Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 14.6.2014, 199. den čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Jeremjáš, kapitola 19

1 Toto praví Hospodin: „Jdi a kup u hrnčíře hliněnou lahvici a s některými staršími lidu a staršími z kněžstva 2 vyjdi do Údolí syna Hinómova, které je před Střepnou branou, a volej tam slova, která k tobě budu mluvit. 3 Řekni jim: Králové judští a obyvatelé Jeruzaléma, slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto místo zlo. Tomu, kdo o něm uslyší, bude znít v uších. 4 Opustili mě, cizím mi učinili toto místo a pálili na něm kadidlo jiným bohům, které neznali oni ani jejich otcové ani judští králové, a toto místo naplnili krví nevinných. 5 Vybudovali posvátná návrší Baalova, aby Baalovi jako zápalné oběti pálili v ohni své syny. K tomu jsem jim přece nedal příkaz, ani jsem o tom nemluvil, ani mi to na mysl nepřišlo.

6 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy toto místo se už nebude nazývat ‚Tófet‘ či ‚Údolí syna Hinómova‘, nýbrž ‚Údolí vraždění‘. 7 Na tomto místě rozbiji na střepy záměr Judy a Jeruzaléma, způsobím to, že padnou mečem před svými nepřáteli, do rukou těch, kdo jim ukládají o život; jejich mrtvoly vydám za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu. 8 Způsobím, že toto město bude vzbuzovat úděs a posměch; každý kolemjdoucí nad všemi jeho ranami posměšně zasykne úžasem. 9 Způsobím, že budou jíst maso svých synů a maso svých dcer, jeden bude požírat maso druhého v obležení a tísni, až je budou tísnit jejich nepřátelé a ti, kdo jim ukládají o život. 10 Nato rozbiješ tu lahvici před muži, kteří půjdou s tebou, 11 a řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů: Právě tak, jak se rozbíjí hliněná nádoba a nelze ji už opravit, rozbiji tento lid a toto město; v Tófetu se bude pohřbívat, protože jinde místo k pohřbívání nebude. 12 Právě tak naložím s tímto místem, je výrok Hospodinův, a s jeho obyvateli. Učiním tomuto městu jako Tófetu. 13 Domy v Jeruzalémě a domy judských králů budou nečisté jako místo Tófet; to se týká všech domů, na jejichž střechách se pálilo kadidlo veškerému nebeskému zástupu a konaly úlitby jiným bohům.“

14 Když přišel Jeremjáš z Tófetu, kam jej Hospodin poslal prorokovat, postavil se na nádvoří Hospodinova domu a řekl všemu lidu: „Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto město i na všechna města kolem všechno zlo, které jsem nad ním vyhlásil, neboť jsou tvrdošíjní a neposlouchají má slova.“

Jeremjáš, kapitola 20

1 Pašchúr, syn kněze Iméra, jenž byl vrchním dohlížitelem v Hospodinově domě, slyšel Jeremjáše prorokovat tato slova. 2 Proto dal Pašchúr proroka Jeremjáše zbít a vsadit do klády, která byla v Horní Benjamínské bráně, u Hospodinova domu. 3 Nazítří, když Pašchúr vyvedl Jeremjáše z klády, řekl mu Jeremjáš: „Hospodin tě nepojmenoval Pašchúr, nýbrž Magór mi-sábíb (to je Kolkolem děs).“

4 Toto praví Hospodin: „Děsu vydám tebe i všechny tvé přátele. Před tvými zraky padnou mečem svých nepřátel. Celé Judsko vydám do rukou babylónskému králi. On je přestěhuje do Babylónu a pobije mečem. 5 Vydám též celou klenotnici tohoto města s veškerým jeho jměním a s veškerými jeho drahocennostmi, rovněž všechny poklady judských králů vydám do rukou jejich nepřátel; uloupí je, vezmou a odnesou do Babylónu. 6 A ty, Pašchúre, i všichni obyvatelé tvého domu, půjdete do zajetí; přijdeš do Babylónu a tam zemřeš a tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, jimž jsi klamně prorokoval.“

7 Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit.

Zdolal jsi mě a přemohl.

Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá.

8 Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu,

neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny.

9 Řekl jsem: „Nebudu je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit,“

avšak je v mém srdci jak hořící oheň,

je uzavřeno v mých kostech,

jsem vyčerpán tím, co musím snášet,

dál už nemohu.

10 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs!

„Udejte ho!“ „Udáme ho!“

Kdekdo z těch, s nimiž jsem pokojně žil, čeká, až se zhroutím.

„Snad se dá nachytat, pak ho přemůžeme, zajmeme ho a pomstíme se mu.“

11 Ale Hospodin je se mnou jako přesilný bohatýr,

proto moji pronásledovatelé upadnou a dál nebudou moci,

velice se budou stydět, že nebudou mít úspěch,

jejich věčná hanba nebude zapomenuta.

12 Hospodine zástupů, který zkoumáš spravedlivého,

ty vidíš do ledví i do srdce,

kéž spatřím tvou pomstu nad nimi.

Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.

13 Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina,

protože vysvobodil ubožáka z rukou zlovolníků.

14 Proklet buď den, v němž jsem se narodil.

Den, v kterém mě má matka porodila,

ať není požehnán.

15 Proklet buď muž, jenž zvěstoval mému otci:

„Narodilo se ti dítě, chlapec,“

a udělal mu velkou radost.

16 Ať je ten muž jako města, která Hospodin nelítostně vyvrátil;

ať zrána slyší úpěnlivé volání a za poledne válečný povyk.

17 Že mě neusmrtil hned v matčině lůně,

aby mně má matka byla hrobem,

aby její lůno bylo věčně těhotné!

18 Proč jsem vyšel z matčina lůna?

Abych viděl trápení a strasti,

aby v hanbě skončily mé dny?

Jeremjáš, kapitola 21

1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když k němu král Sidkijáš poslal Pašchúra, syna Malkijášova, a Sefanjáše, syna kněze Maasejáše: 2 „Dotaž se, prosím, ohledně nás Hospodina, neboť Nebúkadnesar, král babylónský, začal proti nám válčit. Snad s námi Hospodin naloží podle své divuplné moci a on od nás odtáhne.“

3 Jeremjáš jim odpověděl: „Toto vyřídíte Sidkijášovi: 4 Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, odejmu válečné zbraně, které máte ve svých rukou a jimiž bojujete vně hradeb proti babylónskému králi a Kaldejcům, kteří vás obléhají, a shromáždím je doprostřed tohoto města. 5 A sám budu proti vám bojovat napřaženou rukou a pevnou paží, s hněvem, rozhořčením a velkým rozlícením. 6 Obyvatele tohoto města, lidi i dobytek, raním těžkým morem a pomřou. 7 Potom, je výrok Hospodinův, vydám Sidkijáše, judského krále, i jeho služebníky a lid, ty, kdo zůstanou v tomto městě po moru, meči a hladu, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kdo jim ukládají o život. Ten je pobije ostřím meče, bez lítosti, bez soucitu, bez slitování.“ 8 A tomuto lidu řekneš: „Toto praví Hospodin: Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti. 9 Kdo bude sídlit v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem. Kdo však vyjde a skloní se před Kaldejci, kteří vás obléhají, zůstane naživu, jako kořist získá svůj život. 10 Neboť jsem obrátil svou tvář proti tomuto městu ke zlému, a ne k dobrému, je výrok Hospodinův. Bude vydáno do rukou babylónskému králi a ten je spálí ohněm.“

11 Domu judského krále řekni:

„Slyšte slovo Hospodinovo

12 Dome Davidův, toto praví Hospodin:

Za jitra zjednávejte právo

a vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele,

nebo mé rozhořčení vzplane jako oheň

a bude hořet, aniž je kdo uhasí,

a to pro vaše zlé skutky.

13 Chystám se na tebe, která trůníš v dolině,

skálo na rovině, je výrok Hospodinův,

na ty, kdo říkají: ‚Kdo by k nám vnikl?

Kdo by se dostal do našich obydlí?‘

14 Ztrestám vás podle ovoce vašich skutků,

je výrok Hospodinův.

Ve vašem lese zanítím oheň a ten pozře vše kolem.“

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti