Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 24.5.2014, 184. den čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Úvod ke knize Nahum

 

Nahum
 
Kniha začíná žalmem o Hospodinově hněvu a prorockými výroky o spáse Siónu a naopak trestu nad Asurem (1,2–14); hlavním tématem (viz titul) však je zkáza Ninive (2,1–3,19) líčená velmi sugestivně a s básnickým mistrovstvím (např. bitevní vřava v 3,2–3); spis asi vznikl krátce před dobytím Ninive r. 612.
Odpor Izraele proti Asýrii jako úhlavnímu nepříteli a Ninive jako symbolu jeho pyšné zvůle je vysvětlitelný nejen jako fanatický nacionalismus, ale spíše jako touha po nápravě hrubě narušené spravedlnosti – k této nápravě dojde Božím zásahem.
Nahum (= těšitel) mohl na krátký čas posílit naděje svého národa, ale brzy padne i Jeruzalém a jeho pád způsobí titíž Babylóňané, kteří dobyli Ninive; Iz 52,7 je relekturou Nah 2,1 v kontextu vysvobození z područí, do něhož se Izrael dostal svou vinou.
 
zpracováno podle doc. Josefa Hřebíka

 

Nahum, kapitola 1

1 Výnos o Ninive.

Kniha vidění Nahuma Elkóšského.

2 Hospodin je Bůh žárlivý a mstitel.

Mstitel je Hospodin, vládce rozhořčený.

Pomstou stíhá Hospodin své protivníky,

hněvem pronásleduje nepřátele.

3 Hospodin je shovívavý a velkorysý, ale viníka bez trestu neponechá.

4 Oboří se na moře a vysuší je, všechny řeky nechá vyschnout.

5 Hory se před ním třesou, pahorky se zmítají,

6 Kdo odolá jeho hroznému hněvu? Kdo obstojí před jeho planoucím hněvem?

7 Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení,

8 Valící se povodní učiní konec tomuto místu, tma bude pronásledovat jeho nepřátele.

9 Co zamýšlíte proti Hospodinu? On učiní konec. Soužení už podruhé nenastane.

10 Zapletou se v hloží svými pitkami zpiti.

Jako suché strniště budou zcela pozřeni ohněm.

11 Z tebe vyšel ten, který zamýšlí proti Hospodinu zlé věci, ničemný rádce.

12 Toto praví Hospodin: Ať si žijí sebepokojněji, ať je jich sebevíc, budou skoseni; ničemník zajde.

Pokořoval jsem tě, Sijóne, už tě nebudu pokořovat.

13 Jeho jařmo nyní přerazím a spadne z tebe, zpřetrhám tvá pouta.

14 A proti tobě, Ašúre, vydává Hospodin příkaz:

Nebude již nikoho, kdo by dále rozséval tvé jméno.

Z domu tvých bohů vyhladím modly tesané i lité.

Připravil jsem ti hrob. Jsi zlořečený.

Nahum, kapitola 2

1 Hle, po horách přichází zvěstovatel radosti, jenž ohlašuje pokoj.

Slav, Judo, své slavnosti, plň své sliby.

Už nikdy na tebe nepřitáhne ničemník, je zcela zahlazen.

2 Ninive, už na tebe táhne ten, jenž tě rozmetá.

Jen si hlídej pevnost. Číhej u cesty. Posilni svá bedra. Seber veškerou svou sílu.

3 Hospodin vrátí Jákobovi důstojnost, důstojnost, jaká patří Izraeli.

Potřeli jej vetřelci, zničili jeho odnože.

4 Rudý je štít bohatýrů, v šarlat oděni jsou válečníci.

Jiskří jako oheň ocel vozů, když se připravují k bitvě.

Cypřišová ratiště se kymácejí.

5 Vozy se šíleně řítí ulicemi, ženou se přes prostranství podobny pochodním, míhají se jako blesky.

6 S připomínkou svých vznešených božstev

klopýtavým během ženou se k ninivským hradbám.

Je zřízen ochranný kryt.

