Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 14.6.2014, 199. den čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Jeremjáš, kapitola 19

1 Toto praví Hospodin: „Jdi a kup u hrnčíře hliněnou lahvici a s některými staršími lidu a staršími z kněžstva 2 vyjdi do Údolí syna Hinómova, které je před Střepnou branou, a volej tam slova, která k tobě budu mluvit. 3 Řekni jim: Králové judští a obyvatelé Jeruzaléma, slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto místo zlo. Tomu, kdo o něm uslyší, bude znít v uších. 4 Opustili mě, cizím mi učinili toto místo a pálili na něm kadidlo jiným bohům, které neznali oni ani jejich otcové ani judští králové, a toto místo naplnili krví nevinných. 5 Vybudovali posvátná návrší Baalova, aby Baalovi jako zápalné oběti pálili v ohni své syny. K tomu jsem jim přece nedal příkaz, ani jsem o tom nemluvil, ani mi to na mysl nepřišlo.

6 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy toto místo se už nebude nazývat ‚Tófet‘ či ‚Údolí syna Hinómova‘, nýbrž ‚Údolí vraždění‘. 7 Na tomto místě rozbiji na střepy záměr Judy a Jeruzaléma, způsobím to, že padnou mečem před svými nepřáteli, do rukou těch, kdo jim ukládají o život; jejich mrtvoly vydám za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu. 8 Způsobím, že toto město bude vzbuzovat úděs a posměch; každý kolemjdoucí nad všemi jeho ranami posměšně zasykne úžasem. 9 Způsobím, že budou jíst maso svých synů a maso svých dcer, jeden bude požírat maso druhého v obležení a tísni, až je budou tísnit jejich nepřátelé a ti, kdo jim ukládají o život. 10 Nato rozbiješ tu lahvici před muži, kteří půjdou s tebou, 11 a řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů: Právě tak, jak se rozbíjí hliněná nádoba a nelze ji už opravit, rozbiji tento lid a toto město; v Tófetu se bude pohřbívat, protože jinde místo k pohřbívání nebude. 12 Právě tak naložím s tímto místem, je výrok Hospodinův, a s jeho obyvateli. Učiním tomuto městu jako Tófetu. 13 Domy v Jeruzalémě a domy judských králů budou nečisté jako místo Tófet; to se týká všech domů, na jejichž střechách se pálilo kadidlo veškerému nebeskému zástupu a konaly úlitby jiným bohům.“

14 Když přišel Jeremjáš z Tófetu, kam jej Hospodin poslal prorokovat, postavil se na nádvoří Hospodinova domu a řekl všemu lidu: „Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já uvedu na toto město i na všechna města kolem všechno zlo, které jsem nad ním vyhlásil, neboť jsou tvrdošíjní a neposlouchají má slova.“

Jeremjáš, kapitola 20

1 Pašchúr, syn kněze Iméra, jenž byl vrchním dohlížitelem v Hospodinově domě, slyšel Jeremjáše prorokovat tato slova. 2 Proto dal Pašchúr proroka Jeremjáše zbít a vsadit do klády, která byla v Horní Benjamínské bráně, u Hospodinova domu. 3 Nazítří, když Pašchúr vyvedl Jeremjáše z klády, řekl mu Jeremjáš: „Hospodin tě nepojmenoval Pašchúr, nýbrž Magór mi-sábíb (to je Kolkolem děs).“

4 Toto praví Hospodin: „Děsu vydám tebe i všechny tvé přátele. Před tvými zraky padnou mečem svých nepřátel. Celé Judsko vydám do rukou babylónskému králi. On je přestěhuje do Babylónu a pobije mečem. 5 Vydám též celou klenotnici tohoto města s veškerým jeho jměním a s veškerými jeho drahocennostmi, rovněž všechny poklady judských králů vydám do rukou jejich nepřátel; uloupí je, vezmou a odnesou do Babylónu. 6 A ty, Pašchúre, i všichni obyvatelé tvého domu, půjdete do zajetí; přijdeš do Babylónu a tam zemřeš a tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, jimž jsi klamně prorokoval.“

7 Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit.

Zdolal jsi mě a přemohl.

Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá.

8 Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu,

neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny.

9 Řekl jsem: „Nebudu je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit,“

avšak je v mém srdci jak hořící oheň,

je uzavřeno v mých kostech,

jsem vyčerpán tím, co musím snášet,

dál už nemohu.

10 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs!

„Udejte ho!“ „Udáme ho!“

Kdekdo z těch, s nimiž jsem pokojně žil, čeká, až se zhroutím.

„Snad se dá nachytat, pak ho přemůžeme, zajmeme ho a pomstíme se mu.“

11 Ale Hospodin je se mnou jako přesilný bohatýr,

proto moji pronásledovatelé upadnou a dál nebudou moci,

velice se budou stydět, že nebudou mít úspěch,

jejich věčná hanba nebude zapomenuta.

12 Hospodine zástupů, který zkoumáš spravedlivého,

ty vidíš do ledví i do srdce,

kéž spatřím tvou pomstu nad nimi.

Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.

13 Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina,

protože vysvobodil ubožáka z rukou zlovolníků.

14 Proklet buď den, v němž jsem se narodil.

Den, v kterém mě má matka porodila,

ať není požehnán.

15 Proklet buď muž, jenž zvěstoval mému otci:

„Narodilo se ti dítě, chlapec,“

a udělal mu velkou radost.

16 Ať je ten muž jako města, která Hospodin nelítostně vyvrátil;

ať zrána slyší úpěnlivé volání a za poledne válečný povyk.

17 Že mě neusmrtil hned v matčině lůně,

aby mně má matka byla hrobem,

aby její lůno bylo věčně těhotné!

18 Proč jsem vyšel z matčina lůna?

Abych viděl trápení a strasti,

aby v hanbě skončily mé dny?

Jeremjáš, kapitola 21

1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když k němu král Sidkijáš poslal Pašchúra, syna Malkijášova, a Sefanjáše, syna kněze Maasejáše: 2 „Dotaž se, prosím, ohledně nás Hospodina, neboť Nebúkadnesar, král babylónský, začal proti nám válčit. Snad s námi Hospodin naloží podle své divuplné moci a on od nás odtáhne.“

3 Jeremjáš jim odpověděl: „Toto vyřídíte Sidkijášovi: 4 Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, odejmu válečné zbraně, které máte ve svých rukou a jimiž bojujete vně hradeb proti babylónskému králi a Kaldejcům, kteří vás obléhají, a shromáždím je doprostřed tohoto města. 5 A sám budu proti vám bojovat napřaženou rukou a pevnou paží, s hněvem, rozhořčením a velkým rozlícením. 6 Obyvatele tohoto města, lidi i dobytek, raním těžkým morem a pomřou. 7 Potom, je výrok Hospodinův, vydám Sidkijáše, judského krále, i jeho služebníky a lid, ty, kdo zůstanou v tomto městě po moru, meči a hladu, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kdo jim ukládají o život. Ten je pobije ostřím meče, bez lítosti, bez soucitu, bez slitování.“ 8 A tomuto lidu řekneš: „Toto praví Hospodin: Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti. 9 Kdo bude sídlit v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem. Kdo však vyjde a skloní se před Kaldejci, kteří vás obléhají, zůstane naživu, jako kořist získá svůj život. 10 Neboť jsem obrátil svou tvář proti tomuto městu ke zlému, a ne k dobrému, je výrok Hospodinův. Bude vydáno do rukou babylónskému králi a ten je spálí ohněm.“

11 Domu judského krále řekni:

„Slyšte slovo Hospodinovo

12 Dome Davidův, toto praví Hospodin:

Za jitra zjednávejte právo

a vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele,

nebo mé rozhořčení vzplane jako oheň

a bude hořet, aniž je kdo uhasí,

a to pro vaše zlé skutky.

13 Chystám se na tebe, která trůníš v dolině,

skálo na rovině, je výrok Hospodinův,

na ty, kdo říkají: ‚Kdo by k nám vnikl?

Kdo by se dostal do našich obydlí?‘

14 Ztrestám vás podle ovoce vašich skutků,

je výrok Hospodinův.

Ve vašem lese zanítím oheň a ten pozře vše kolem.“

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti