Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

Ilustrace
Zveřejněno: 1.4.2018
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 397
Zpět do rubriky
Boží hod velikonoční – cyklus B
Sk 10,34a.37-43; Kol 3,1-4; Jan 20,1-9
 
1Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. 2Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ 3Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. 4Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. 5Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. 6Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. 7Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. 8Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. 9Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých. (Jan 20,1-9)
 
 
 
Vzkříšení v sobě chová toto poselství: Bůh na konci věků napomůže svobodě, spravedlnosti a lásce k vítězství, neboť Bůh se ze svobody, spravedlnosti a lásky raduje. (…)
Naše víra v nový a věčný život po smrti je hodnověrná jen tehdy, když už si před smrtí navzájem budeme dopřávat život a společenství.
Poskytovat si navzájem život a bratrské společenství před smrtí znamená, dopřávat si navzájem štěstí, těšit se vzájemně v utrpení. Znamená to chovat se k lidem starostlivě, vzájemně se neodsuzovat a neobviňovat, naopak se milovat, být věrní, spravedliví a vlídní. A především: máme si stále znovu navzájem odpouštět.
 
Tehdy se děje vzkříšení
Pokaždé, když prolomíme krunýř egoismu, který nás chce uzavřít do našeho vlastního „já“, nastává během života vzkříšení. Pokaždé, když si podáme ruce ke smíru, děje se vzkříšení během života, pokaždé, když se dělíme s chudými…
K tomuto vzkříšení během života – zde a dnes – potřebujeme mnoho odvahy. Pokud se o toto vzkříšení budeme stále znovu pokoušet navzdory všem zvratům, pak můžeme zbytek klidně nechat Bohu. Bůh sám pak dokončí naše započaté vzkříšení, to znamená, že nám poskytne věčné společenství mezi námi a ním. Neboť Bůh chce naše štěstí, na to nám dal v Ježíšově vzkříšení své čestné slovo. Věrný Bůh slovo drží. 
Brantschen B. Johannes – Proč nás dobrý Bůh nechává trpět?
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně – vigilie cyklus B z předchozích let najdete zde.