7 Brány při řece jsou otevřeny; chrám se hroutí.

8 Je rozhodnuto. Obnažena a odvlékána je Ištar, její děvy kvílí jako holubice a bijí se v prsa.

9 Ninive bývalo odedávna jako rybník plný vod.

A nyní utíkají.

Zastavte se, stůjte! Nikdo se však ani neohlédne.

10 Rabujte stříbro, rabujte zlato!

Jaké nekonečné množství zásob!

Jak oslnivý lesk všemožných vzácností! 1

1 Vše pusté! Zpustlé! Zpustošené!

Ztratili odvahu, kolena se třesou.

Smrtelná úzkost zachvátila veškerá bedra, tváře všech zbledly.

12 Kam se podělo to doupě lvů, místo, kde lvíčata krmívali?

Když lev vycházel za kořistí, lvíče tam zůstávalo a nikdo je nevyplašil.

13 Lev přinášel hojnost úlovku mláďatům, lvicím to, co zadávil,

brlohy si naplňoval kořistí, svá doupata tím, co ulovil.

14 Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů.

Ninivskou vozbu spálím na prach, tvá lvíčata pozře meč.

Vymýtím ze země tvoje kořistnictví, nebude už slyšet hlas tvých poslů!

Nahum, kapitola 3

1 Běda městu, jež se brodí v krvi!

Je samá přetvářka, je plné loupeží, kořistění nebere konce.

2 Slyš! Bičů svist, dunění kol! Dusot koní, hřmot vozby!

3 Útok jezdců, zášlehy mečů, blýskání kopí!

Přemnoho skolených, hromady mrtvých těl,

bezpočet mrtvol, až přes ně klopýtají!

4 To všechno pro mnohá smilstva Nevěstky, přesvůdné mistryně kouzel.

Svým smilstvem kupčí s pronárody, svými kouzly kupčí s čeleděmi.

5 Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů.

Až přes tvář ti vyhrnu sukni a ukáži tvou nahotu pronárodům, královstvím tvou hanbu.

6 Nakydám na tebe neřád, potupím tě, postavím na pranýř.

7 Kdokoli tě spatří, prchne od tebe.

Řekne: „Ninive propadlo záhubě, kdo se nad ním ustrne?“

Kde vyhledám ty, kdo by tě potěšili?

8 Jsi snad lepší, než byly Théby Amónovy,

trůnící mezi proudy, obklopeny vodami?

Moře jim bylo valem, jejich hradby se zdvihaly z moře.

9 Kúš tak mocný, Egypt nekonečný, Pút i Lúbim byly tvými pomocníky.

10 I Théby byly přesídleny, odešly do zajetí.

Jejich nemluvňata byla drcena na rozích všech ulic;

o jejich slavné se losovalo, všichni jejich velmožové byli spoutáni řetězy.

11 I ty se opojíš a budeš omámeno.

I ty budeš hledat záštitu před nepřítelem.

12 Všechny tvé pevnosti však budou jako fíkovníky s ranými plody:

až se jimi zatřese, spadnou do úst tomu, kdo je chce jíst.

13 Tvůj lid uprostřed tebe jsou baby.

Brány tvé země se dokořán otevřou tvým nepřátelům, tvé závory pozře oheň.

14 Navaž si vodu, než budeš obleženo!

Zpevni svá opevnění! Šlapej jíl, hněť hlínu, chop se formy na cihly!

15 Oheň tě tam pozře, vytne meč, pozře tě jako brouci.

yť vás bylo spousta jako brouků, byť vás bylo spousta jako kobylek,

16 byť tvých překupníků bylo víc než nebeských hvězd, brouci se vykuklí a odlétnou.

17 Tvoji strážci jsou jak kobylky, tvoji úředníci jak hejna sarančat:

v zimním čase zalezou do škvír zídek,

ale jak vysvitne slunce, ulétnou a nevíš, kam se poděly.

18 Již dřímou tvoji pastýři, asyrský králi, ulehli tvoji vznešení.

Tvůj lid je rozehnán po horách, nikdo jej neshromáždí.

19 Nikdo neošetří tvé těžké poranění, bolestná zůstane tvá rána.

Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají nad tebou v dlaně.

Vždyť na koho nedoléhala bez přestání tvá zloba?

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti