Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Dvacátá třetí kapitola Lukášova evangelia

Ilustrace
Zveřejněno: 26.11.2010
Autor:
Přečtení: 1146
Zpět do rubriky

26. listopadu 2010

1Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi. 2Vznesli proti němu žalobu: „Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše krále.“ 3Pilát mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ 4Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám.“ 5Ale oni na něj naléhali: „Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.“ 6Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje. 7Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě. 8Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak. 9Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal. 10Byli přítomni i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali. 11Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi. 12Toho dne se Herodes a Pilát stali přáteli; předtím totiž bylo mezi nimi nepřátelství. 13Pilát svolal velekněze, členy rady i lid 14a řekl jim: „Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete. 15Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt. 16Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím.“ 17Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka. 18Ale oni všichni najednou křičeli: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“ 19To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu. 20Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit. 21Avšak oni křičeli: „Na kříž, na kříž s ním!“ 22Promluvil k nim potřetí: „Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.“ 23Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se stále stupňoval. 24A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět. 25Propustil toho, který byl vsazen do vězení pro vzpouru a vraždu a o kterého žádali; Ježíše vydal, aby se s ním stalo, co chtěli.

26Když jej odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény, který šel z pole, a vložili na něho kříž, aby jej nesl za Ježíšem. 27Za ním šel veliký zástup lidu; ženy nad ním naříkaly a oplakávaly ho. 28Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi; 29hle, přicházejí dny, kdy budou říkat: ‚Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily!‘ 30Tehdy ‚řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!‘ 31Neboť děje-li se toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“ 32Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. 34Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ O jeho šaty se rozdělili losem. 35Lid stál a díval se. Členové rady se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.“ 36Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet 37a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.“ 38Nad ním byl nápis: „Toto je král Židů.“ 39Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ 40Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu. 41A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“ 42A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“ 43Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

44Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce. 45Chrámová opona se roztrhla vpůli. 46A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal. 47Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý.“ 48A ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou. 49Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly.

50Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý, 51který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží. 52Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo; 53sňal je z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. 54Byl pátek a začínala sobota. 55Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. 56Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid.