Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 13.6.2014, 198. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Jeremjáš, kapitola 16

1 Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Neber si ženu. Nebudeš mít na tomto místě syny ani dcery. 3 Toto praví Hospodin o synech a dcerách zrozených na tomto místě, o jejich matkách, které je porodily, a o jejich otcích, kteří je zplodili v této zemi: 4 Zemřou na smrtelné nemoci. Nebude se nad nimi naříkat a nebudou pohřbeni. Budou hnojem na povrchu role. Skoncuje s nimi meč a hlad. Jejich mrtvoly budou za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu.“

5 Toto praví Hospodin: „Nevcházej do domu smuteční hostiny, nechoď tam, kde se naříká, a neprojevuj jim soustrast, neboť já jsem tomuto lidu vzal svůj pokoj, je výrok Hospodinův, spolu s milosrdenstvím a slitováním. 6 Velcí i malí v této zemi zemřou a nebudou pohřbeni. Nebude se nad nimi naříkat a nikdo si pro ně nebude dělat smuteční zářezy ani lysinu. 7 Při truchlení nebudou lámat chléb, aby potěšili toho, kdo truchlí nad mrtvým, nedají napít z kalicha útěchy těm, kdo truchlí nad otcem či matkou. 8 Nevejdeš ani do domu, v němž se hoduje, abys tam s nimi poseděl, pojedl a popil.“

9 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Hle, způsobím, že na tomto místě, před vaším zrakem a za vašich dnů přestane veselí a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty.“

10 „Až oznámíš tomuto lidu všechna tato slova, zeptají se tě: ‚Proč Hospodin promluvil proti nám všechno toto velké zlo? Jaká je naše nepravost? Jaký je náš hřích? V čem jsme hřešili proti Hospodinu, našemu Bohu?‘ 11 Na to jim odpovíš: V tom, že mě vaši otcové opustili, je výrok Hospodinův, a chodili za jinými bohy, sloužili jim a klaněli se jim; mne opustili a můj zákon nedodržovali. 12 Vy však jste činili horší věci než vaši otcové; hle, každý z vás si žije podle svého zarputilého a zlého srdce a mne neposlouchá. 13 Z této země vás uvrhnu do země, kterou jste nepoznali vy ani vaši otcové, a tam budete dnem i nocí sloužit jiným bohům. Už pro vás nemám žádné smilování.“

14 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země,‘ 15 nýbrž: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal.‘ Přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům.“

16 „Hle, já posílám k mnohým rybářům, je výrok Hospodinův, a ti je vyloví jako ryby, pak také pošlu k mnohým lovcům a ti je budou lovit na každé hoře a na každém pahorku a ve skalních trhlinách. 17 Mám na zřeteli všechny jejich cesty; neskryjí se přede mnou, před mým zrakem svou nepravost neschovají. 18 Napřed jim totiž za jejich nepravost a za jejich hřích dvojnásobně odplatím. Znesvětili mou zemi mršinami svých ohyzdných model a naplnili mé dědictví svými ohavnostmi.“

19 Hospodine, má sílo a má záštito,

mé útočiště v den soužení,

k tobě přijdou pronárody ze všech dálav země a řeknou:

„Jistě naši otcové v dědictví obdrželi klam,

přelud, který k užitku jim nebyl.“ 20

„Může si člověk udělat bohy?

Žádní bohové to nejsou.

21 Proto hle, já jim dám poznat,

tentokrát jim dám poznat svou moc a bohatýrskou sílu,

poznají, že moje jméno je Hospodin.“

Jeremjáš, kapitola 17

1 Judův hřích je zapsán železným rydlem,

je vyryt diamantovým hrotem na tabulku jejich srdcí,

na rohy vašich oltářů.

2 I jejich synové si připomínají jejich oltáře a posvátné kůly u zelených stromů na vysokých pahorcích.

3 „Horo má v poli, vydám v plen tvé zboží, všechny tvé poklady,

tvá posvátná návrší pro hřích páchaný po celém tvém území.

4 Budeš muset uvolnit své dědictví, které jsem ti dal.

Dám tě tvým nepřátelům do otroctví v zemi, kterou neznáš.

Zanítili jste oheň mého hněvu, navěky bude hořet.“

5 Toto praví Hospodin:

„Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo

a srdcem se odvrací od Hospodina.

6 Bude jako jalovec v pustině,

který neokusí přicházející dobro.

Bude přebývat ve vyprahlém kraji, v poušti,

v zemi solných plání, kde nelze bydlet.

7 Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina,

který důvěřuje Hospodinu.

8 Bude jako strom zasazený u vody;

své kořeny zapustil u vodního toku,

nezakusí přicházející žár.

Jeho listí je zelené,

v roce sucha se ničeho neobává,

nepřestává nést plody.“

9 „Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné.

Kdopak je zná?

10 Já Hospodin zpytuji srdce a zkoumám ledví,

já každému splatím podle jeho cesty,

podle ovoce jeho skutků.“

11 Koroptev sedí na vejcích, ale mladé nevyvede.

Tak ten, kdo nabude bohatství nespravedlivě,

v půlce života je opustí a skončí jako bloud.

12 Trůne slávy, od počátku vyvýšený,

místo naší svatyně,

13 naděje Izraele, Hospodine,

všichni, kdo tě opouštějí, propadnou hanbě.

Ti, kdo se ode mne odvracejí,

jsou zapsáni v zemi stínů,

protože opustili zdroj živých vod, Hospodina.

14 Uzdrav mě, Hospodine, a budu zdráv,

spas mě a budu spasen,

neboť ty jsi můj chvalozpěv.

15 Hle, oni mi říkají: „Kde je Hospodinovo slovo?

Ať se přece splní!“

16 Nedral jsem se o to být tvým pastýřem,

netoužil jsem po dnu zkázy.

Ty víš, co vyšlo z mých rtů; je to přímo před tebou.

17 Nebuď mi tím, kdo děsí.

Tys mé útočiště ve zlý den.

18 Ať propadnou hanbě ti, kdo mě pronásledují,

a já ať se hanbit nemusím.

Ať oni jsou zděšeni, a já ať zděšen nejsem.

Uveď na ně zlý den a dvojnásob těžkou ranou je rozdrť!

19 Toto mi praví Hospodin: „Jdi a postav se v bráně synů mého lidu, jíž vcházejí a vycházejí judští králové, a ve všech jeruzalémských branách. 20 Řekni jim: Judští králové, celé Judsko a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kteří vcházíte těmito branami, slyšte slovo Hospodinovo:

21 Toto praví Hospodin: Bedlivě dbejte, abyste nenosili břemena v den odpočinku a nepřinášeli je do jeruzalémských bran. 22 Nevynášejte břemena ze svých domů v den odpočinku a nevykonávejte žádnou práci, ale ať je vám den odpočinku svatý, jak jsem přikázal vašim otcům. 23 Ale neposlechli a ucho nenaklonili, nýbrž zůstali tvrdošíjní, neslyšeli a nepřijali napomenutí. 24 Budete-li mě opravdu poslouchat, je výrok Hospodinův, a v den odpočinku nebudete přinášet břemena do bran tohoto města, ale bude vám den odpočinku svatý a nebudete v něm konat žádnou práci, 25 budou vcházet branami tohoto města králové a velmožové, kteří dosednou na Davidův trůn, budou jezdit na voze a na koních, oni i jejich velmožové, muži judští a obyvatelé Jeruzaléma, a toto město bude trvat navěky. 26 Z judských měst a z okolí Jeruzaléma, ze země Benjamínovy, z Přímořské nížiny, z pohoří, z Negebu přijdou a přinesou do Hospodinova domu oběť zápalnou, obětní hod i oběť přídavnou a kadidlo, přinesou i oběť děkovnou. 27 Nebudete-li mě poslouchat a den odpočinku vám nebude svatý, ale budete-li v den odpočinku nosit břemena a vcházet s nimi do jeruzalémských bran, zanítím v jeho branách oheň a ten pozře jeruzalémské paláce a neuhasne.“

Jeremjáš, kapitola 18

1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi: 2 „Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti ohlásím svá slova.“ 3 Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu, právě když pracoval na hrnčířském kruhu. 4 Ale nádoba, kterou vlastní rukou z hlíny zhotovoval, se nepovedla. Začal znovu a udělal z ní nádobu jinou; dělal, co se mu zdálo být správné.

5 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 6 „Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský.

7 Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím. 8 Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého.

9 Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím. 10 Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci.

11 A nyní vyřiď mužům judským a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já připravuji proti vám zlo, to zamýšlím proti vám. Navraťte se už každý ze své zlé cesty, napravte své cesty a své skutky.“ 12 Oni však řekli: „Zbytečné řeči. Půjdeme za svými úmysly, každý z nás bude jednat podle svého zarputilého a zlého srdce.“

13 Proto praví Hospodin toto:

„Jen se dotažte mezi pronárody!

Kdo kdy slyšel něco takového?

Hrůzostrašné věci se dopustila panna izraelská.

14 Zmizí sněhová pole ze skal Libanónu?

Vyschnou snad tyto cizí vody, chladné a bystré?

15 Na mne však můj lid zapomněl,

pálí kadidlo falešným bohům.

Přivedu je k pádu na jejich cestách,

na stezkách věčnosti,

půjdou po neschůdných, neupravených cestách.

16 Jejich země bude vzbuzovat úděs a věčný posměch,

každý kolemjdoucí bude nad ní v úděsu potřásat hlavou.

17 Jako východním větrem, tak je rozptýlím před nepřítelem.

Obrátím se k nim zády, a ne tváří, v den jejich běd.“

18 Ale oni řekli: „Pojďme a něco si na Jeremjáše vymyslíme. Knězi přece nechybí zákon, mudrci úradek, proroku slovo. Pojďme, utlučeme ho jazykem, nedáme na žádné jeho slovo.“

19 Pozornost mi věnuj, Hospodine,

a slyš hlas těch, kdo se mnou vedou spor.

20 Což má být odměňováno dobro zlem,

že mi kopou jámu?

Pamatuj, jak jsem před tebou stával

a mluvil v jejich prospěch

a odvracel od nich tvé rozhořčení.

21 Proto vydej jejich syny hladu,

vydej je napospas meči,

jejich ženy ať jsou bez dětí a ovdovělé

a muže ať skosí smrt,

jejich jinoši ať jsou pobiti v boji mečem.

22 Z jejich domů ať se rozléhá úpění,

přiveď na ně znenadání hordu,

neboť vykopali jámu, aby mě polapili,

nastražili osidla mým nohám.

23 Ty, Hospodine, víš o každém jejich záměru,

že mi chtějí způsobit smrt.

Nezprošťuj je viny,

jejich hřích ať u tebe smazán není,

ať jsou před tebou přivedeni k pádu,

tak s nimi nalož v čas svého hněvu.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti