Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

31. neděle v mezidobí – cyklus C

Ilustrace
Zveřejněno: 3.11.2019
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 188
Zpět do rubriky
1Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. 2Byl tam jistý člověk, jmenoval se Zacheus. Byl to vrchní celník, velmi bohatý. 3Rád by uviděl Ježíše, jak vypadá, ale nemohl, protože tam bylo plno lidí a on byl malé postavy. 4Běžel napřed a vylezl na fíkovník, aby ho uviděl, protože tudy měl procházet. 5Když Ježíš přišel k tomu místu, podíval se nahoru a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě.“ 6On rychle slezl dolů a s radostí ho přijal. 7Všichni, jakmile to uviděli, reptali a říkali: „Vešel jako host k hříšníkovi!“ 8Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovici svého majetku, Pane, dám chudým, a jestli jsem někoho o něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně!“ 9Ježíš mu řekl: „Dnes přišla do tohoto domu spása. Vždyť i on je potomek Abrahámův. 10Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo.“(Lk 19,1-10)
 
K tématu
Tvá zranění tě mohou vést k pokušení stranit se druhých, k uzavírání se do sebe, k hromadění zášti – nikdy ale nepřestávej poslouchat Boží volání k odpuštění. Biskupové ve Rwandě správně učí: „Smíření s druhým především vyžaduje, abychom v něm objevovali zářivý Boží obraz. […] Z tohoto pohledu je nesmírně důležité odlišovat hříšníka od jeho hříchu a provinění, abychom došli k opravdovému smíření. To znamená, že máš nenávidět zlo, které ti druhý způsobí, ale jeho máš dál milovat, protože poznáváš jeho slabost a vidíš v něm Boží obraz.“
Někdy veškerá energie, sny a nadšení mládí ochabnou následkem pokušení uzavřít se do sebe, do svých problémů, do zraněných pocitů, do bědování a pohodlnosti. Nedopusť, aby tě něco takového postihlo, protože bys uvnitř předčasně zestárnul. Každý věk má svoji krásu a léta našeho mládí mají být poznamenána společně sdílenými ideály, nadějemi a sny, velkými obzory, ke kterým společně vzhlížíme.
Bůh miluje radost mladých lidí a zve je především k radosti, která se prožívá v bratrském společenství, k této vyšší radosti, která se umí dělit, protože „blaženější je dávat než dostávat“ (Sk 20,35), a „radostného dárce miluje Bůh“ (2 Kor 9,7). Bratrská láska zvětšuje naši schopnost se radovat, protože nás uschopňuje radovat se z dobra druhých: „Radujte se s radujícími“ (Řím 12,15). Kéž se tvá spontánnost a elán tvého mládí projevují stále více ve spontánní bratrské lásce a ve svěžesti, s jakou dokážeme odpouštět, ve velkodušnosti a touze budovat společenství. Jedno africké přísloví praví: „Chceš-li jít rychle, jdi sám. Chceš-li dojít daleko, jdi s druhými.“ Nenechme si ukrást bratrství.
Papež František – Christus vivit 165-167
 
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 31. neděle v mezidobí – cyklu C z předchozích let najdete zde.