Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 15.4.2014, 152. den čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Lukáš, kapitola 19

1 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. 2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; 3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. 4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. 5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ 6 On rychle slezl a s radostí jej přijal. 7 Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“ 8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ 9 Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův. 10 Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“

11 Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned. 12 Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost. 13 Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘ 14 Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘ 15 Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil. 16 Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17 Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘ 18 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘ 19 Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘ 20 Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku, 21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22 Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel. 23 Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘ 24 Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘ 25 Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘ 26 Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. 27 Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘“

28 Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma. 29 Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků 30 a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! 31 Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘“ 32 Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl. 33 Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“ 34 Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“ 35 Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili. 36 A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu. 37 Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli. 38 Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ 39 Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“

40 Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ 41 Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče 42 a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. 43 Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. 44 Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“

45 Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, 46 a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“

47 Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, 48 ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.

Lukáš, kapitola 20

1 Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími 2 a řekli: „Pověz nám, jakou mocí to činíš a kdo je ten, který ti tuto moc dal.“ 3 Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, 4 odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe, či od lidí?“ 5 Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘ 6 Řekneme-li ‚od lidí‘, všechen lid nás bude kamenovat, protože jsou přesvědčeni, že Jan byl prorok.“ 7 A tak odpověděli, že nevědí odkud. 8 Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“

9 Pak začal vypravovat lidu toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval. 10 V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu odevzdali podíl z výnosu vinice. Ale vinaři ho zbili a poslali zpět s prázdnou. 11 Poslal k nim ještě jiného služebníka; oni i toho zbili, zneuctili a poslali zpět s prázdnou. 12 Poslal ještě třetího; i toho zbili do krve a vyhnali. 13 Tu řekl pán vinice: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna, na něho snad budou mít ohled.‘ 14 Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: ‚To je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše.‘ 15 A vyvlekli ho ven z vinice a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice? 16 Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.“

Když to uslyšeli, řekli: „To přece ne!“ 17 On na ně pohleděl a řekl: „Co tedy znamená slovo Písma: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným‘? 18 Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí.“ 19 Zákoníci a velekněží ho chtěli v tu hodinu dostat do rukou, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim.

20 Nespustili ho však z očí. Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně, aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu. 21 Otázali se ho: „Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. 22 Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“ 23 Ježíš však prohlédl jejich záludnost a řekl jim: 24 „Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ 25 Řekl jim: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ 26 A tak se jim nepodařilo, aby ho před lidmi přistihli v řeči; podivili se jeho odpovědi a umlkli.

27 Přišli k němu někteří ze saduceů – ti popírají vzkříšení – a otázali se ho: 28 „Mistře, Mojžíš nám ustanovil: ‚Zemře-li něčí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘ 29 Bylo tedy sedm bratří. Oženil se první a zemřel bezdětný. 30 Jeho manželku si vzal druhý, 31 pak třetí a stejně všech sedm; nezanechali dětí a zemřeli. 32 Nakonec zemřela i ta žena. 33 Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Všech sedm ji přece mělo za manželku.“ 34 Ježíš jim řekl: „Lidé přítomného věku se žení a vdávají. 35 Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají. 36 Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení. 37 A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři, když nazývá Hospodina ‚Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým‘. 38 On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi.“ 39 Někteří ze zákoníků na to řekli: „Mistře, dobře jsi odpověděl.“ 40 A už se neodvážili položit mu jinou otázku.

41 Řekl jim: „Jak mohou nazývat Mesiáše synem Davidovým? 42 Vždyť sám David praví v Knize žalmů:

‚Řekl Hospodin mému Pánu:

Usedni po mé pravici,

43 dokud nepoložím tvé nepřátele

za podnož tvých nohou.‘

44 David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?“

45 Když všechen lid poslouchal, řekl učedníkům: 46 „Dejte si pozor na zákoníky, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, mají v oblibě pozdravy na ulicích, přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách. 47 Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. Ty postihne tím přísnější soud.“

Lukáš, kapitola 21

1 Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. 2 Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, 3 a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. 4 Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.“

5 Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl: 6 „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“

7 Otázali se ho: „Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?“ 8 Odpověděl: „Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi. 9 Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned.“

10 Tehdy jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, 11 budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes. 12 Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno. 13 To vám bude příležitostí k svědectví. 14 Vezměte si k srdci, abyste si předem nepřipravovali, jak se budete hájit. 15 Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník. 16 Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. 17 A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. 18 Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí. 19 Když vytrváte, získáte své životy.

20 Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. 21 Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, 22 poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno. 23 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu. 24 Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí. 25 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. 26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.

27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. 28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“

29 Vypravoval jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom: 30 Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. 31 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží. 32 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. 33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.

34 Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. 35 Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. 36 Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“

37 Ve dne učil v chrámě, ale na noc odcházel na horu, která se nazývala Olivová. 38 A všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti