Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

11. neděle v mezidobí – cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 15.6.2018
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 362
Zpět do rubriky

 26Ježíš řekl zástupu: „Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; 27ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. 28Země sama od sebe přináší plody: napřed stéblo, potom klas, pak zralé zrno v klasu. 29Když pak se ukáže zralý plod, hned člověk vezme srp, protože nastaly žně.“ 30Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím ho znázorníme? 31Je jako hořčičné zrnko: Když se zasévá do země, je menší než všechna semena na zemi, 32ale když je zaseto, vzejde a přerůstá všechny jiné zahradní rostliny; vyžene tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jeho stínu.“ 33Mnoha takovými podobenstvími jim hlásal Boží slovo, jak to mohli pochopit. 34Bez podobenství k nim nemluvil. Když však byl se svými učedníky sám, všechno vysvětloval.

(Mk 4,26-34)
 
K tématu
Mistrův vtip
V jedné indické vesnici žil svatý muž. Venkované ho pokládali za významnou, ale zároveň podivínskou osobu. Jeho chování v nich probouzelo zájem, ale stejně tak v nich zanechávalo zmatek. Požádali ho, aby jim kázal. Muž, který byl vždy k dispozici druhým, bez zaváhání souhlasil.
V den, kdy se kázání mělo uskutečnit, však vycítil, že postoj jeho posluchačů není upřímný a že by si zasloužili lekci. Když nadešel okamžik rozmluvy, všichni venkované byli připraveni svatému muži naslouchat a doufali, že se na jeho účet pobaví. Mistr před ně předstoupil. Po krátkém mlčení řekl:
„Přátelé, víte, o čem chci hovořit?“ „Ne,“ odpověděli. „V tom případě,“ řekl, „vám neřeknu nic. Jste tak omezení, že nemůžu mluvit o něčem, co by za to stálo. Když nevíte, o čem budu mluvit, neřeknu vám nic.“ Publikum se zmateně odebralo domů. Následujícího dne se lidé opět sešli a znovu se domáhali na svatém muži kázání. Muž k nim neváhal přijít a pravil: „Víte, o čem budu mluvit?“ „Ano, víme,“ odpověděli venkované. „Pokud je to tak,“ odpověděl muž, „nemám, co bych vám řekl, protože to už víte. Přeji vám dobrou noc, přátelé.“ Venkované se cítili zesměšnění a znevážení. Samozřejmě se však nevzdali a znovu světce vyzvali.
Muž se na ně díval v tichosti a v pokoji. Potom se jich zeptal: „Přátelé, víte, o čem budu mluvit?“ Jelikož se venkované nechtěli znovu chytnout do pasti, domluvili se předem na odpovědi: „Někteří víme, jiní to nevědí.“ A svatý muž pravil: „V tom případě ať ti, co to vědí, to sdělí těm, co to nevědí.“ Po těch slovech se světec vrátil do lesa.
José Carlos Bermejo – Vlídné příběhy
 
Vnímavá duše je však schopna použít  podobenství (obrazu) jako odrazového můstku a dostat se tak do výše nebeské pravdy. Kdo tento smysl nemá, zůstává mu pravda i tak zahalena. Pokud se nepokoří a nežádá si vysvětlení, nic pro něj neznamená.
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 11. neděle v mezidobí – cyklu B z předchozích let najdete zde.