Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 4.6.2014, 190. den čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Júdit, kapitola 5

1 Holofernovi, vrchnímu veliteli asyrského vojska, bylo oznámeno, že Izraelci se připravují na válku, že uzavřeli horské přechody, opevnili každý vrcholek ve vysokém pohoří a že v rovinách zřídili zátarasy. 2 Velice se rozpálil hněvem a svolal všechny předáky moábské a velitele amónské i všechny místodržitele z mořského pobřeží. 3 Řekl jim: „Povězte mi, Kenaanci, jaký je to lid, co se usadil v těch horách, jaká jsou města, v nichž bydlí, jak početná je jejich vojenská moc, v čem je jejich moc a síla, kdo je nad nimi králem a vede jejich vojska 4 a proč mi odepřeli vyjít vstříc spolu s ostatními obyvateli západu.“

5 Odpověděl mu Achiór, velitel všech Amónovců: „Nechť můj pán vyslechne slova z úst svého služebníka. Povím ti pravdu o tomto lidu, který sídlí v těch horách blízko tvého tábora. Z úst tvého služebníka nevyjde lež. 6 Tento lid pochází z Kaldejců. 7 Nejprve se usídlili v Mezopotámii, protože nechtěli chodit za bohy svých otců, kteří byli v zemi Kaldejců. 8 Odchýlili se od cesty svých předků a klaněli se nebeskému Bohu, Bohu, kterého poznali. Vyhnali je tedy od svých bohů a oni uprchli do Mezopotámie a sídlili tam po mnoho dní. 9 Pak jim jejich Bůh řekl, aby vyšli ze svého bydliště a vytáhli do země kenaanské. Tam se usadili a velmi zbohatli zlatem a stříbrem a velkým množstvím dobytka. 10 Když kenaanskou zemi zachvátil hlad, sestoupili do Egypta a bydleli tam, dokud tam nacházeli obživu. Velmi se tam rozmnožili, jejich potomstvo se nedalo spočítat. 11 Ale postavil se proti nim egyptský král a nepoctivě s nimi jednal při práci s cihlami; ponižovali je a učinili z nich otroky. 12 Tu začali volat ke svému Bohu a on bil celou egyptskou zemi nezhojitelnými ranami, až je Egypťané od sebe vyhnali. 13 Bůh pak vysušil před nimi Rudé moře 14 a vyvedl je na cestu k Sínaji a do Kádeš-barneje. Zahnali všechny, kdo bydleli na poušti, 15 usídlili se v zemi Emorejců a svou mocí vyhladili všechny Chešbónce. Překročili Jordán a vzali do dědičného vlastnictví celé pohoří. 16 Vyhnali pryč Kenaance, Perizejce, Jebúsejce, Šekema i všechny Girgašejce a bydleli tam po mnoho dní. 17 Dokud nezhřešili před svým Bohem, vedlo se jim dobře; je s nimi Bůh, který nenávidí nepravost. 18 Když však sešli z cesty, kterou jim určil, bylo jich velmi mnoho vyhlazeno mnohými válkami. Byli odvlečeni do zajetí do cizí země, chrám jejich Boha byl srovnán se zemí a jejich města byla uchvácena jejich protivníky. 19 Nyní se však obrátili ke svému Bohu, vyšli z rozptýlení, ať byli rozptýleni kdekoli. Dostali zpět Jeruzalém, kde je jejich svatyně, a usídlili se na pohoří, protože bylo neobydlené. 20 A tak tedy, vladaři a pane, pokud tento lid nechce Boha znát a proti němu hřeší, a my to zjistíme, že Boha urážejí, vytáhneme proti nim a přemůžeme je ve válce. 21 Jestliže však jejich lid nečiní bezpráví, ať to můj pán raději nechá být, aby je snad jejich Pán a Bůh neochránil. Byli bychom v potupě po celé zemi.“

22 Když přestal Achiór mluvit, začal všechen lid stojící okolo stanu reptat. Holofernovi velmoži i všichni obyvatelé mořského pobřeží a Moábci žádali, aby byl ubit: 23 „Nebudeme se přece bát Izraelců, vždyť je to lid, který nemá ani moc ani sílu k tvrdému boji! 24 Jen vytáhněme, vladaři Holoferne, pro celé tvé vojsko budou lehkým soustem.“

Júdit, kapitola 6

1 Když ustal hluk mužů shromážděných kolem rady, obořil se Holofernés, vrchní velitel asyrského vojska, přede vším zástupem cizinců na Achióra a na všechny Moábce: 2 „Kdo jsi ty, Achióre, a vy, zaprodanci efrajimští, žes tady dnes prorokoval a řekl, abychom nevedli válku proti izraelskému pokolení, protože je bude chránit jejich Bůh? Kdo je bohem, ne-li Nebúkadnesar? A on pošle svou vojenskou sílu a vyhladí je z povrchu země. Jejich Bůh je nevysvobodí! 3 My, Nebúkadnesarovi služebníci, je snadno pobijeme jako jednoho člověka; nebudou moci obstát před silou naší jízdy, 4 neboť tou je zničíme. Hory se napojí jejich krví a roviny se naplní jejich mrtvolami. Neobstojí před námi ani stopa jejich nohou, do jednoho budou zničeni. Tak rozhodl král Nebúkadnesar, pán vší země. On to řekl a slova, která promluvil, nevyjdou naprázdno. 5 A ty, Achióre, zaprodanče amónský, který jsi těmito slovy právě projevil svou nepravost, od tohoto dne neuzříš mou tvář, dokud nepotrestám to pokolení přišlé z Egypta. 6 Až se vrátím, probodne mé vojsko a lid mé družiny mečem tvé boky a padneš s jejich skolenými. 7 Nyní tě moji otroci dopraví do pohoří a nechají tě v jednom z měst při cestách vzhůru do hor. 8 Nezahyneš hned; budeš zahuben až s nimi. 9 Nezachmuřuj tvář, chováš přece v srdci naději, že nebudou přemoženi! Řekl jsem, a žádné z mých slov nepadne do prázdna.“

10 Holofernés rozkázal svým otrokům, kteří mu stáli k službě v jeho stanu, aby vzali Achióra a dopravili jej do Betúlie a vydali do rukou Izraelců. 11 Holofernovi otroci ho popadli a vyvedli jej z tábora na rovinu. Z roviny se odebrali do hor a došli k pramenům, které byly pod Betúlií. 12 Když je spatřili muži města, jak vystupují k vrcholu hory, chopili se svých zbraní a vytrhli z města na vrchol hory. Všichni prakovníci jim bránili, aby k nim vystoupili, a vrhali na ně kameny. 13 Oni se ukryli pod horou, svázali Achióra, nechali ho ležet na úpatí hory a vrátili se ke svému pánu. 14 Izraelci sestoupili ze svého města, přistoupili k němu, rozvázali ho, dovedli ho do Betúlie a postavili před představitele svého města, 15 kterými byli v oněch dnech Uzijáš, syn Míkův z kmene Šimeónova, Chabris, syn Otníelův, a Karmíš, syn Malkíelův. 16 Svolali všechny starší města a všichni jejich mladíci i ženy se seběhli na to shromáždění. Postavili Achióra doprostřed všeho lidu a Uzijáš se ho zeptal, co se stalo. 17 Ve své odpovědi jim oznámil, co se mluvilo v Holofernově radě, všechna slova, jež pronesl Holofernés uprostřed předáků asyrských, a jak vyzývavě Holofernés mluvil proti domu izraelskému. 18 Lid padl na kolena, klaněli se Bohu a volali k němu: 19 „Hospodine, Bože nebeský, pohleď na jejich pýchu a smiluj se nad naším pokořeným pokolením, pohleď tohoto dne, jak vypadají ti, kdo jsou tobě posvěceni.“ 20 Potěšovali Achióra a velmi ho chválili. 21 Uzijáš ho pak vzal ze shromáždění do svého domu; vystrojil hostinu starším města a vzývali Boha Izraele o pomoc celou tu noc, aby jim pomohl.

Júdit, kapitola 7

1 Nazítří rozkázal Holofernés celému svému vojsku a všemu svému lidu, který mu přišel na pomoc, aby vytrhli do boje proti Betúlii, zmocnili se stezek do hor a zahájili proti Izraelcům válku. 2 I vytrhli toho dne do boje všichni bohatýři. Síla jejich bojovníků byla: sto sedmdesát tisíc pěšáků a dvanáct tisíc jezdců, kromě zásob pro vojsko a mužů, kteří je provázeli pěšky; bylo to převeliké množství. 3 Utábořili se v údolí blízko Betúlie u pramene a rozložili se do šířky přes Dótan až k Bélbajimu a do délky od Betúlie do Kyamónu, který je blízko Jizreelu. 4 Když Izraelci spatřili jejich množství, velmi se poděsili a řekli jeden druhému: „Nyní si smlsnou na celé zemi. Ani vysoké hory ani propasti ani pahorky neunesou jejich tíhu.“ 5 Všichni se chopili svých válečných zbraní, zapálili ohně na svých věžích a zůstali na stráži celou tu noc. 6 Druhého dne vyvedl Holofernés všechnu svou jízdu před Izraelce, kteří byli v Betúlii. 7 Dal prozkoumat přístupy k jejich městu a vyhledat a obsadit prameny vod. Postavil k nim oddíly bojovníků. Pak se připojil ke svému lidu.

8 Přišli k němu všichni předáci Ezauovců i všichni vůdcové moábského lidu a velitelé mořského pobřeží a pravili: 9 „Kéž náš vladař vyslechne naše slova, aby tvé vojsko neutrpělo úhonu! 10 Tento lid Izraelců nespoléhá na svá kopí, ale na výšku hor, v nichž přebývají, není totiž snadné přejít vrcholy jejich hor. 11 Proto, vladaři, neválči s nimi v otevřené bitvě, a z tvého vojska nepadne ani jeden muž. 12 Zůstaň ve svém táboře a šetři každého muže ze svého vojska, jen ať se tvoji služebníci zmocní pramene vody, která vytéká z úpatí hory. 13 Odtud totiž čerpají vodu všichni obyvatelé Betúlie. Žízeň je zničí, a oni vydají své město. My a náš lid vystoupíme na nejbližší vrcholy hor, utáboříme se na nich a budeme na stráži, aby nikdo z města nevyšel. 14 Oni i jejich ženy a děti zeslábnou hladem tak, že dřív než na ně přijde meč, budou padat na ulicích svého sídla. 15 Pak jim krutě odplatíš, že se postavili na odpor a nevyšli ti vstříc v míru.“

16 Jejich slova se líbila Holofernovi i všem jeho služebníkům, a on nařídil vykonat, co radili. 17 Vytáhl tedy oddíl Amónovců a s nimi pět tisíc Asyřanů, utábořili se v údolí a obsadili zdroje vody a vodní prameny Izraelců. 18 Ezauovci a Amónovci pak vystoupili a utábořili se na pohoří proti Dótanu. Část svých lidí poslali na jih a na východ k Egrebélu, který je blízko Chúsu ležícího u potoka Mochmúru. Ostatní asyrské vojsko se utábořilo na rovině a pokrylo celý povrch země. Obrovský dav se položil táborem se stany a vojenskými potřebami; bylo jich převeliké množství.

19 Izraelci začali volat k Hospodinu, svému Bohu; zmalomyslněli na duchu, protože je obklíčili všichni jejich nepřátelé, takže nebylo možno uniknout z jejich středu. 20 Po třiceti čtyřech dnech, po které zůstal ležet asyrský tábor, pěchota, vozba i jezdci kolem nich, došly všem obyvatelům Betúlie zásoby vody. 21 Také cisterny se vyprázdnily; ani na jeden den už neměli vodu k pití, přestože jim vodu k pití odměřovali. 22 Jejich nemluvňátka zemdlela, ženy a mladíci chřadli žízní, klesali na ulicích města a v průchodech bran a neměli už sílu.

23 Všechen lid se sešel k Uzijášovi a představitelům města, mladíci i ženy a děti, hlasitě křičeli přede všemi staršími a volali: 24 „Bůh ať rozsoudí mezi vámi a námi. Dopustili jste se na nás velikého bezpráví, že jste se nedomluvili s Asyřany v míru. 25 Teď není, kdo by nám pomohl; Bůh nás prodal do jejich rukou, abychom před nimi byli sraženi a nadobro zničeni žízní. 26 Proto je zavolejte a vydejte Holofernovu lidu a všemu jeho vojsku celé město v plen. 27 Lépe bude pro nás stát se jejich kořistí, nežli zemřít žízní. Budeme sice otroky, ale budeme žít a nebudeme se muset dívat vlastníma očima, jak umírají naše nemluvňátka a jak vypouštějí duši naše ženy a děti. 28 Zapřísaháme vás při nebi a zemi, při našem Bohu a Hospodinu našich otců, který nás trestá za naše hříchy a za hříchy našich otců, ať neučiní dnešního dne, co jsme řekli.“ 29 Celé shromáždění vypuklo ve veliký pláč a všichni dohromady volali hlasitě k Hospodinu Bohu.

30 Uzijáš jim řekl: „Buďte dobré mysli, bratří, vytrvejme ještě pět dní a v nich Hospodin, náš Bůh, k nám obrátí své slitování; určitě nás docela neopustí! 31 Jestliže ty dny přejdou a nepřijde nám pomoc, udělám podle vašich slov.“ 32 Nato propustil lid na přikázaná místa. Odešli na hradby a věže svého města a ženy a děti poslali domů. A zůstali v městě v hluboké pokoře.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti