Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Sedmnáctá kapitola Lukášova evangelia

Ilustrace
Zveřejněno: 19.11.2010
Autor:
Přečtení: 939
Zpět do rubriky

19. listopadu 2010

1Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí. 2Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných. 3Mějte se na pozoru! Když tvůj bratr zhřeší, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu. 4A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát k tobě přijde s prosbou: ‚Je mi to líto,‘ odpustíš mu!“ 5Apoštolové řekli Pánu: „Dej nám více víry!“ 6Pán jim řekl: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ a ona by vás poslechla.“

7„Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: ‚Pojď si hned sednout ke stolu‘? 8Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi něco k jídlu a přistroj se k obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty‘? 9Děkuje snad svému služebníku, že udělal, co mu bylo přikázáno? 10Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit.“

11Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou. 12Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál 13a hlasitě volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ 14Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím!“ A když tam šli, byli očištěni. 15Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha; 16padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan. 17Nato Ježíš řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? 18Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“ 19Řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“

20Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat; 21ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘! Vždyť království Boží je mezi vámi!“ 22Svým učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. 23Řeknou vám: ‚Hle, tam je, hle, tu;‘ zůstaňte doma a nechoďte za nimi. 24Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni. 25Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení. 26Jako bylo za dnů Noeho, tak bude i za dnů Syna člověka: 27Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. 28Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli; 29v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. 30Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka. 31Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. 32Vzpomeňte na Lotovu ženu! 33Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. 34Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat, a druhý zanechán. 35Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána.“ 36Dva budou na poli, jeden bude přijat, a druhý zanechán. 37Když to slyšeli, otázali se ho: „Kde to bude, Pane?“ Řekl jim: „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“