Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Dvacátá první kapitola Lukášova evangelia

Ilustrace
Zveřejněno: 24.11.2010
Autor:
Přečtení: 1206
Zpět do rubriky

24. listopadu 2010

1Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. 2Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, 3a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. 4Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.“ 5Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl: 6„Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“ 7Otázali se ho: „Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?“ 8Odpověděl: „Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi. 9Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned.“ 10Tehdy jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, 11budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes. 12Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno. 13To vám bude příležitostí k svědectví. 14Vezměte si k srdci, abyste si předem nepřipravovali, jak se budete hájit. 15Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník. 16Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. 17A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. 18Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí. 19Když vytrváte, získáte své životy.

20Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. 21Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, 22poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno. 23Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu. 24Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí. 25Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. 26Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.

27A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. 28Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“ 29Vypravoval jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom: 30Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. 31Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží. 32Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. 33Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. 34Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. 35Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. 36Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“ 37Ve dne učil v chrámě, ale na noc odcházel na horu, která se nazývala Olivová. 38A všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal.