Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

2. neděle v mezidobí – cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 15.1.2021
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 302
Zpět do rubriky
35Jan stál se dvěma ze svých učedníků. 36Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, beránek Boží!“ 37Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. 38Ježíš se obrátil a viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: „Co byste chtěli?“ Odpověděli mu: „Rabbi“ – to přeloženo znamená Mistře – „kde bydlíš?“ 39Řekl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne. 40Jeden z těch dvou učedníků, kteří to od Jana slyšeli a šli za ním, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. 41Ten nejdříve nalezl svého bratra Šimona a řekl mu: „Našli jsme Mesiáše!“ – to přeloženo znamená Kristus – 42a přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfas,“ to je v překladu Petr (Skála). (Jan 1,35-42)
 
K tématu
 
 „… čím víc na výběr, tím hůř se vybírá. Nejsme stavěni k tomu, abychom měli neomezené množství možností. Podívej, já už jsem se rozhodl, vstoupil do semináře, chci být knězem - a stejně mě sžírá nejistota. Mám jít skutečně tudy? Všude vidím odbočky, co slibu­jí štěstí nebo svatost rychleji a účinněji.“
„Nasloucháš těm myšlenkám?“
„Jasně, všechno je třeba dobře zvážit. Dál hledat tu správnou cestu.“
„A jak ji hledáš?“
„No, prostě se rozhlížím kolem sebe,“ prohlásil jsem poněkud provinile a sklopil zrak. „Sem tam zkusím po nějaké odbočce ujít pár metrů, abych zjistil, kam vede. Tak trochu v duchu pomrkávám po ženách i po řehol­ních komunitách. Sem tam si maličko posním co by, kdyby. A tak.“
„Ne, ne,“ ozval se Nesteros. „Hledáním nenajdeš. Po­dívej, apoštol Petr nehledal povolání - chytal ryby a spravoval sítě. Ani přesvatá Panna nepátrala po tom, jak se stát Bohorodičkou. Modlila se, pracovala, a obo­jím čekala na oslovení. Modlitba a práce jsou dva sku­tečné způsoby bdění, dvě tváře čekání na Hospodinovo slovo. Snění není nic. Říkáš tomu hledání, ale jen blou­díš v neskutečnu. Představivost tě vede až na kraj světa, a zatím ses nehnul z místa, neudělal ani krok ke svatos­ti. Jediným okopaným záhonem, jediným Otče náš bys vykonal víc. Nenajdeš nic, dokud nepřestaneš utíkat z přítomnosti. Jenom v ní se můžeš s Bohem setkat. Ne­volá ty, kdo se toulají srdcem po včerejšcích, zítřcích a krajinách za obzorem, ale ty, kdo s otevřeným srdcem vytrvají u svých sítí. Ne ty, kdo si představují, že by mohli být, ale ty, kdo jednají a jsou. Není třeba hledat, ale čekat pozornou činností.“
„Pokud se však chci zavázat, jak poznám kde? Jak zjistím, že právě sem jsem povolaný?“ zeptal jsem se.
„Buď, kde jsi. Dělej, co děláš. A srdce ti napoví. Jen se drž svého prvního povolání: od hříchu k touze po Pánu. Pak už je spousta stezek do Království. Ale mnohem důležitější než si správně vybrat je vytrvat – každá cesta, která není z podstaty hříšná, tě dovede k cíli, pokud na ní zůstaneš.“
Štěpán Smolen – Buď, kde jsi
 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 2. neděle v mezidobí - cyklus B z předchozích let najdete zde a zde.