Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

21. neděle v mezidobí – cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 26.8.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 320
Zpět do rubriky

13Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ 14Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ 15Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ 16Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“ 17Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. 18A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. 19Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“ 20Potom důtklivě přikázal učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš. (Mt 16,13-20)
  
K tématu
Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji!
Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! Jak jsi mě nechala trpět, avšak tolik ti dlužím! Chtěl bych tě vidět zničenou, avšak potřebuji tvou přítomnost. Tolik skandálů jsi vyvolala, avšak tys mi umožnila pochopit svatost! Neviděl jsem na světě nic temnějšího, tolik zkompromitovaného, falešnějšího, ale na druhou stranu jsem se nedotkl ničeho čistšího, velkorysejšího, krásnějšího.
Kolikrát jsem měl chuť zabouchnout před tvou tváří dveře své duše, kolikrát jsem prosil, abych zemřel ve tvé jisté náruči. Ne, nemohu se od tebe odpoutat, protože jsem ty, i když nejsem zcela ty. A koneckonců, kam bych šel? Vybudovat jinou církev? Ale nemohu ji postavit než se stejnými chybami, protože to jsou ty mé, které nosím uvnitř. A pokud ji postavím, bude to moje církev, ne Kristova. Předevčírem jistý přítel napsal dopis deníku: „Opouštím církev, protože je tak zkompromitovaná s bohatými, že už není důvěryhodná.“ Jak je mi ho líto! Buď je to sentimentální člověk, který nemá zkušenosti a je proto omluvitelný. Nebo je to namyšlenec, který si o sobě myslí, že je lepší než ostatní.
Nikdo z nás není důvěryhodný, dokud je na této zemi. Svatý František hlasitě volal: „Ty si o mně myslíš, že jsem svatý, ale nevíš, že bych mohl mít děti s prostitutkou, kdyby mě Kristus nedržel.“ Důvěryhodnost není z lidí, je pouze Boží a Kristova. Lidem patří pouze slabost a nanejvýš dobrá vůle učinit něco dobrého s pomocí milosti, která prýští z neviditelných žil viditelné církve.
Církev včerejška byla snad lepší než církev dneška? Církev jeruzalémská byla snad důvěryhodnější než církev římská?
Carlo Carretto - Bůh, který přichází
 
Miluji tě a trpím s tebou, církvi.
Guy Gilbert
 
Křesťan je mé jméno, a katolík mé příjmení. Tak by měli mluvit všichni, kteří upřímně milují Kristovu církev.
Sv. František Saleský
 
Bůh „nechtěl spasit lidi jednotlivě, s vyloučením jakéhokoli vzájemného vztahu, nýbrž chtěl z nich vytvořit lid, který by ho v pravdě uznával a svatě mu sloužil.”
Lumen gentium - dogmatická konstituce Druhého vatikánského koncilu o církvi - LG 9
 
 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 21. neděle v mezidobí – cyklus A z předchozích let najdete zde.