Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

4. neděle adventní - cyklus C

Ilustrace
Zveřejněno: 18.12.2018
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 314
Zpět do rubriky
39V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. 40Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. 41Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem Svatým 42a zvolala mocným hlasem: „Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého! 43Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? 44Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! 45Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“ (Lk 1,39-45)
 
K tématu
Také dějiny nemizí. Modlitba – protože je živena Božím darem, který se vylévá do našeho života – musí mít dobrou paměť. Vzpomínka na Boží skutky je podstatná pro zakoušení smlouvy mezi Bohem a jeho lidem. Protože Bůh chtěl vstoupit do dějin, je modlitba protkána vzpomínkami: nejen vzpomínkou na zjevené Slovo, ale také vzpomínkami z vlastního života, života druhých a vzpomínáním na to, co Pán vykonal ve své církvi. Je to vděčné vzpomínání, o kterém také mluví svatý Ignác z Loyoly ve své „kontemplaci k dosažení lásky“, kde nás vybízí, abychom si připomněli všechna dobrodiní, kterých se nám dostalo od Pána. Dívej se na své dějiny, když se modlíš, a najdeš v nich mnoho milosrdenství. Současně tím budeš v sobě živit vědomí o tom, že tě Pán chová ve své paměti a že na tebe nikdy nezapomíná. Proto má smysl ho prosit, aby osvítil i maličké detaily tvého života, které mu nikdy neuniknou.
papež František – Gaudete et exsultate 153, Paulínky 2018
 
Vděčná vzpomínka z mého života, z mé rodiny …


 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 4. neděle adventní – cyklu C z předchozích let najdete zde.