Anglický spisovatel Graham Greene napsal povídku „Smrt posledního papeže.“
Svět byl konečně sjednocen jedním prezidentem. Ve jménu jednoty lidstva byla už také vyhubena všechna světová náboženství. Lidem stačí jedna státní ideologie. I všichni křesťané jsou už vyhlazeni, jen poslední papež stále uniká, ač je na něj vydán celosvětový zatykač. Papež cestuje s malým kufříkem, v převleku za obchodního cestujícího. Konečně ho pozná a udá portýr v hotelu, kde chtěl přenocovat. Je zatčen a předveden před světového prezidenta. Prezident mu nabízí život a svobodu, když se odřekne náboženské pověry a podepíše o tom provolání pro veřejnost. Ale papež potřásá hlavou: Vy nejste pán světa - tím je Ježíš. Mne můžete zabít, ale Ježíš si vzbudí nové věřící. Prezident zuří, vyhrožuje, ale vše nadarmo. Pak vytáhne prezident revolver a posledního křesťana zastřelí.
A jak tak prezident hledí na drobnou postavičku posledního věřícího, najednou mu v hlavě svítá poznání: ten protivník, kterého pronásleduje, to nejsou věřící lidé, to není tenhle stařec, to je Ježíš Kristus. A Ježíš Kristus překonal smrt. Ježíš žije. A spisovatel končí větou: „A v této minutě se zrodil v prezidentovi první nový věřící.“
Ježíš vrací člověku, ale také věcem původní místo, které jim dal Bůh. Člověk, který nese v sobě Boží obraz, patří Bohu.
Výklad biblického čtení a úvod do meditace 29. neděle v mezidobí – cyklus A z předchozích let najdete zde a zde.