Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

20. neděle v mezidobí – cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 18.8.2018
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 248
Zpět do rubriky
 
 
Ježíš řekl zástupům: 51„Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ 52Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ 53Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 54Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. 55Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. 56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. 58To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli otcové a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“ (Jan 6,51-58)
 
 
 
K tématu
 
Ježíš nám v eucharistii připravuje místo a pokrm
Ježíš nám tak připravuje místo zde na zemi, protože Eucharistie je pulsujícím srdcem Církve, plodí ji a obnovuje ji, shromažďuje ji a dává jí sílu. Ale Eucharistie nám připravuje také místo tam nahoře, na věčnosti, protože je Chlebem z nebe. Pochází odtud a je jediným předmětem na této zemi, který má skutečně něco společného s věčností. Je chlebem budoucnosti, která nám již nyní dává zakusit příští, jež je nekonečně větší než jakékoli naše očekávání. Je chlebem, který sytí naše největší očekávání a živí naše nejkrásnější sny. Jedním slovem je závdavkem věčného života: nikoli pouhým příslibem, nýbrž závdavkem, tedy konkrétní zálohou toho, co nám bude dáno. Eucharistie je „rezervací“ v ráji – je to Ježíš, pokrm na naši cestu do onoho blaženého života, který nikdy neskončí.
V konsekrované hostii nám Ježíš kromě místa připravuje také pokrm, výživu. V životě se neustále potřebujeme sytit a to nejen potravou, ale také plány a city, touhami a nadějemi. Máme hlad po tom být milováni. Avšak ani nejpříjemnější lichotky, nejkrásnější dárky a nejpokročilejší technologie nepostačují, nenasytí nás dosyta. Eucharistie je pokrm prostý jako chléb, ale je jediným pokrmem, který nasytí, protože nikdo nemá větší lásku. V ní reálně potkáváme Ježíše, máme podíl na jeho životě, cítíme jeho lásku; v ní můžeš zakusit, že jeho smrt a vzkříšení jsou pro tebe. A když uctíváš Ježíše v Eucharistii dostáváš od Něho Ducha svatého a nacházíš pokoj a radost.
Drazí bratři a sestry, rozhodněme se pro tento pokrm života, dejme mši na první místo a objevme ve svých společenstvích adoraci! Prosme o milost hladovět po Bohu, nebýt nikdy dost nasycení přijímáním toho, co On pro nás připravuje.
Avšak stejně jako tehdy po svých učednících, také dnes po nás Ježíš žádá, abychom vyšli připravovat. Zeptejme se ho jako učedníci: „Pane, kde chceš, abychom ti šli připravit?“ Kde: Ježíš nemá zalíbení v místech, která jsou výlučná a vylučují druhého. Hledá místa, kam nedospěla láska, kterých se nedotkla naděje. Přeje si jít na tato nepohodlná místa a žádá po nás, abychom my k tomu podnikli přípravy. Tolika lidem se nedostává důstojného místa k životu a pokrmu k jídlu! Všichni jistě známe osamělé, trpící a potřebné lidi: to jsou opuštěné svatostánky. My, kteří od Ježíše dostáváme stravu a ubytování, jsme tady od toho, abychom připravili místo a pokrm těmto slabším bratřím. On se pro nás stal lámaným chlebem; po nás žádá, abychom se dávali druhým, abychom již nežili pro sebe, ale jeden pro druhého. Takto se žije eucharisticky, když vyléváme na svět lásku, kterou čerpáme z Pánova těla. Eucharistie se v životě překládá přechodem od „já“ k „ty“.
 
Papež František – Homilie ke slavnosti Těla a Krve Páně, Ostie, 2018
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 20. neděle v mezidobí – cyklu B z předchozích let najdete zde.