Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 18.1.2014, 83. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Jozue, kapitola 13

1 Jozue byl stařec pokročilého věku. Hospodin mu řekl: „Ty jsi zestárl a sešel věkem, ale zbývá ještě velmi mnoho země, kterou je nutno obsadit. 2 Toto je země, kterou zbývá přidělit: všechny oblasti pelištejské a celá oblast gešúrská, 3 od ramene řeky při hranicích Egypta až na sever k pomezí Ekrónu, jež se počítá za kenaanské, pět pelištejských knížectví, Gázské, Ašdódské, Aškalónské, Gatské a Ekrónské, a oblast avíjská 4 na jihu; dále celá kenaanská země i Meára, patřící Sidóňanům, po Afek, až k pomezí Emorejců, 5 země gebalská a celý Libanón na východ od Baal-gádu pod Chermónským pohořím až k cestě do Chamátu. 6 Všechny obyvatele pohoří od Libanónu až k Misrefót-majimu, všechny Sidóňany, vyženu před Izraelci já sám. Jen přiděl zemi losem Izraeli za dědictví, jak jsem ti přikázal. 7 Rozděl nyní tuto zemi do dědictví devíti kmenům a polovině kmene Manasesova.“ 8 S druhou polovinou vzali svůj dědičný podíl Rúbenovci a Gádovci; Mojžíš jim jej dal v Zajordání na východě. Mojžíš, služebník Hospodinův, jim dal tento díl: 9 od Aróeru na břehu potoka Arnónu a od města, které je uprostřed Potočního údolí, celou náhorní rovinu od Médeby k Dibónu, 10 všechna města Síchona, krále emorejského, který kraloval v Chešbónu, až k pomezí Amónovců; 11 Gileád a pomezí gešúrské a maakatské, celé pohoří Chermón a celý Bášan až do Salky, 12 celé království Óga v Bášanu, který kraloval v Aštarótu a v Edreí. Ten zůstal ze zbytku Refájců, které Mojžíš porazil a podrobil si je. 13 Ale Gešúrejce a Maakaťany si Izraelci nepodrobili. Proto Gešúr a Maakat sídlí uprostřed Izraele až dodnes. 14 Jenom kmenu Léviho nedal dědičný podíl. Bude jíst z ohnivých obětí Hospodina, Boha Izraele; on bude jeho dědičným podílem, jak jej ujistil.

15 Mojžíš tedy dal pokolení Rúbenovců pro jejich čeledi dědičný podíl. 16 Patřilo jim území od Aróeru na břehu potoka Arnónu a města, které je uprostřed Potočního údolí, celá náhorní rovina až k Médebě, 17 Chešbón a všechna jeho města, která leží na náhorní rovině, Dibón, Bamót-baal, Bét-baal-meón, 18 Jahsa, Kedemót, Méfaat, 19 Kirjatajim, Sibma a Seret-šachar na hoře v dolině, 20 Bét-peór, srázy Pisgy a Bét-ješimót, 21 všechna města na náhorní rovině, celé království Síchona, krále emorejského, který kraloval v Chešbónu. Toho Mojžíš porazil spolu s midjánskými předáky Evím, Rekemem, Súrem, Chúrem a Rebaem, vazaly Síchonovými, obyvateli té země. 22 Též Bileáma, syna Beórova, věštce, popravili Izraelci mečem jako ostatní skolené. 23 Hranicí Rúbenovců byl Jordán a přilehlé území. Tato města a jejich dvorce jsou dědičným podílem Rúbenovců pro jejich čeledi.

24 Mojžíš dal také pokolení Gádovu, Gádovcům, pro jejich čeledi dědičný podíl. 25 Patřilo jim toto území: Jaezer a všechna gileádská města, polovina země Amónovců až k Aróeru naproti Rabě 26 a od Chešbónu až k Ramat-mispě a Betonímu a od Machanajimu až k pomezí Lidbiru, 27 v dolině Bét-rám a Bét-nimra, Sukót a Safón, zbytek království Síchona, krále chešbónského, s Jordánem jako hranicí až k břehům moře Kineretského z východní strany Jordánu. 28 Tato města a jejich dvorce jsou dědičným podílem Gádovců pro jejich čeledi.

29 Mojžíš dal i polovině kmene Manasesova dědičný podíl; patřil zajordánské polovině pokolení Manasesovců pro jejich čeledi. 30 Jejich území se prostíralo od Machanajimu: celý Bášan, celé království Óga, krále bášanského, se všemi vesnicemi Jaírovými v Bášanu, celkem šedesát měst, 31 polovice Gileádu i Aštarót a Edreí, Ógova královská města v Bášanu. Připadly synům Makíra, syna Manasesova, totiž polovině Makírovců, pro jejich čeledi.

32 To jsou dědičné podíly, které Mojžíš přidělil v Moábských pustinách naproti Jerichu za Jordánem k východu. 33 Kmenu Léviho však Mojžíš dědičný podíl nedal. Hospodin, Bůh Izraele, bude jejich dědičným podílem, jak je ujistil.

Jozue, kapitola 14

1 Izraelci obdrželi v kenaanské zemi tyto dědičné podíly: přidělili jim je dědičně kněz Eleazar a Jozue, syn Núnův, a představitelé rodů izraelských pokolení. 2 Dědičný podíl, a to pro devět a půl pokolení, jim byl přidělen losem, jak přikázal Hospodin skrze Mojžíše. 3 Mojžíš dal totiž dědičný podíl dvěma a půl pokolením v Zajordání. Lévijcům ovšem mezi nimi dědičný podíl nedal. 4 Zato Josefovci tvořili dvě pokolení, Manasesovo a Efrajimovo; a tak nedali lévijcům podíl v zemi, jen města k bydlení a pastviny pro jejich dobytek a stáda. 5 Jak přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak Izraelci učinili, když rozdělovali zemi.

6 Judovci přistoupili v Gilgálu k Jozuovi a Káleb, syn Kenazejce Jefuna, mu řekl: „Ty znáš rozhodnutí, o němž mluvil Hospodin v Kádeš-barneji k Mojžíšovi, muži Božímu, ohledně mne a tebe. 7 Bylo mi čtyřicet let, když mě Mojžíš, služebník Hospodinův, vyslal z Kádeš-barneje, abych jako zvěd prošel zemí, a já jsem mu podal zprávu podle nejlepšího svědomí. 8 Moji bratří, kteří táhli vzhůru se mnou, zavinili, že lid ztratil odvahu. Ale já jsem se cele oddal Hospodinu, svému Bohu. 9 Onoho dne se zavázal Mojžíš přísahou: ‚Ano, země, na niž stoupla tvá noha, bude navěky patřit tobě a tvým synům jako dědičný podíl, neboť ses cele oddal Hospodinu, mému Bohu.‘ 10 Nuže hle, Hospodin mě uchoval naživu, jak přislíbil. Čtyřicet pět let uplynulo od chvíle, co Hospodin takto promluvil k Mojžíšovi, když Izrael putoval pouští. A hle, je mi už osmdesát pět let. 11 Ale ještě dnes jsem právě tak silný jako tenkrát, když mě Mojžíš vyslal. Moje síla je dnes stejná, jako byla tehdy, abych bojoval a vycházel a vcházel. 12 Nuže, dej mi to pohoří, o němž mluvil onoho dne Hospodin. Slyšel jsi přece v onen den, že jsou tam Anákovci a velká opevněná města. Snad bude Hospodin se mnou a podaří se mi podrobit si je, jak mluvil Hospodin.“ 13 Jozue mu požehnal a přidělil Chebrón jako dědičný podíl Kálebovi, synu Jefunovu. 14 Proto patří Chebrón až dodnes jako dědičný podíl Kálebovi, synu Kenazejce Jefuna, poněvadž se cele oddal Hospodinu, Bohu Izraele. 15 Předtím se Chebrón jmenoval Kirjat-arba (to je Město Arbovo); Arba byl největší člověk mezi Anákovci. A země žila v míru bez válek.

Jozue, kapitola 15

1 Pokolení Judovců připadl pro jejich čeledi při pomezí Edómu a pouště Sinu v Negebu, úplně na jihu, tento los: 2 Patřilo jim území Negebu od břehů Solného moře, od zálivu směřujícího k Negebu. 3 Směrem od Negebu se táhne ke Svahu štírů, pokračuje k poušti Sinu a stoupá na jih od Kádeš-barneje, míří k Chesrónu, stoupá k Adáru a odbočuje ke Karce. 4 Pokračuje k Asmónu, táhne se k Potoku egyptskému, takže území vybíhá k moři. To je vaše jižní hranice. 5 Východní hranicí bude Solné moře až k ústí Jordánu. Na severu začíná hranice mořským zálivem při ústí Jordánu. 6 Odtud stoupá hranice k Bét-chogle a pokračuje severně od Bét-araby. Pak stoupá ke kameni Bohana, syna Rúbenova. 7 Hranice stoupá dále od doliny Akóru k Debíru a obrací se na sever ke Gilgálu naproti Adumímskému svahu jižně od potoka. Hranice pak pokračuje podél vody Slunečního pramene a vybíhá k prameni Rogelu. 8 Hranice potom stoupá k Údolí syna Hinómova jižně od skalního hřebenu jebúsejského, což je Jeruzalém, a vystupuje na vrcholek hory, která na západě leží proti Údolí hinómskému a je na severním konci doliny Refájců. 9 Od vrcholu hory zabočuje hranice k prameni vod Neftóachu a vede k městům pohoří Efrónu; poté zabočuje k Baale, to je Kirjat-jearímu. 10 Zde hranice odbočuje od Baaly na západ k hoře Seíru a pokračuje od severu ke skalnímu hřebenu Lesní hory, to je Kesalónu, sestupuje od Bét-šemeše a pokračuje k Timně. 11 Potom hranice vede ke skalnímu hřebenu Ekrónu na severu od města a zabočuje k Šikerónu, pokračuje k Baalské hoře a vede k Jabneelu; hranice vybíhá až k moři. 12 Západní hranicí je Velké moře a jeho pobřeží. To je území Judovců pro jejich čeledi, vymezené hranicemi dokola.

13 Kálebovi, synu Jefunovu, dal podíl uprostřed Judovců podle Hospodinova příkazu Jozuovi, totiž Kirjat-arbu, to je město Arby, otce Anákova, což je Chebrón. 14 Odtud vyhnal Káleb tři Anákovce: Šešaje, Achímana a Talmaje, zplozence Anákovy. 15 Odtud pak táhl vzhůru proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kirjat-sefer (to je Město knihy). 16 Káleb tenkrát prohlásil: „Kdo porazí Kirjat-sefer a dobude jej, tomu dám za manželku svou dceru Aksu.“ 17 Dobyl jej Otníel, syn Kenazův, Kálebův bratr; dal mu tedy svou dceru Aksu za manželku. 18 Když přišla, navedla jej, aby žádal jejího otce o pole. Sesedla z osla. Káleb se jí otázal: „Co si přeješ?“ 19 Odpověděla: „Obdař mě požehnáním! Když jsi mě provdal do jižního suchopáru, dej mi také vodní zřídla.“ Dal jí tedy zřídla, horní a dolní.

20 To je dědičný podíl pokolení Judovců pro jejich čeledi. 21 Nejvzdálenější města, která připadla pokolení Judovců, při pomezí Edómu v Negebu, byla: Kabseel, Eder a Jagúr, 22 Kína, Dímóna a Adeáda, 23 Kedeš, Chasór a Jitnán, 24 Zíf, Telem a Bealót, 25 Chasór-chadata a Kerijót-chesrón, což je Chasór, 26 Amám, Šema a Mólada, 27 Chasar-gada, Chešmón a Bét-pelet, 28 Chasar-šúal, Beer-šeba a Bizjótja, 29 Baala, Ijím a Esem, 30 Eltólad, Kesíl a Chorma, 31 Siklag, Madmana a Sansana, 32 Lebaót, Šilchím, Ajin a Rimón, celkem dvacet devět měst a jejich dvorce.

33 V Přímořské nížině: Eštaól, Sorea a Ašna, 34 Zanóach, Én-ganím, Tapúach a Énam, 35 Jarmút, Adulám, Sóko a Azeka, 36 Šaarajim, Adítajim, Gedera a Gederótajim, čtrnáct měst a jejich dvorce. – 37 Senan, Chadaša a Migdal-gad, 38 Dilean, Mispe a Jokteel, 39 Lakíš, Boskat a Eglón, 40 Kabón, Lachmas a Kitlíš, 41 Gederót, Bét-dágon, Naama a Makeda, šestnáct měst a jejich dvorce. – 42 Libna, Eter a Ašan, 43 Jiftách, Ašna a Nesíb, 44 Keíla, Akzíb a Maréša, devět měst a jejich dvorce. – 45 Ekrón s vesnicemi a dvorci, 46 od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce, 47 Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím.

48 V pohoří: Šamír, Jatír a Sóko, 49 Dana, Kirjat-sana, což je Debír, 50 Anab, Eštemo a Aním, 51 Gošen, Cholón a Gílo, jedenáct měst a jejich dvorce. – 52 Arab, Dúma a Ešeán, 53 Janím, Bét-tapúach a Afeka, 54 Chumta, Kirjat-arba, což je Chebrón, a Síor, devět měst a jejich dvorce. – 55 Maón, Karmel, Zíf a Júta, 56 Jizreel, Jokdeám a Zanóach, 57 Kajin, Gibea a Timna, deset měst a jejich dvorce. – 58 Chalchúl, Bét-súr a Gedór, 59 Maarat, Bét-anót a Eltekón, šest měst a jejich dvorce. – 60 Kirjat-baal, což je Kirjat-jearím, a Raba, dvě města a jejich dvorce.

61 Ve stepi: Bét-araba, Midín a Sekaka, 62 Nibšán, Ír-melach a Én-gedí, šest měst a jejich dvorce. – 63 Ale jebúsejské obyvatele Jeruzaléma nebyli Judovci s to si podrobit. Tak sídlí Jebúsejci s Judovci v Jeruzalémě až dodnes.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti