Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 21.2.2014, 109. den čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Úvod ke knize Rút

Rút

 
1. Titul a místo v kánonu
 
Kniha je pojmenována podle hlavní postavy (Rút = přítelkyně, blízká); v Hebrejské bibli zařazena mezi Ketúbím (Spisy) jako druhý ze svitků (Megillót) – četba o letnicích souvisí s dějem situovaným do doby žní a má zřejmý sociální podtext: výzva k následování Boazovy štědrosti vůči chudým; vzhledem k pozdější spojitosti letnic s darem Zákona na Sinaji ukazuje Rút, že i cizinci (reprezentovaní zde Moábkou) mají na Zákoně podíl
LXX a Vg kladou Rút mezi dějepisné knihy za Sdc, jelikož děj se odehrává za doby soudců (srov. 1,1).
 
2. Obsah
 
Kvůli hladu odchází Elimelech s manželkou Noemi a se dvěma syny z Betléma do Moábska; po jeho smrti a smrti obou synů se Noemi rozhodne vrátit, jedna ze snach, Rút, jde s ní; v Betlémě se setká s příbuzným rodiny, Boazem, který se zachová jako zastánce: získá pole, jež by Noemi ztratila, a zároveň se ožení s Rút – jejich syn je Obed, Davidův děd.
Dva předpisy Zákona zde hrají důležitou roli: instituce zastánce (goel), který měl chránit zájmy členů vlastní rodiny, pokud se někdo z nich ocitl v tísni (srov. Lv 25); levirátní zákon – byl aplikací předchozího a zavazoval svobodného muže oženit se s vdovou po zemřelém bezdětném bratrovi (příp. dalším příbuzném), prvorozený syn náležel zemřelému (srov. Dt 25); Boaz práva využije místo jiného příbuzného, který odmítne.
 
3. Struktura a formace
 
Středem příběhu je setkání Rút s Boazem (2. a 3. dějství) – hlad a bezdětnost Noemi (1. dějství) se tak odstraní narozením syna, živitele rodiny (4. dějství).
Kniha, která je mistrovským vypravěčským dílem, má chiastickou strukturu (a b b' a'):
Rt 1: Návrat Noemi do Betléma – hlavní postavou je Noemi (1-5: Narativní úvod; 6-19a: Rút se rozhoduje pro Noemi [trojí rozhovor na cestě do Betléma]; 19b-22: Příchod do Betléma [Noemi a betlémské ženy]).
Rt 2: Rút na Boazově poli – hlavní postavou je Rút (1-2: Dialogický úvod; 3-18: Setkání Rút s Boazem na ječném poli [Rút se sklání před Boazem k zemi]; 19-22: Vysvětlující rozhovor mezi Noemi a Rút).
Rt 3: Rút na Boazově mlatě – hlavní postavou je Rút (1-5: Dialogický úvod; 6-15: Setkání Rút s Boazem na obilném mlatě [Rút si lehá poblíž Boaze na zem]; 16-18: Vysvětlující rozhovor mezi Noemi a Rút)
Rt 4: „Vykoupení“ Noemi v Betlémě – hlavní postavou je Noemi (1-2: Narativní úvod; 3-12: Boaz se rozhoduje pro Noemi a Rút [trojí rozhovor u betlémské brány]; 13-17: Narození v Betlémě [Noemi a betlémské ženy] + 18-22: Davidův rodokmen.
Zřetelně paralelní (třídílnou) strukturu mají kap. 1 a 4, kap. 2 a 3; každá kapitola se vyznačuje charakteristickým slovesem – „vrátit se“, „sbírat klasy“, „lehnout si/ležet“, „vykoupit“; všechny kapitoly spojují dohromady tři dvojice pojmů – chléb/dítě, dobrota/láska, život/smrt.
Prostorově se v příběhu zračí postupné přibližování se k Betlému (= dům chleba čili života), časově dochází k postupnému zkracování, ale nakonec k otevření do vzdálené budoucnosti; svůj význam mají i symbolická (mluvící) jména – Elimelech (= můj Bůh je králem), Noemi (= moje půvabná) resp. Mara (= trpká), Boaz (= síla je v něm), Obed (= služebník).
Pro historicitu příběhu hovoří fakt, že Moábka byla hebrejskou tradicí akceptována jako součást Davidovy genealogie; Rút se objevuje i v tradici křesťanské – Mt ji uvádí v rodokmenu Ježíše Krista (1,5).
Vznik knihy nelze přesně datovat – konečná redakce spadá pravděpodobně do poexilní doby(vzorový příklad plnění předpisů Zákona, aramaismy, zařazení knihy mezi Ketúbím); univerzalismus by ukazoval na 5. stol. – protiklad Nehemiášova nesmiřitelného postoje ke smíšeným manželstvím.
 
4. Teologické poselství
 
Začlenění Rút mezi předky Davidovy svědčí o univerzalitě Boha Izraele, nabízejícího spásu lidem všech národů, a zároveň anticipuje univerzalitu spásy, která se dovršila v Kristu; Rút je též příběhem výchovným, protože ve všech protagonistech vyzvedá vzory rodinného života.
Aktualita knihy spočívá ve třech aspektech – jde o příběh žen (významná role žen v dějinách spásy), příběh cizinců (příslušnice nepřátelského národa předznamenává mesiánskou dobu!), příběh naděje (nesobecké jednání odmění Bůh požehnáním, které zásadně mění lidskou nouzi).

 

autor: doc. Josef Hřebík

Rút, kapitola 1

1 Za dnů, kdy soudili soudcové, nastal v zemi hlad. Tehdy odešel jeden muž z judského Betléma se svou ženou a dvěma syny, aby pobýval jako host na Moábských polích. 2 Jmenoval se Elímelek, jeho žena Noemi a dva jeho synové Machlón a Kiljón. Byli to Efratejci z judského Betléma. Přišli na Moábská pole a přebývali tam. 3 Ale Noemin muž Elímelek zemřel a ona zůstala s oběma syny sama. 4 Ti se oženili s Moábkami. Jedna se jmenovala Orpa, druhá Rút. Sídlili tam asi deset let. 5 Oba, Machlón i Kiljón, rovněž zemřeli, a tak ta žena zůstala sama, bez dětí i bez muže. 6 Proto se přichystala se svými snachami k návratu z Moábských polí. Uslyšela totiž na Moábských polích, že Hospodin se opět přiklonil ke svému lidu a dal mu chléb. 7 Odešla tedy se svými snachami z místa, kde přebývala. Když se vracely do judské země, 8 vybídla cestou Noemi obě své snachy: „Jděte, vraťte se každá do domu své matky. Nechť vám Hospodin prokáže milosrdenství, jako jste je vy prokazovaly zemřelým i mně. 9 Kéž vám Hospodin dá, abyste každá našla odpočinutí v domě svého muže.“ A políbila je. Rozplakaly se hlasitě 10 a namítaly jí: „Nikoli, vrátíme se s tebou k tvému lidu.“ 11 Ale Noemi jim domlouvala: „Jen se vraťte, mé dcery! Proč byste se mnou chodily? Cožpak mohu ještě zrodit syny, aby se stali vašimi muži? 12 Vraťte se, mé dcery, jděte! Vždyť už jsem na vdávání stará. I kdybych si řekla, že mám ještě naději, a kdybych se hned této noci vdala a porodila syny, 13 čekaly byste proto, až by dospěli? Zdráhaly byste se proto vdát? Nikoli, mé dcery. Můj úděl je pro vás příliš trpký: Dolehla na mne Hospodinova ruka.“ 14 Tu se rozplakaly ještě hlasitěji. Orpa políbila svou tchyni na rozloučenou, avšak Rút se k ní přimkla. 15 Noemi jí řekla: „Hle, tvá švagrová se vrací ke svému lidu a ke svým bohům. Vrať se také, následuj svou švagrovou!“ 16 Ale Rút jí odvětila: „Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. 17 Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována. Ať se mnou Hospodin udělá, co chce! Rozdělí nás od sebe jen smrt.“ 18 Když Noemi viděla, že Rút je odhodlána jít s ní, přestala ji přemlouvat. 19 Tak šly obě, až došly do Betléma. Když přišly do Betléma, shluklo se kolem nich celé město. Ženy se ptaly: „Je toto Noemi?“ 20 Odvětila jim: „Nenazývejte mě Noemi (to je Rozkošná). Nazývejte mě Mara (to je Trpká), neboť Všemohoucí mi připravil velmi trpký úděl. 21 Odcházela jsem s plnou náručí, ale Hospodin mě přivádí zpět s prázdnou. Jak byste mě mohly nazývat Noemi, když je Hospodin proti mně a když mi Všemohoucí určil zlý úděl?“ 22 Tak se Noemi vrátila a s ní se navrátila z Moábských polí její snacha, moábská Rút. Přišly do Betléma, když začínala sklizeň ječmene.

Rút, kapitola 2

1 Noemi měla příbuzného z manželovy strany, významného muže z Elímelekovy čeledi. Jmenoval se Bóaz. 2 Moábská Rút řekla Noemi: „Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, u koho dojdu přízně.“ Noemi jí odpověděla: „Jdi, má dcero.“ 3 Šla tedy, přišla na pole a sbírala za ženci klasy. Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi z Elímelekovy čeledi. 4 Tu přišel z Betléma Bóaz a pozdravil žence: „Hospodin s vámi.“ Odpověděli: „Hospodin ti žehnej.“ 5 Bóaz se otázal svého služebníka, který dozíral na žence: „Čí je to dívka?“ 6 Služebník, který dozíral na žence, odpověděl: „To je moábská dívka, která se vrátila s Noemi z Moábských polí. 7 Optala se: ‚Mohla bych sbírat a paběrkovat za ženci mezi snopy?‘ Jak přišla, zůstala tu od samého rána až do této chvíle. Jen trochu si tady oddechla.“ 8 Bóaz oslovil Rút: „Poslyš, má dcero. Nechoď sbírat na jiné pole a neodcházej odtud. Přidrž se mých děveček. 9 Podívej se vždy, na které části pole budou sklízet, a jdi za nimi. Poručil jsem služebníkům, aby tě neobtěžovali. Budeš-li mít žízeň, jdi k nádobám a napij se vody, kterou služebníci načerpají.“ 10 Tu padla na tvář, poklonila se k zemi, a otázala se ho: „Jak to, že jsem u tebe došla přízně, že se mě ujímáš, ačkoli jsem cizinka?“ 11 Bóaz jí odpověděl: „Jsem dobře zpraven o všem, co jsi po smrti svého muže učinila pro svou tchyni, že jsi opustila otce a matku i rodnou zemi a odešla jsi k lidu, který jsi dříve neznala. 12 Nechť ti Hospodin odplatí za tvůj skutek. Ať tě bohatě odmění Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla ukrýt!“ 13 Ona řekla: „Kéž bys mi i nadále projevoval přízeň, pane. Potěšil jsi mě, že jsi se svou otrokyní mluvil přívětivě, ačkoli se nemohu rovnat žádné z tvých otrokyň.“ 14 Když byl čas k jídlu, řekl jí Bóaz: „Přistup blíž, pojez chleba a namáčej si sousta ve víně.“ Přisedla si k žencům a on jí nabídl pražené zrní. Najedla se dosyta a ještě jí zbylo. 15 Když vstala, aby sbírala dál, přikázal Bóaz svým služebníkům: „Bude-li sbírat i mezi snopy, nevyčítejte jí to. 16 Ano, upouštějte pro ni klasy z hrstí a nechávejte je ležet. Jen ať sbírá, neokřikujte ji.“ 17 Sbírala tedy na tom poli až do večera. Pak vymlátila to, co nasbírala, a byla toho asi éfa ječmene. 18 Odnesla si jej do města. Když její tchyně spatřila, co nasbírala, a když Rút vyňala i to, co jí zbylo po nasycení, a dala jí, 19 otázala se: „Kde jsi dnes sbírala? Kde jsi pracovala? Požehnán buď ten, kdo se tě ujal.“ Pověděla tchyni, u koho pracovala: „Muž, u něhož jsem dnes pracovala, se jmenuje Bóaz.“ 20 Tu řekla Noemi své snaše: „Požehnán buď od Hospodina, který neodňal své milosrdenství od živých ani od mrtvých.“ A pokračovala: „Ten muž je náš blízký příbuzný, patří k našim zastáncům.“ 21 Nato řekla moábská Rút: „Dokonce mě vybídl: Přidrž se mých služebníků, dokud nebudou hotovi se sklizní všeho, co mi patří.“ 22 Noemi své snaše Rút přisvědčila: „Dobře, má dcero, že chceš chodit s jeho děvečkami. Aspoň na tebe nebudou na cizím poli dorážet.“ 23 Přidržela se tedy Bóazových děveček a sbírala, dokud neskončila sklizeň ječmene a pšenice. A bydlela s tchyní.

Rút, kapitola 3

1 Potom jí její tchyně Noemi řekla: „Neměla bych ti, má dcero, vyhledat odpočinutí, aby ti bylo dobře? 2 Hleď, což není Bóaz, s jehož děvečkami jsi byla, náš příbuzný? Právě dnes v noci bude na humně převívat ječmen. 3 Umyj se, potři se mastí, přehoď si plášť a sejdi na humno. Nedej se však tomu muži poznat, dokud nedojí a nedopije. 4 Až si lehne a ty zjistíš, kde leží, půjdeš, odkryješ mu plášť v nohách a lehneš si tam. On ti pak poví, co máš učinit.“ 5 Odpověděla jí: „Vykonám všechno, co mi říkáš.“ 6 Sešla na humno a udělala všechno, jak jí tchyně přikázala. 7 Bóaz se najedl, napil a byl dobré mysli. Pak si šel lehnout na kraj hromady obilí. Ona se přikradla, odkryla mu plášť v nohách a lehla si. 8 O půlnoci se ten muž vyděsil, trhl sebou a vidí – v nohách mu leží žena. 9 Otázal se: „Kdo jsi?“ Odpověděla: „Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři nad svou služebnicí křídlo svého pláště, vždyť jsi zastánce.“ 10 Nato jí řekl: „Požehnána buď od Hospodina, má dcero. Projevila jsi teď větší oddanost než dříve, že nechodíš za mládenci, ani nuznými ani bohatými. 11 Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá. 12 Ano, jsem vskutku váš zastánce. Je však ještě jiný zastánce, bližší příbuzný než já. 13 Zůstaň tu přes noc. Ráno, bude-li on chtít, dobrá, ať se tě zastane; nebude-li ochoten být ti zastáncem, zastanu se tě sám, jakože živ je Hospodin. Spi klidně až do rána.“ 14 Tak spala u jeho nohou až do rána. Ale vstala dříve, než by kdo mohl poznat druhého, protože Bóaz řekl: „Jen ať se nikdo nedoví, že přišla na humno žena.“ 15 A dodal: „Podej mi loktuši, co máš na sobě, a nastav ji.“ Když ji nastavila, odměřil jí šest měr ječmene a vložil na ni. Pak odešel do města 16 a ona odešla k tchyni. Ta se otázala: „S jakou přicházíš, má dcero?“ I vyprávěla jí všechno, jak s ní ten muž jednal. 17 A dodala: „Těchto šest měr ječmene mi dal on. Řekl totiž: Nesmíš přijít ke své tchyni s prázdnou.“ 18 Noemi jí pravila: „Jen vyčkej, má dcero, a poznáš, jak to dopadne. Ten muž si nedá pokoj a dovede tu záležitost ke konci ještě dnes.“

Rút, kapitola 4

1 Bóaz vystoupil k bráně a posadil se tam. Tu šel kolem zastánce, o němž Bóaz mluvil. Vybídl ho: „Člověče, zastav se a posaď se tu.“ A on se zastavil a posadil se. 2 Bóaz pak vybral deset mužů z městských starších a požádal je: „Zasedněte zde.“ A oni zasedli. 3 Zastánci pak řekl: „Noemi, která se vrátila z Moábských polí, chce prodat díl pole, který patřil našemu bratru Elímelekovi. 4 Řekl jsem si, že ti to dám na vědomí a vybídnu tě, abys jej koupil v přítomnosti těch, kteří tu zasedají, před staršími mého lidu. Chceš-li použít svého práva k vykoupení, tedy jej vykup, nechceš-li, oznam mi to. Vím, že kromě tebe není bližšího zastánce. Já jsem po tobě.“ On odpověděl: „Vykoupím jej.“ 5 Bóaz řekl: „V den, kdy koupíš od Noemi pole, kupuješ je i od moábské Rút, ženy po zemřelém, se závazkem zachovat jméno zemřelého v jeho dědictví.“ 6 Tu řekl zastánce: „Nemohu je vykoupit pro sebe, aniž bych zničil vlastní dědictví. Použij pro sebe mého výkupního práva; já vykoupit nemohu.“ 7 V Izraeli tomu bývalo odedávna při vykupování nebo při výměnném obchodu takto: Každé jednání se stvrzovalo tím, že si jeden vyzul střevíc a dal jej druhému. To byl v Izraeli způsob stvrzování. 8 Zastánce tedy řekl Bóazovi: „Kup si to sám.“ A zul si střevíc. 9 Bóaz pak řekl starším a všemu lidu: „Dnes jste svědky, že jsem koupil od Noemi všechno, co patřilo Elímelekovi, i vše, co patřilo Kiljónovi a Machlónovi. 10 Koupí jsem získal za manželku i moábskou Rút, ženu Machlónovu, abych zachoval jméno zemřelého v jeho dědictví. Tak nebude vyhlazeno jméno zemřelého z kruhu jeho bratří ani z brány jeho rodiště. Jste toho dnes svědky.“ 11 Všechen lid, který byl v bráně, i starší odpověděli: „Jsme svědky. Kéž dá Hospodin, aby žena, která přichází do tvého domu, byla jako Ráchel a Lea, které obě zbudovaly dům izraelský. Počínej si zdatně v Efratě a zachovej jméno v Betlémě. 12 Nechť je tvůj dům skrze potomstvo, které ti dá Hospodin z této dívky, jako dům Peresa, jehož Támar porodila Judovi.“

13 I vzal si Bóaz Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin jí dopřál, že otěhotněla a porodila syna. 14 Tu řekly ženy Noemi: „Požehnán buď Hospodin, který tě odedneška nenechává bez zastánce, jehož jméno se bude ozývat v Izraeli. 15 On ti vrátí smysl života, bude o tebe ve stáří pečovat. Vždyť jej porodila tvá snacha, která tě tolik miluje. Ta je pro tebe lepší než sedm synů.“ 16 Noemi vzala dítě, položila si je na klín a stala se mu chůvou. 17 Sousedky mu daly jméno. Řekly: „Noemi se narodil syn“, a pojmenovaly jej Obéd (to je Ctitel [Hospodinův]). To je otec Jišaje, otce Davidova.

18 Toto je rodopis Peresův: Peres zplodil Chesróna, 19 Chesrón zplodil Ráma, Rám zplodil Amínadaba, 20 Amínadab zplodil Nachšóna, Nachšón zplodil Salmu, 21 Salmón zplodil Bóaza, Bóaz zplodil Obéda, 22 Obéd zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti