Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

1. neděle adventní – cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 3.12.2017
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 180
Zpět do rubriky

Ježíš řekl svým učedníkům: 33„Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den. 34Je to podobně jako s člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci, a vrátnému nařídil, aby bděl. 35Bděte tedy, protože nevíte, kdy přijde pán domu, zdali navečer, nebo o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno, 36aby vás, až znenadání přijde, nezastihl, jak spíte. 37Co říkám vám, říkám všem: Bděte!“ (Mk 13,33-37)

 

K tématu

Někdo z otců řekl: „Chraň se bratří, kteří tě chválí, špatných myšlenek a lidí, co pohrdají bližním. Člověk totiž nikdy neví. Zločinec byl na kříži a byl ospravedlněn pro jediné slovo a Jidáš patřil mezi apoštoly a za jedinou noc zmařil veškerou svou námahu a sestoupil z nebe do pekla. Proto ať se nikdo, kdo jedná dobře, nechlubí. Vždyť všichni, kdo důvěřovali v sebe, padli v jediném zlomku okamžiku.“

Apofthegmata II – výroky a příběhy pouštních otců, Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2005

 

Kairos

Mladík říká: „Dám své dívce růži, ale až někdy jindy.“ Člověk si denně nalhává: „Od zítřka již budu žít.“ Slovům „někdy spolu vyplujeme na oceán“ nelze věřit. Není čas utěšovat žebráka slovy „až budu mít víc, dám ti ze svých přebytků“. Nemůžeme nevěstě nutit svatební šat a hnát ji před oltář za ženichem se slovy: „Jednou se ti zalíbí a budeš ho milovat.“ Věřící lidé si myslí: „V důchodu začneme usilovat o věčnost.“ A tak pořád dokola. Je to písnička tak stará jako lidstvo samo. Je bláhové věřit, že svou pohodlnost jednou změníme. Je naivní a falešné se uklidňovat tím, že jednou lásce otevřeme svoje dveře. Kdo hledá řeku „pak“, dopluje do řeky „nikdy“. Teď! Jedině teď je čas na změnu. Každým okamžikem se ocitáme v řece „kairos“.

Juraj Jordán Dovala – Pozvání do ticha, KNA 2013

Pokud chcete uvařit žábu, musíte ji dát do hrnce se studenou vodou a teprve potom vodu pomalu začít ohřívat. Žába se přizpůsobuje, a až bude voda příliš horká, už nebude mít sílu z hrnce vyskočit.

Když se hrnec začne oteplovat, tak musíme vyskočit, protože jinak je za chvíli pozdě. Čím mi pozvolna tvrdne moje srdce, v čem si pomalu zvykám na cesty bez Boha? Čím ztrácím bdělost?

 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 1. neděle adventní – cyklus B z předchozích let najdete zde.