Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 27.2.2014, 114. den čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

1. Samuelova, kapitola 7

1 Muži kirjatjearímští přišli a Hospodinovu schránu odnesli. Dopravili ji do domu Abínádabova na pahorek a jeho syna Eleazara posvětili, aby u Hospodinovy schrány držel stráž.

2 Ode dne, kdy schrána spočinula v Kirjat-jearímu, uplynulo mnoho dní, celkem dvacet let. Tu celý izraelský dům zatoužil po Hospodinu. 3 Samuel vyzval celý izraelský dům: „Jestliže se chcete celým srdcem obrátit k Hospodinu, odstraňte ze svého středu cizí bohy i aštarty, upněte se srdcem k Hospodinu a služte jenom jemu. On vás vysvobodí z rukou Pelištejců.“ 4 Izraelci tedy odstranili baaly a aštarty a sloužili jenom Hospodinu.

5 Samuel vyhlásil: „Shromážděte celý Izrael do Mispy a já se budu za vás modlit k Hospodinu.“ 6 Shromáždili se tedy do Mispy, čerpali vodu a vylévali ji před Hospodinem; také se onoho dne postili a říkali tam: „Zhřešili jsme proti Hospodinu.“ A Samuel soudil Izraelce v Mispě.

7 Když se Pelištejci doslechli, že se Izraelci shromáždili do Mispy, vytáhla pelištejská knížata proti Izraeli. Izraelci to uslyšeli a báli se Pelištejců. 8 Naléhali na Samuela: „Nepřestaň za nás úpěnlivě volat k Hospodinu, našemu Bohu, ať nás zachrání z rukou Pelištejců.“ 9 Samuel vzal jedno neodstavené jehňátko a obětoval je Hospodinu v zápalnou oběť, celopal, a úpěnlivě volal k Hospodinu za Izraele. A Hospodin mu odpověděl. 10 Když Samuel obětoval zápalnou oběť, Pelištejci vyrazili k bitvě s Izraelci. Ale Hospodin onoho dne zahřměl mocným hlasem proti Pelištejcům a uvedl je ve zmatek. Byli před Izraelem poraženi. 11 Izraelští mužové vytáhli z Mispy, pronásledovali Pelištejce a pobíjeli je až pod Bét-kar. 12 I vzal Samuel jeden kámen a položil jej mezi Mispu a Šén. Dal mu jméno Eben-ezer (to je Kámen pomoci) a prohlásil: „Až potud nám Hospodin pomáhal.“ 13 Pelištejci byli pokořeni a nadále už nepronikali na izraelské území. Hospodinova ruka na Pelištejce doléhala po všechny Samuelovy dny. 14 Města, která Pelištejci Izraeli odňali, od Ekrónu až po Gat, připadla zase Izraeli a Izrael vysvobodil z rukou Pelištejců i jejich pomezí. Mezi Izraelem a Emorejci zavládl pokoj. 15 Samuel byl soudcem Izraele po celý svůj život. 16 Rok co rok se vydával na obchůzku do Bét-elu, do Gilgálu a do Mispy a na všech těchto místech soudil Izraele. 17 Pak se vracel do Rámy, neboť tam byl jeho dům, a tam soudil Izraele; tam také vybudoval Hospodinu oltář.

1. Samuelova, kapitola 8

1 Když Samuel zestárl, ustanovil Izraeli za soudce své syny. 2 Jméno jeho prvorozeného syna bylo Jóel a jméno druhého Abijáš; byli soudci v Beer-šebě. 3 Jeho synové však nechodili jeho cestou, ale propadli lakotě, brali úplatky a převraceli právo.

4 Všichni izraelští starší se tedy shromáždili a přišli k Samuelovi do Rámy. 5 Řekli mu: „Hle, ty jsi už starý a tvoji synové nechodí tvou cestou. Dosaď nyní nad námi krále, aby nás soudil, jako je tomu u všech národů.“ 6 Ale Samuelovi se to nelíbilo, že řekli: „Dej nám krále, aby nás soudil.“ I modlil se Samuel k Hospodinu. 7 A Hospodin Samuelovi odpověděl: „Uposlechni lid ve všem, co od tebe žádají. Vždyť nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nekraloval. 8 Vším, co dělali ode dne, kdy jsem je vyvedl z Egypta, až dodnes, dokazují, že mě opustili a že slouží jiným bohům; tak jednají i vůči tobě. 9 Teď však je uposlechni, ale důrazně je varuj a oznam jim právo krále, který nad nimi bude kralovat.“

10 Samuel pověděl všechna Hospodinova slova lidu, těm, kteří od něho žádali krále. 11 Pravil: „Toto bude právo krále, který nad vámi bude kralovat: Vezme vám syny a zařadí je ke svému vozatajstvu a jezdectvu, aby běhali před jeho vozem. 12 Ustanoví si velitele nad tisíci a nad sty a další, aby pro něho obstarávali orbu a sklizeň, a další, aby pro něho zhotovovali válečnou výzbroj a výstroj jeho vozů. 13 Také dcery vám vezme za mastičkářky, kuchařky a pekařky. 14 Vezme vám nejlepší pole, vinice a olivové háje a dá je svým služebníkům. 15 Z vašich výmlatů a vinic bude vybírat desátky a bude je dávat svým dvořanům a služebníkům. 16 Vezme vám otroky a otrokyně a nejlepší jinochy i osly, aby pro něho pracovali. 17 Bude vybírat desátky z vašich stád, a stanete se jeho otroky. 18 A přijde den, kdy budete úpět kvůli svému králi, kterého jste si vyvolili, ale Hospodin vám onoho dne neodpoví.“

19 Lid však odmítl Samuela uposlechnout. Prohlásili: „Nikoli. Ať je nad námi král! 20 I my chceme být jako všechny ostatní národy. Náš král nás bude soudit a bude před námi vycházet a povede naše boje.“ 21 Samuel všechna slova lidu vyslechl a přednesl je Hospodinu. 22 Hospodin Samuelovi pravil: „Uposlechni je a ustanov jim krále.“ Samuel pak izraelským mužům řekl: „Jděte každý do svého města.“

1. Samuelova, kapitola 9

1 Byl muž z Benjamínova pokolení jménem Kíš, syn Abíela, syna Seróra, syna Bekórata, syna Afíacha, syna jednoho Jemínce, statečný bohatýr. 2 Ten měl syna jménem Saul, hezkého mladíka. Mezi Izraelci nebylo hezčího muže nad něj; od ramen vzhůru převyšoval všechen lid. 3 Saulovu otci Kíšovi se ztratily oslice. Kíš proto řekl svému synu Saulovi: „Vezmi s sebou některého z mládenců a vydej se ty oslice hledat.“ 4 Prošel tedy Efrajimské pohoří, prošel zemi Šališu, ale nenašli nic. Prošel též zemi Šaalím, a nikde nic. Prošel i zemi Jemíní, a nenašli nic. 5 Když přišli do země Súfu, řekl Saul svému mládenci, který byl s ním: „Pojď, vraťme se, aby můj otec místo o oslice neměl obavy o nás.“ 6 On mu řekl: „Hle, v tom městě je muž Boží. A ten muž je vážený. Všechno, co řekne, se skutečně stane. Pojďme tedy tam, snad nám oznámí, kterou cestou se máme dát.“ 7 Saul svému mládenci odvětil: „Tak pojďme! Ale co tomu muži přineseme? Vždyť chléb nám v brašně došel. Nemáme dárek, který bychom muži Božímu přinesli. Co máme u sebe?“ 8 Nato mládenec Saulovi odpověděl: „Mám u sebe čtvrt šekelu stříbra. Dám jej muži Božímu, a on nám oznámí cestu.“

9 Když se dříve někdo v Izraeli šel dotazovat Boha, říkal: „Nuže, pojďme k vidoucímu.“ Dnešní prorok se dříve nazýval vidoucí.

10 Saul svému mládenci řekl: „Dobře jsi promluvil. Nuže, pojďme.“ A šli do města, kde byl muž Boží. 11 Když stoupali do svahu k městu, zastihli dívky, které šly čerpat vodu. Otázali se jich: „Je zde vidoucí?“ 12 „Ano, je,“ odpověděly, „máš ho před sebou. Pospěš si! Právě dnes přišel do města, protože lid má dnes na posvátném návrší obětní hod. 13 Až vejdete do města, zastihnete ho, ještě než vystoupí na posvátné návrší, kde se bude jíst. Lid totiž nebude jíst, dokud on nepřijde. Teprve až on požehná obětnímu hodu, budou pozvaní jíst. Jděte tedy nahoru, dnes ho zastihnete.“ 14 Stoupali tedy k městu. Když přicházeli do středu města, zrovna proti nim vycházel Samuel, aby vystoupil na posvátné návrší.

15 Den před Saulovým příchodem odhalil Hospodin Samuelovu uchu toto: 16 „Zítra touto dobou pošlu k tobě muže z benjamínské země. Pomažeš ho za vévodu nad mým izraelským lidem; on můj lid vysvobodí z rukou Pelištejců. Pohlédl jsem na svůj lid, jehož úpěnlivé volání ke mně proniklo.“ 17 Když Samuel uviděl Saula, Hospodin ho upozornil: „To je ten muž, o němž jsem ti řekl, že bude spravovat můj lid.“ 18 Vtom Saul přistoupil uprostřed brány k Samuelovi a řekl: „Pověz mi prosím, kde je tu dům vidoucího.“ 19 Samuel Saulovi odpověděl: „Já jsem vidoucí. Vystup přede mnou na posvátné návrší, dnes budete jíst se mnou. Ráno tě propustím a odpovím ti na vše, co máš na srdci. 20 Pokud jde o oslice, které se ti před třemi dny ztratily, neměj o ně starost, neboť se nalezly. Koho si však Izrael tolik žádá? Zdalipak ne tebe a celý dům tvého otce?“

21 Saul odpověděl: „Což nejsem Benjamínec? Z těch nejmenších izraelských kmenů? A má čeleď je ze všech čeledí Benjamínova kmene nejnepatrnější! Jak mi můžeš říkat něco takového?“

22 Ale Samuel vzal Saula i jeho mládence, uvedl je do hodovní síně a dal jim místo v čele pozvaných. Těch bylo na třicet mužů. 23 Kuchařovi Samuel řekl: „Podej tu část, kterou jsem ti dal a o níž jsem ti řekl: Ulož ji u sebe.“ 24 Kuchař pozdvihl kýtu i to, co bylo na ní, a položil vše před Saula. Samuel řekl: „Hle, polož před sebe, co zůstalo, a jez. Bylo to uchováno pro tebe na tento slavnostní okamžik.“ A dodal: „Proto jsem svolal lid.“ Tak jedl onoho dne Saul se Samuelem. 25 Potom sestoupili z posvátného návrší do města a Samuel mluvil se Saulem na střeše. 26 Za časného jitra, když vycházela jitřenka, zavolal Samuel na Saula na střeše: „Vstaň, propustím tě.“ Saul tedy vstal a oba, on i Samuel, vyšli ven. 27 Sestupovali k okraji města. Tu řekl Samuel Saulovi: „Řekni mládenci, ať jde před námi.“ A když je předešel: „A ty se na chvíli zastav, ohlásím ti Boží slovo.“

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti