Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

24. neděle v mezidobí – cyklus A

Ilustrace
Zveřejněno: 16.9.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 222
Zpět do rubriky

21Petr přistoupil k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?“ 22Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba sedmasedmdesátkrát. 23Nebeské království se podobá králi, který chtěl provést vyúčtování se svými služebníky. 24A když s vyúčtováním začal, přivedli mu jednoho dlužníka, u kterého měl deset tisíc hřiven. 25Protože dlužník neměl čím zaplatit, pán rozkázal ho prodat i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a tím zaplatit. 26Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: ‚Měj se mnou strpení, a všechno ti zaplatím.‘ 27A pán se nad tím služebníkem smiloval, propustil ho a dluh mu odpustil. 28Sotva však ten služebník vyšel, potkal se s jedním ze svých druhů ve službě, který mu byl dlužen sto denárů. Začal ho škrtit a křičel: ‚Zaplať, co jsi dlužen!‘ 29Jeho druh padl před ním na kolena a prosil ho: ‚Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to.‘ 30On však nechtěl, ale šel a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. 31Když jeho druhové ve službě viděli, co se stalo, velmi se zarmoutili. Šli a pověděli to všechno svému pánovi. 32Tu si ho pán zavolal a řekl mu: ‚Ničemný služebníku! Celý dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě prosil. 33Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad tebou?‘ 34A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý dluh. 35Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte.“ (Mt 18,21-35)

K tématu

Cesta lásky

Před bratrem, který hřeší, který mě zraňuje, uráží, okrádá, nemohu říci nic jiného, než že „mám pravdu“. Nemohu už přivírat oči a hledat pro něho nějaké omluvy. Ano, je to pravda: ubližuje mi, podvádí mě, bije mě do tváře. „Mám pravdu“, říkám si a přemýšlím o tom s chladnou hlavou, neboť pravda je pravda. Ale s chladnou hlavou i pokračuji: přestože jasně vidím, že ty děláš chyby a že já mám pravdu, nechci znát důvody, nedovolávám se spravedlnosti, ale dávám se na náročnou cestu lásky. Jinak totiž nikdy nevyřeším dilema, proč můj bratr bude donekonečna oponovat mým názorům.

Nezapomeňme na jednu věc. Všechny války proběhly ve jménu spravedlnosti. Mnoha lidem byla useknuta hlava proto, že hájili pravdu. Avšak Ježíšův úmysl je jiný a měli bychom to konečně pochopit. Ježíš překonal spravedlnost láskou, zvítězil nad pravdou tím, že se obětoval. Nyní je na nás, abychom použili ten stejný „trik“, stejnou míru „provokace“ vůči bratrům, jejichž vlastní potíže by nám mohly odpuštění učinit nesnesitelným.

Od nynějška, když potkáme nějakého zloděje, nějakou Magdalenu, nějakého Petra, jimž bychom mohli prominout jejich zbabělost, krádeže, zločiny, už víme, jak se máme zachovat. Místo toho, abychom začali házet kameny, a zachovali se podobně, jako Židé před nevěrnou ženou, odpovíme: „Ženo, nikdo tě neodsoudil?“ – Nikdo, Pane“. „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš“ (srv. Jan 8, 10-11).

Zvolíme-li jiný způsob interpretace skutků a života, zaboříme se opět do té „justiční“, „uzavřené“, „mrtvé“ církve, avšak… naše bídné srdce, místo aby poslouchalo Ježíše, dál nenávidí, tak jako farizeové ve všech chrámech a svatyních tohoto světa.

Carlo Carretto – Myšlenky na každý den

 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 24. neděle v mezidobí – cyklus A z předchozích let najdete zde.