Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 9.5.2014, 171. den čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

2. Paralipomenon (2. Letopisů), kapitola 25

1 Amasjáš se stal králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Jóadan a byla z Jeruzaléma. 2 Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ne však celým srdcem. 3 Jakmile bylo království pevně v jeho rukou, zavraždil ze svých služebníků ty, kteří ubili krále, jeho otce. 4 Ale jejich syny neusmrtil, neboť je napsáno v Zákoně, v Knize Mojžíšově, že Hospodin přikázal: „Otcové nezemřou za syny a synové nezemřou za otce, nýbrž každý zemře za svůj hřích.“

5 Amasjáš shromáždil Judu a ustanovil pro celého Judu a Benjamína podle otcovských rodů velitele nad tisíci a velitele nad sty. Dvacetileté a starší sečetl a shledal, že jich je tři sta tisíc vybraných mužů, schopných vycházet do boje, zacházet s oštěpem a pavézou. 6 Z Izraele najal sto tisíc udatných bohatýrů za sto talentů stříbra. 7 Tu k němu přišel muž Boží a řekl: „Králi, ať s tebou netáhne vojenský zástup Izraele, poněvadž Hospodin není s Izraelem, s nikým z Efrajimovců. 8 Ale táhni sám a pusť se rozhodně do boje, jinak Bůh přivodí před tváří nepřítele tvůj pád. Bůh má dost síly, aby pomohl i přivodil pád.“ 9 Amasjáš řekl muži Božímu: „Co však udělat s tím stem talentů, které jsem dal houfu z Izraele?“ Muž Boží odpověděl: „Hospodin ti může dát mnohokrát víc než tohle.“ 10 Amasjáš je tedy oddělil, totiž houf, který k němu přišel z Efrajimu, aby šli zpět do svých domovů. Ti vzplanuli proti Judovi velikým hněvem a velice rozhněváni se vraceli do svých domovů.

11 Amasjáš se vzchopil, vedl svůj lid, přitáhl do Solného údolí a pobil Seírovce, deset tisíc mužů. 12 Z těch, co zůstali naživu, zajali Judovci deset tisíc, dovedli je na vrchol skály a z vrcholku té skály je svrhli; všichni se roztříštili. 13 Mezitím lidé z houfu, který Amasjáš přiměl k návratu, aby s ním netáhl do bitvy, vpadli do judských měst od Samaří až do Bét-chorónu. Pobili v nich tři tisíce mužů a nabrali mnoho loupeže.

14 Když Amasjáš přitáhl po vítězství nad Edómci, přinesl bohy Seírovců a přijal je za bohy; klaněl se před nimi a pálil jim kadidlo. 15 Hospodin vzplanul proti Amasjášovi hněvem a poslal k němu proroka. Ten mu řekl: „Proč se dotazuješ bohů lidu, kteří svůj lid z tvých rukou nevysvobodili?“ 16 Když k němu takto mluvil, řekl mu Amasjáš: „Což tě udělali královým poradcem? Přestaň už, proč tě mají ubít?“ Prorok tedy přestal, jen dodal: „Poznal jsem, že Bůh se rozhodl uvalit na tebe zkázu, protože jsi to učinil a mou radu neposloucháš!“

17 Judský král Amasjáš se poradil a vzkázal izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, syna Jehúova: „Pojď, utkáme se!“ 18 Jóaš, král izraelský, poslal Amasjášovi, králi judskému, odpověď: „Na Libanónu vzkázalo trní libanónskému cedru: ‚Dej svou dceru za ženu mému synovi.‘ Vtom tudy přešlo libanónské polní zvíře a to trní rozšlapalo. 19 Řekl sis: ‚Hle, pobil jsem Edómce.‘ Proto se tvé srdce tak vypíná, toužíš po slávě. Teď však seď doma. Proč si zahráváš se zlem? Abys padl ty i Juda s tebou?“ 20 Ale Amasjáš neposlechl. Bylo to od Boha, že je vydá do rukou Jóašovi, protože se dotazovali bohů Edómu. 21 Jóaš, král izraelský, vytáhl a utkali se, on a Amasjáš, král judský, u Bét-šemeše, jenž patřil Judovi. 22 Juda byl před tváří Izraele poražen; každý utíkal ke svému stanu. 23 Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Jóachazova, izraelský král Jóaš v Bét-šemeši zajal a přivlekl ho do Jeruzaléma. Prolomil jeruzalémské hradby od Efrajimské brány až k bráně Nárožní v délce čtyř set loket. 24 Pobral všechno zlato a stříbro a všechno náčiní, které se nacházelo v Božím domě u Obéd-edóma, i poklady domu královského a rukojmí a vrátil se do Samaří.

25 Amasjáš, syn Jóašův, král judský, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, ještě patnáct let. 26 O ostatních příbězích Amasjášových, prvních i posledních, se dále píše v Knize králů judských a izraelských. 27 Od chvíle, kdy se Amasjáš odvrátil od Hospodina, osnovali proti němu v Jeruzalémě spiknutí. Utekl do Lakíše. Ale poslali za ním do Lakíše vrahy a usmrtili ho tam. 28 Potom ho převezli na koních a pohřbili ho vedle jeho otců v městě Judově.

2. Paralipomenon (2. Letopisů), kapitola 26

1 Všechen judský lid vzal Uzijáše, kterému bylo šestnáct let, a dosadil ho za krále po jeho otci Amasjášovi. 2 On vystavěl Elót a navrátil jej Judovi, poté co král Amasjáš ulehl ke svým otcům.

3 Uzijášovi bylo šestnáct let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dvaapadesát let. Jeho matka se jmenovala Jekolja a byla z Jeruzaléma. 4 Činil to, co je správné v Hospodinových očích, zcela jak to činil jeho otec Amasjáš. 5 Dotazoval se Boha za dnů Zekarjáše, jenž rozuměl Božímu vidění. Ve dnech, kdy se dotazoval Hospodina, provázel ho Bůh zdarem.

6 Vytáhl a válčil s Pelištejci a strhl hradby města Gatu, hradby Jabne a hradby Ašdódu. Vystavěl města kolem Ašdódu na území Pelištejců. 7 Bůh mu pomáhal proti Pelištejcům, proti Arabům sídlícím v Gúr-baalu a Meúnejcům. 8 Amónci odevzdávali Uzijášovi dary. Jeho jméno proniklo až k branám Egypta, neboť velice upevnil svou moc. 9 Uzijáš vystavěl v Jeruzalémě věže, a to nad Nárožní branou, nad Údolní branou a při rohu hradeb, a opevnil je. 10 Vystavěl věže i ve stepi a vyhloubil tam mnoho cisteren. Měl mnoho stád v Přímořské nížině a na rovině, oráče a vinaře na horách a na vinohradech. Miloval totiž půdu.

11 Uzijáš měl rovněž vojsko vycvičené k boji, schopné vycházet po houfech do boje podle seznamu povolaných do služby, pořízeného písařem Jeíelem a dozorcem Maasejášem pod dohledem Chananjáše z králových velitelů. 12 Celkový počet představitelů otcovských rodů byl dva tisíce šest set udatných bohatýrů. 13 Pod jejich dohledem byly vojenské oddíly čítající tři sta sedm tisíc pět set mužů velké vojenské síly, vycvičených k boji, aby pomáhali králi proti nepříteli. 14 Uzijáš opatřil pro všechny oddíly štíty, oštěpy, přilby, pancíře, luky a praky na vrhání kamenů. 15 V Jeruzalémě zhotovil důmyslně vymyšlené válečné stroje; ty byly na věžích a cimbuřích k vrhání střel a velkých kamenů. Jeho jméno se rozneslo do daleka, neboť se mu dostalo podivuhodné pomoci, takže upevnil svou moc.

16 Jakmile svou moc upevnil, jeho srdce se stalo domýšlivým, až se úplně zkazil a zpronevěřil Hospodinu, svému Bohu. Vstoupil do Hospodinova chrámu, aby pálil kadidlo na kadidlovém oltáři. 17 Tu za ním vstoupil kněz Azarjáš a s ním osmdesát Hospodinových kněží, statečných mužů. 18 Ti se postavili proti králi Uzijášovi a řekli mu: „Tobě, Uzijáši, nepřísluší pálit kadidlo Hospodinu, neboť to je záležitost kněží, synů Áronových, posvěcených k tomu, aby pálili kadidlo. Odejdi ze svatyně, poněvadž ses zpronevěřil. To ti u Hospodina Boha k slávě nebude.“ 19 Uzijáš se rozběsnil. V ruce měl kadidelnici, aby pálil kadidlo. Jakmile se vůči kněžím rozběsnil, vyrazilo se mu na čele malomocenství před očima kněží v Hospodinově domě u kadidlového oltáře. 20 Azarjáš, hlavní kněz, i ostatní kněží se k němu obrátili, a hle, byl na čele malomocný. S hrůzou ho odtud vykázali. I on sám se snažil spěšně vyjít, neboť Hospodin ho ranil. 21 Král Uzijáš byl malomocný až do dne své smrti. Jako malomocný bydlel v odděleném domě, poněvadž byl vyobcován z Hospodinova domu. Jeho syn Jótam byl správcem královského domu a soudil lid země.

22 O ostatních příbězích Uzijášových, prvních i posledních, píše Izajáš, syn Amósův, prorok. 23 I ulehl Uzijáš ke svým otcům a pohřbili ho vedle jeho otců na poli u pohřebiště králů. Řekli totiž: „Byl malomocný.“ Po něm kraloval jeho syn Jótam.

2. Paralipomenon (2. Letopisů), kapitola 27

1 Jótamovi bylo dvacet pět let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Jeho matka se jmenovala Jerúša; byla to dcera Sádokova. 2 Činil to, co je správné v Hospodinových očích, zcela jak to činil jeho otec Uzijáš. Avšak do Hospodinova chrámu nevstoupil. Lid dál propadal zkáze. 3 Jótam vystavěl Horní bránu Hospodinova domu; také mnoho stavěl na hradbě Ófelu. 4 V judském pohoří vystavěl města a v lesnatých krajích stavěl hrady a věže. 5 Válčil s králem Amónovců a přemohl je. Amónovci mu dodali toho roku sto talentů stříbra a deset tisíc kórů pšenice a deset tisíc ječmene. To mu odváděli Amónovci i ve druhém a třetím roce.

6 Jótam pevně vládl, poněvadž setrvával na svých cestách před Hospodinem, svým Bohem. 7 O ostatních příbězích Jótamových, o všech jeho válkách a cestách, se dále píše v Knize králů izraelských a judských. 8 Bylo mu dvacet pět let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. 9 I ulehl Jótam ke svým otcům a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achaz.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti