Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 22.5.2014, 182. den čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Úvod ke knize Abdiáš

 

Abdiáš
 
1. Osobnost a kniha
 
Známo je pouze jméno (Abdiáš = služebník Hospodinův); kniha jím nadepsaná je nejkratší spis SZ (21 v.), řazený na 4. resp. (v LXX) 5. místo mezi Dvanácti proroky.
Ze zmínek o Edomitech lze usoudit, že kniha vznikla po jejich loupeživém vpádu, k němuž došlo po r. 586 (prorok snad byl v té době v Judsku); dokdy mohla být kniha sepsána, je těžko určit (raná či pozdní poexilní doba?).
Abd 1–10 se téměř shoduje s Jer 49,7–16: vžitá tradice týkající se Edomitů – nepřátelství vůči nim je dominantním tématem spisu; zpustošením Judska na sebe přivolali neodvratný trest, Bůh se ve svém plánu rozhodl porazit jejich zpupnost, zkáza, která je stihne, bude znamenat záchranu pro Židy, počátek obnovy Hospodinova království.
 
2. Poselství
 
Zdánlivě bezmeznou nenávist vůči Edomu je třeba chápat v kontextu tehdejší historicko – kulturní situace a její válečné strategie; trest je projevem Boží spravedlivé odplaty (lex talionis); v pozadí je tu skrytá touha po solidaritě s ná rodem, který přerval někdejší bratrské pouto; pozitivně vyznívá konečná naděje na obnovu pod Boží vládou.
 
zpracováno podle doc. Josefa Hřebíka

 

Abdijáš, kapitola 1

1 Vidění Abdijášovo.

Toto praví Panovník Hospodin o Edómu.

Slyšeli jsme zprávu od Hospodina, že mezi pronárody byl poslán vyslanec:

„Vzhůru, povstaňme k boji proti němu!“

2 Hle, mezi pronárody tě činím maličkým, budeš ve velkém opovržení.

3 Opovážlivost tvého srdce tě zavedla.

Bydlíš v skalních rozsedlinách, sídlíš vysoko, v srdci si říkáš: „Kdo by mě strhl k zemi?“

4 I když sis založil hnízdo vysoko jak orel a položil je mezi hvězdy, strhnu tě odtud, je výrok Hospodinův.

5 Až tě přepadnou zloději, škůdcové noční, jak zajdeš!

Což nenakradou tolik, aby měli dost?

Až na tebe přijdou sběrači hroznů, nenechají ani paběrky.

6 Tak bude Ezau propátrán, jeho úkryty proslíděny.

7 Poženou tě až na hranice, podvedou tě všichni, s nimiž máš smlouvu,

zmocní se tě ti, s nimiž v pokoji žiješ,

ti, kteří jedí tvůj chléb, zákeřně ti zasadí ránu.

On však rozum nemá.

8 Zdali v onen den, je výrok Hospodinův, nevyhubím z Edómu mudrce a rozumnost z Ezauovy hory?

9 Témane, tvoji bohatýři se zděsí, neboť na Ezauově hoře budou všichni vyhlazeni, protože vraždili.

10 Pro násilí na tvém bratru Jákobovi přikryje tě hanba, budeš vyhlazen navěky.

11 V ten den ses postavil proti němu, v den, kdy cizáci jímali jeho vojsko.

Když vcházeli do jeho bran cizinci a losovali o Jeruzalém, i tys byl jako jeden z nich.

12 Jen se nepas pohledem na den svého bratra v den jeho neštěstí,

neraduj se nad judskými syny v den jejich záhuby,

nepošklebuj se jim v den soužení!

13 Nevcházej do brány mého lidu v den jeho běd;

právě ty se nepas pohledem na zlo, jež ho stihlo v den jeho běd;

ať tvé ruce nesahají po jeho majetku v den jeho běd!

14 A nestůj nad průrvou, abys pobíjel ty, kdo vyvázli,

nevydávej ty, kdo přežili, v den soužení!

15 Blízko je den Hospodinův proti všem národům.

Co jsi učinil ty, to bude učiněno tobě,

vrátí se ti to na hlavu, jak zasluhuješ.

16 Jak jste se napili na mé svaté hoře vy,

tak budou ustavičně pít všechny pronárody;

budou pít, až se budou zalykat,

a zmizí, jako by nikdy nebývaly.

17 Avšak na hoře Sijónu budou ti, kteří vyvázli, a bude svatá,

a Jákobův dům obsadí ty, kdo jej obsadili.

18 I bude dům Jákobův ohněm a dům Josefův plamenem,

zatímco dům Ezauův bude strništěm;

oba se proti němu rozpálí a pozřou jej,

nikdo z Ezauova domu nepřežije.

ak promluvil Hospodin.

19 Lid Negebu obsadí Ezauovu horu

a lid Přímořské nížiny Pelištejce,

obsadí též pole Efrajimovo a pole Samařské

a Benjamín obsadí Gileád.

20 Přesídlenci, to vojsko synů Izraele,

obsadí, co je kenaanské, až do Sarepty

a přesídlenci z Jeruzaléma, kteří jsou v Sefaradu,

obsadí negebská města.

21 Vítězové pak vystoupí na horu Sijón,

aby soudili Ezauovu horu.

A nastane království Hospodinovo.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti