Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

3. neděle postní – cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 3.3.2018
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 340
Zpět do rubriky

 

13Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. 14V chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí. 15Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel 16a prodavačům holubů řekl: „Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ 17Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.‘ 18Židé mu však namítli: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?“ 19Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím.“ 20Tu židé řekli: „Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let – a ty že bys ho zase postavil ve třech dnech?“ 21On však to řekl o chrámu svého těla.22 Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl říci, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl. 23Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnoho jich uvěřilo v jeho jméno, když viděli znamení, která konal. 24Ježíš se jim však sám nesvěřoval, protože znal všechny a nepotřeboval, aby mu někdo něco o lidech vykládal. Sám totiž věděl, co je v člověku. (Jan 2,13-25)
 
K tématu
Žebrák houslista
Byl jednou jeden muž, z jehož stylu oblékání vyzařovala prohra a ze způsobu chování průměrnost. Stalo se to v Paříži na vedlejší ulici v centru města. Tento muž, špinavý a páchnoucí, hrál na housle. Na zem před sebe položil čepici a doufal, že se kolemjdoucí slitují a hodí mu několik mincí.
Nebohý muž se snažil zahrát melodii.  Nebylo však možné melodii rozeznat, neboť nástroj byl rozladěný a způsob hry nedbalý a unuděný.
Známý koncertní mistr, který s manželkou a několika přáteli vyšel z nedalekého divadla, prošel kolem žebrajícího muzikanta. Všichni se zamračili, když uslyšeli nelibozvučné zvuky a nemohli se ubránit smíchu. Manželka požádala koncertního mistra, aby něco zahrál. Muž se podíval na mince vhozené do žebrákovy čepice a dostal nápad. Požádal ho o housle a žebrák mu je neochotně půjčil.
Koncertní mistr nástroj nejprve naladil. Potom energicky a mistrovsky vyloudil ze starého nástroje úchvatnou melodii. Přátelé zatleskali a kolemjdoucí se zastavovali, aby byli svědky té nečekané podívané. Hudbu zaslechli lidé v nedaleké hlavní ulici; také přispěchali a za chvíli malý dav okouzleně naslouchal neobvyklému koncertu. Čepice se zaplnila nejen mincemi, nýbrž různými bankovkami. Mistr mezitím radostně hrál jednu melodii za druhou. Ještě šťastnější byl žebrák. Spokojeně poskakoval a všem pyšně opakoval: „To jsou moje housle! To jsou moje housle!“ Což bylo bez pochyby zcela jasné.
  • Je možné, že i v mém životě jsou nějaké housle, na nichž nevyluzuji krásné tóny…
  • Můžu druhým pomoci objevit dosud neprobádané možnosti…
  • Jestliže z houslí mého života zní nelibozvučné melodie, je to proto…
José Carlos Bermejo - Další příběhy pro uzdravení duše
 
Ježíš zná všechny a nepotřebuje, aby mu někdo něco o lidech vykládal. On ví, co je v člověku. 
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 3. neděle postní – cyklu B z předchozích let najdete zde.