v mezidobí – cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 13.8.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 184
Zpět do rubriky
22Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy. 23Když zástupy rozpustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Nastal už večer, a byl tam sám. 24Zatím byla loď už daleko od břehu a vlny jí zmítaly, protože vanul vítr proti nim. 25K ránu šel Ježíš k nim a kráčel po moři. 26Když ho (učedníci) uviděli kráčet po moři, zděsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. 27Ježíš však na ně hned promluvil: „Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!" 28Petr mu odpověděl: „Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě." 29A on řekl: „Pojď!" Petr vystoupil z lidi, kráčel po vodě a šel k Ježíšovi. 30Zpozoroval však vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mě!" 31Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?" 32Pak vstoupili na loď a vítr přestal. 33Ti, kdo byli na lodi, se mu klaněli a říkali: "Jsi opravdu Boží syn.“ Mt 14,22-33
 
K tématu
Ale i normální život se všemi normálními zárukami stále zůstává cestou po vodě. Kdo tuze myslí na všecky nehody, které ho v každém okamžiku mohly potkat, stane se bázlivým. Strach pak je nepříjemný společník. Nejenom je nepříjemný, ale brání v práci, paralyzuje činnost. Jak se ho zbavit? Tu je otázka důvěry v Boha. O sv.Růženě z Limy, patronce Jižní Ameriky, se vypravuje tato příhoda. Jako malé děvče si hrála v zahradě na poustevnici v besídce. Ale byla přitom neobyčejně bázlivá, měla tu vlastnost po matce. Jednou zůstala v besídce a mezitím se setmělo. Bála se přejít potmě zahradou k domu. A její matka? Ta byla na tom stejně. Byla v domě, ale bála se přejít setmělou zahradou, aby děvče dovedla domů. Obě se třásly strachem. Ale situace se vyřešila snadno. Přišel domů otec, vzal matku pod paží a dovedli mladou poustevnici do domu. V tom okamžiku malou Růženu něco napadlo. Čím to je, že moje matka, která je tak bázlivá jako já, se přestane bát, když ji otec vede pod paží? A já přece věřím, že mne stejně vede Bůh a že je mně nablízku. Myšlenka byla tak silná a tak účinná, že se od té doby už nikdy Růžena nebála. Nerozumné strachy ji přestaly.
 Tomáš Špidlík - 19. neděle v mezidobí A, Chůze po vodě
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 19. neděle v mezidobí – cyklus A z předchozích let najdete zde.