Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

3. neděle v mezidobí – cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 21.1.2018
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 441
Zpět do rubriky

 

14Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: 15„Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!“ 16Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. 17Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí.“ 18Ihned nechali sítě a následovali ho. 19Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. 20Zanechali svého otce Zebedea na lodi s pomocníky a odešli za ním. (Mk 1,14-20)                               

K tématu

Pokušení

Jsem vdaná, matka pěti dětí. Do práce jsem nechodila, protože jsem se chtěla věnovat dětem, i když jsme moc peněz neměli, muž byl invalidní. Museli jsme hodně šetřit, ale hlad jsme nikdy neměli.
Když bylo nejmenší dceři šest let, nastoupila jsem do továrny jako svačinářka. Cestou do práce jsem se modlila, v neděli jsme chodili celá rodina do kostela, a tak jsem si myslela, jaká jsem dobrá křesťanka. To byla má největší chyba. Pán mi ukázal, že se na sebe nemohu vůbec spolehnout.
Když jsem chodila vybírat peníze za svačiny, jednou mě jeden muž pozval na kávu.  V tu chvíli mě začal pokoušet zlý a moje fantazie začala pracovat. Najednou se mi doma nelíbilo, dokonce jsem si přála, aby můj muž umřel a já byla volná. Přitom jsem dobře věděla, že dělám chybu. Tak to trvalo nějakou dobu.
Manžel si všiml, že se se mnou něco děje. Zeptal se mě a já řekla pravdu, že se mi v práci líbí jeden muž. Manžel zavolal moje rodiče, aby mi to rozmluvili. Já před nimi uznala svou chybu a na kolenou jsem ho odprosila. Slíbila jsem, že se svůdníkem nikdy nepromluvím. Rodiče i manžel se za mě modlili růženec a já slíbila Panně Marii, že se budu denně modlit modlitbu: Maria, Matko, nejsvětější útočiště hříšníků, královno kněží, pod tvou mocnou ochranu se utíkám a vroucně tě prosím, abys mi vyprosila dar vytrvalosti v dobrém, nedej mi klesnouti, Matko svaté naděje, a vypros mi milost u svého Syna, abych statečně přemáhala všechna pokušení, a tak sloužila tvému Synu a tobě. Amen.
S oním svůdníkem jsem nemluvila, ale on za mnou přišel a znovu mě zval na kávu. Já jsem se zamyslela a najednou se mi před očima jakoby ukázala propast a já jsem slyšela vnitřní hlas: „Jakmile uděláš krok, spadneš do propasti a zahyneš!“
V tu chvíli jsem dostala sílu ho odmítnout. Od té doby se denně modlím tuto modlitbu a vím, že jen Panna Maria mě zachránila. A také od té doby stále cítím její blízkost.
Pros i tobě bude dáno, Malé příběhy o naději II.
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 3. neděle v mezidobí – cyklu B z předchozích let najdete zdezde.