Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

6. neděle velikonoční – cyklus C

Ilustrace
Zveřejněno: 26.5.2019
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 556
Zpět do rubriky
23Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat, a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. 24Kdo mě nemiluje, nezachovává moje slova. A přece slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. 25To jsem k vám mluvil, dokud ještě zůstávám u vás. 26Ale Přímluvce, Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. 27Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. 28Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‚Odcházím‘ a ‚zase k vám přijdu‘. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já. 29Řekl jsem vám to už teď, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.“ (Jan 14,23-29)
 
K tématu
Milé sestry, milí bratři,
loďka církve pluje v těchto časech po rozbouřených vodách. Je zmítána větrem a vlnami, které vyvolávají strach a pochybnosti a kladou řadu otázek: Má to vše Bůh ve svých rukou? Je to tak, jak si přeje? Jak se může dívat na viny, skandály a hříchy, z nichž ani jediný nemůžeme zlehčovat? Jak se může dívat na nemoci, utrpení, rozbitá manželství a války všeho druhu?
Zde je třeba říct základní věc: Bůh nemá zálibu ve zlu ani v žádném hříchu. A dal nám svobodu, protože svoboda je podmínkou lásky. Nikdo z nás není bezduchou loutkou a v každém svém rozhodnutí můžeme volit mezi dobrem a zlem. Touhu po svobodě Božích dětí jsme spolu se zřeknutím se ducha zla, všeho co působí a čím se pyšní, nedávno osobně vyznali při velikonoční vigilii. Přesto stále zůstáváme křehkými lidmi. (…).
Jak můžeme posílit naši víru, naději a lásku uprostřed rozbouřených vod nebo při neúspěšné a bezvýsledné práci, do které jsme vložili všechnu svou námahu? Určitě modlitbou. O to intenzivněji v týdnu, který budeme nyní prožívat před slavností Seslání Ducha Svatého. Dále přijímáním svátostí a pravdivým duchovním životem. Denní modlitbou objevujeme Boha stále intenzivněji, svátosti nám v tomto objevování pomáhají.
Každé naše setkání s Kristem v modlitbě, ve svátostech nebo skrze setkání s jinými lidmi je – s nadsázkou řečeno – „pracovní schůzí“, kde se rozdělují úkoly a každý z nás poznává, jak má a může naplňovat svůj život a své poslání.
Jaké? Dát světu pochopit, že křesťanské poselství – evangelium – je radostná zvěst o osvobození od zla a falešných cest a zároveň silná výzva volit dobro pramenící v Bohu. (…)
V Písmu jsme častokrát a v mnoha souvislostech povzbuzování slovy: „Nebojte se!“ Vyjdeme-li na cestu s Bohem, octneme se na prahu velkého dobrodružství.
S překážkami i s příslibem vítězství. Nevíme, co nás čeká zítra, za měsíc, za rok. Netušíme, jak se bude odvíjet náš život a jakým způsobem budeme povoláni ke službě. Jedinou jistotou na cestě v realitě tohoto světa bude naše srdce s důvěrou obrácené k Ježíši v Duchu, kterého nám dal.
Milé sestry, milí bratři, nebojte se! Ať se vaše srdce v žádné situaci nechvěje ani neděsí.
Za to se modlím a k tomu každému z vás žehnám.

PASTÝŘSKÝ LIST OTCE BISKUPA VOJTĚCHA CIKRLEHO „NEBOJTE SE!“ - 26. 5. 2019
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 6. neděle velikonoční – cyklu C z předchozích let najdete zde.