Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 27.6.2014, 210. den čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Jeremjáš, kapitola 50

1 Slovo, které promluvil Hospodin o Babylónu, o zemi kaldejské, skrze proroka Jeremjáše:

2 „Oznamte to mezi pronárody a rozhlaste,

zvedněte korouhev, rozhlašujte,

nic neskrývejte, řekněte:

‚Babylón je dobyt, Bél je zostuzen, Marduk se děsí.‘

Jeho modlářské stvůry jsou zostuzeny,

děsí se jeho hnusné modly!“

3 Přitáhne na něj pronárod ze severu, ten jeho zemi zpustoší, nikdo v ní nebude bydlet, ani člověk ani dobytek, všichni odejdou jako psanci. 4 „V oněch dnech a v onen čas, je výrok Hospodinův, přijdou Izraelci spolu s Judejci, budou přicházet s pláčem a hledat Hospodina, svého Boha. 5 Budou se ptát na cestu na Sijón, tam se obrátí a řeknou: ‚Pojďte!‘ A přidruží se k Hospodinu smlouvou věčnou, která nebude zapomenuta.

6 Můj lid je bloudícím stádem. Jeho pastýři jej nechali bloudit, obraceli jej k horám; chodil od hory k pahorku, na místo, kde odpočíval, zapomněl. 7 Kdokoli jej našli, požírali jej. Jejich protivníci říkali: ‚Nebudeme vinni, protože hřešili proti Hospodinu, proti nivě spravedlnosti a naději svých otců, Hospodinu.‘“

8 „Prchněte ze středu Babylónu,

vyjděte z kaldejské země.

Buďte jako kozlové před stádem.

9 Neboť hle, já vzbudím a přivedu proti Babylónu

shromáždění velikých pronárodů ze severní země;

seřadí se proti němu,

odtud bude dobyt.

Jejich šípy budou jako šípy bohatýra, který přivádí na sirobu,

nevrátí se s prázdnou.

10 Kaldejsko se stane kořistí,

všichni, kteří z něho budou kořistit, se nasytí,

je výrok Hospodinův.

11 Tak vy se tedy radujete a jásáte, kdo pleníte mé dědictví!

Bujně poskakujete jako jalovice při mlácení

a řehtáte jako hřebci!

12 Ale vaše matka se bude velice stydět,

rdít se bude ta, která vás porodila;

hle, bude jako poslední z pronárodů,

poušť, suchopár a pustina.

13 Kvůli Hospodinovu rozezlení nebude obývána,

celá bude zpustošena.

Každý, kdo přejde kolem Babylónu,

posměšně zasykne úžasem nad všemi jeho ranami.

14 Seřaďte se kolem proti Babylónu,

všichni, kdo napínáte luk, střílejte na něj,

nešetřete šípy, vždyť zhřešil proti Hospodinu!

15 Spusťte proti němu ze všech stran válečný pokřik!

Už se vzdává,

jeho pilíře padly,

byly strženy jeho hradby.

Toto je Hospodinova pomsta.

Vykonejte nad ním pomstu!

Učiňte mu to, co činil on.

16 Vytněte z Babylónu rozsévače i toho, kdo se chápe srpu v čas žně!

Před hubícím mečem se každý obrátí ke svému lidu, každý uteče do své země.

17 Izrael je zaplašená ovce, zahnali jej lvi.

Nejdřív jej požíral král asyrský a teď nakonec jeho kosti hryže Nebúkadnesar, král babylónský.“

18 Proto Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví toto: „Hle, potrestám babylónského krále a jeho zemi, jako jsem potrestal krále asyrského. 19 A přivedu Izraele zpět na jeho nivu a bude se pást na Karmelu i v Bášanu a sytit se v Efrajimském pohoří a v Gileádu. 20 V oněch dnech a v onen čas, je výrok Hospodinův, budou hledat Izraelovu nepravost, ale žádná nebude, a Judův hřích, ale nebude nalezen, neboť odpustím těm, které zanechám.“

21 „Proti zemi meratajimské!

Táhni proti ní i na obyvatele Pekódu!

Znič, zahlaď jako klaté jejich potomstvo,

je výrok Hospodinův,

vykonej všechno, co jsem ti přikázal!

22 Hlas boje zní zemí, veliká zkáza.

23 Jak je rozsekáno a roztříštěno kladivo, které doléhalo na celou zemi,

jak zpustošen je Babylón mezi pronárody!

24 Políčil jsem na tebe a byl jsi lapen, Babylóne,

a nevzal jsi to na vědomí.

Byl jsi nalezen i chycen, protože ses chtěl potýkat s Hospodinem.

25 Hospodin otevřel svou pokladnici,

vynesl nástroje svého hrozného hněvu.

Vždyť to je dílo Panovníka, Hospodina zástupů, v zemi Kaldejců.

26 Přitáhněte na něj od končin země,

otevřete jeho obilnice,

navršte vše na hromady,

zničte to jako klaté,

ať mu nezůstane ani pozůstatek lidu.

27 Zničte všechny jeho býčky,

ať sejdou na porážku!

Běda jim!

Přišel jejich den, čas, kdy je ztrestám.“

28 Slyš! Utečenci a ti, kdo vyvázli ze země babylónské, přicházejí zvěstovat na Sijón pomstu Hospodina, našeho Boha, pomstu za jeho chrám.

29 „Vyzvěte střelce proti Babylónu, všechny, kdo napínají luk.

Ať se utáboří kolem něho, ať není vyváznutí.

Odplaťte mu podle jeho skutků!

Podle toho, co dělal, udělejte jemu!

Vždyť se opovážlivě choval vůči Hospodinu, vůči Svatému Izraele.“

30 „Jeho nejlepší padnou na jeho prostranstvích a všichni jeho bojovníci v onen den zajdou, je výrok Hospodinův.“

31 „Chystám se na tebe, opovážlivče!

je výrok Panovníka, Hospodina zástupů.

Už přišel tvůj den, čas, kdy tě ztrestám.

32 Klopýtne opovážlivec, padne a nebude nikoho, kdo by ho pozvedl.

V jeho městech zanítím oheň a ten pozře celé jeho okolí.“

33 Toto praví Hospodin zástupů: „Izraelci jsou utiskováni a Judejci s nimi. Všichni, kdo je odváděli do zajetí, je pevně uchopili a odmítli je propustit. 34 Jejich Vykupitel je však silný, jeho jméno je Hospodin zástupů. Pevně povede jejich spor, přinese zemi pokoj a obyvatele Babylónu pokoje zbaví.“

35 „Meč proti Kaldejcům!

e výrok Hospodinův.

I na obyvatele Babylónu a na jeho velmože i jeho mudrce.

36 Meč na tlachaly, ukáží se jako pošetilci,

meč na jeho bohatýry, vyděsí se.

37 Meč na jeho koně i na jeho vozbu

a na všechen přimíšený lid,

který je uprostřed něho;

budou jako ženy.

Meč na jeho poklady, budou uloupeny.

38 Sucho na jeho vody, vyschnou.

Vždyť je to země model,

kvůli příšerám třeští.

39 Proto tam bude sídlit divá sběř a hyeny, usídlí se v ní pštrosi. Už nikdy nebude obývána a nebude obydlena od pokolení do pokolení. 40 Jako když Bůh podvrátil Sodomu a Gomoru a jejich sousední města, je výrok Hospodinův, už tam nebude nikdo sídlit a člověk tam nebude pobývat ani jako host. 41 Hle, přijde lid ze severu, veliký pronárod, a četní králové se vypraví z nejodlehlejších koutů země. 42 Chopí se luku a oštěpu, budou krutí a nebudou znát slitování. Jejich hlas bude hučet jako moře, přijedou na koních, seřazeni jako muži k boji proti tobě, dcero babylónská. 43 Babylónský král uslyší o nich pověst, jeho ruce ochabnou a zmocní se ho úzkost jako bolest rodičky. 44 Hle, vystupuje jako lev z jordánské houštiny na stále zelené nivy, ale v okamžiku je z nich zaženu a ustanovím nad nimi toho, jenž je vyvolený. Vždyť kdo je jako já? Kdo mě může předvolat k přelíčení? A kdo je ten pastýř, který přede mnou obstojí? 45 Proto poslyšte Hospodinovo rozhodnutí, jak rozhodl o Babylónu, i co zamýšlí proti zemi Kaldejců: Nejchatrnější ze stáda je vyvlečou a jejich niva se nad nimi zhrozí. 46 Voláním: ‚Byl dobyt Babylón!‘ se bude chvět země a mezi pronárody bude slyšet úpění.“

Jeremjáš, kapitola 51

1 Toto praví Hospodin:

„Hle, vzbudím proti Babylónu zkázonosný vítr,

proti obyvatelům onoho ‚srdce mých protivníků‘.

2 Pošlu na Babylón cizáky a ti jej rozptýlí,

vylidní jeho zemi,

budou proti němu ze všech stran v jeho zlý den.

3 Tomu, kdo mocně napíná luk a vypíná se ve svém pancíři, pravím:

S jeho jinochy nemějte soucit, všechen jeho zástup zasvěťte záhubě.

4 V kaldejské zemi budou padat skolení a probodení na ulicích Babylónu.

5 Izrael a Juda nebudou však opuštěni jako vdova od svého Boha, od Hospodina zástupů,

přestože se jejich země tolik provinila proti Svatému Izraele.

6 Utečte z Babylónu, zachraňte se každý,

ať pro jeho nepravost nezajdete,

neboť toto je čas Hospodinovy pomsty,

on mu odplatí za to, co spáchal.

7 Zlatým kalichem byl Babylón v Hospodinově ruce,

opájel všechny země;

pronárody pily jeho víno,

proto pronárody třeštily.

8 Avšak Babylón náhle padne a roztříští se.

Kvilte pro něho,

na jeho bolest vezměte balzám,

snad bude vyléčen.

9 Léčili jsme Babylón, ale k vyléčení není.

Opusťte jej, pojďme každý do své země!

Soud nad ním se dotýká nebes, až do oblak sahá.“

10 Hospodin nechal vzejít naši spravedlnost. Pojďte, budeme na Sijónu vyprávět o díle Hospodina, svého Boha.

11 Naostřete šípy, chystejte štíty!

Hospodin vzbudí ducha médských králů,

protože hodlá uvrhnout Babylón do zkázy.

A Hospodinova pomsta bude pomstou za jeho chrám.

12 Vztyčte na babylónských hradbách korouhev,

zesilte stráže, postavte strážné, připravte zálohy!

K čemu se Hospodin odhodlal, to vykoná,

to, co promluvil proti obyvatelům Babylónu.

13 Dcero babylónská, jež přebýváš u hojných vod a oplýváš poklady,

přišel tvůj konec, míra tvé zištnosti je dovršena.

14 Hospodin zástupů přísahá při sobě samém:

„Naplním tě lidmi jako žravými kobylkami a budou nad tebou zpívat a výskat.“

15 On svou silou učinil zemi,

svou moudrostí upevnil svět,

vým rozumem napjal nebesa.

16 Když vydá hlas, shlukují se na nebi vody,

přivádí mlhu od končin země,

déšť provází blesky,

ze svých zásobnic vyvádí vítr.

17 Každý člověk je tupec, neví-li, že se každý zlatník pro své modly dočká hanby.

Vždyť jeho lité modly jsou klam, ducha v nich není.

18 Jsou přelud, podvodný výtvor.

V čase, kdy budu trestat, zhynou.

19 Díl Jákobův není jako oni, vždyť všechno vytvořil on.

Izrael je dědičným kmenem toho, jehož jméno je Hospodin zástupů.

20 „Tys byl mé kladivo, má válečná výzbroj,

tebou jsem rozrážel pronárody,

tebou jsem vrhal do zkázy království.

21 Tebou jsem rozrazil koně i jeho jezdce,

tebou jsem rozrazil vůz i jeho osádku.

22 Tebou jsem rozrazil muže i ženu, t

ebou jsem rozrazil starce i mladíka,

tebou jsem rozrazil jinocha i pannu.

23 Tebou jsem rozrazil pastýře i jeho stádo,

tebou jsem rozrazil oráče i jeho spřežení,

tebou jsem rozrazil místodržitele i zemské správce.“

24 Odplatím před vašimi zraky Babylónu a všem obyvatelům Kaldejska za všechno to zlo, jež spáchali na Sijónu, je výrok Hospodinův.

25 „Chystám se na tebe, horo zkázy,

je výrok Hospodinův,

horo zkázy pro celou zemi!

Napřáhnu na tebe svou ruku,

svalím tě ze skal,

změním tě v horu – spáleniště.

26 Nevezmou z tebe úhelný kámen ani kámen do základů,

budeš věčně zpustošeným místem,

je výrok Hospodinův.

27 Vztyčte v zemi korouhev,

zatrubte mezi pronárody na polnici,

posvěťte proti němu k boji pronárody,

svolejte proti němu království Ararat, Miní a Aškenaz.

Ustanovte proti němu úředníky, vyveďte koňstvo jako roje kobylek.

28 Posvěťte proti němu k boji pronárody,

krále médské, místodržitele a všechny zemské správce i všechny země, jimž vládne.

29 Země se bude třást a svíjet bolestí,

neboť Hospodin povstal proti Babylónu

a zamýšlí proměnit babylónskou zemi ve zpustošený kraj bez obyvatele.

30 Babylónští bohatýři ustanou v boji

a usadí se na nepřístupných vrcholcích skal,

jejich bohatýrská síla vyschne,

budou jako ženy.

Jejich příbytky budou vypáleny,

závory Babylónu budou rozraženy.

31 Běžec se bude potkávat s běžcem,

posel se bude potkávat s poslem,

aby babylónskému králi podali zprávu,

že okraj jeho města je dobyt,

32 že byly zabrány brody,

že i to rákosí spálili ohněm a bojovníci že jsou naplněni hrůzou.“

33 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele:

„Dcera babylónská je jak humno v čase, kdy se dusá.

Ještě maličko, a nastane jí čas žně.

34 ‚Stravuje mě, ve zmatek mě uvedl Nebúkadnesar, král babylónský.

Odložil mě, nádobu vyprázdněnou,

chtěl mě spolknout jako drak,

naplnil si břicho mými rozkošemi,

teď mne odhodil.

35 Násilí spáchané na mně a mém těle padni na Babylón,‘

praví ta, jež sídlí na Sijónu.

‚Moje krev na kaldejské obyvatele,‘ praví Jeruzalém.“

36 Proto praví Hospodin toto:

„Ujmu se tvé pře,

vykonám za tebe pomstu,

jeho moře vysuším,

zasáhnu suchem jeho prameny.

37 Babylón bude hromadou kamení, domovem šakalů,

bude k úděsu a posměchu, bez obyvatele.

38 Společně budou řvát jak mladí lvi, skučet jako lví mláďata.

39 Až se rozpálí, uspořádám jim hostinu,

opojím je tak, že se rozjaří,

ale pak usnou spánkem věčným a neprocitnou,

je výrok Hospodinův.

40 Povedu je na porážku jako jehňata, jako berany s kozly.“

41 „Jak je lapen Šéšak, zajata chlouba celé země!

Jak je zpustošen Babylón mezi pronárody!

42 Nad Babylón vystoupí moře, bude přikryt jeho hučícím vlnobitím.

43 Jeho města budou zpustošena,

budou zemí bezvodou a pustou,

zemí, v níž se nikdo neusadí, jíž člověk neprojde.

44 Ztrestám Béla v Babylónu,

vyrvu mu z úst, co zhltl,

nebudou již k němu proudit pronárody,

hradby Babylónu padnou.

45 Vyjděte z něho, můj lide,

zachraňte se každý před Hospodinovým planoucím hněvem.“

46 Nezoufejte, nebojte se zprávy, která se v zemi proslýchá; v tomto roce přijde jedna zpráva a v dalším roce další zpráva: Násilí vládne v zemi a vládce bude proti vládci. 47 A tak, hle, přicházejí dny, kdy ztrestám modly Babylónu. Celá jeho země se bude stydět a všichni v něm padnou skoleni. 48 Nad Babylónem budou plesat nebesa i země se vším, co je v nich, neboť od severu přijdou na něj zhoubci, je výrok Hospodinův. 49 Také na Babylón dojde. Jako padali skolení v Izraeli, tak i v Babylónu budou padat skolení po celé zemi. 50 Vy, kteří jste vyvázli před mečem, jděte, nestůjte, až budete daleko, vzpomeňte na Hospodina a mějte na srdci Jeruzalém. 51 Stydíme se, vždyť jsme museli vyslechnout tupení. Hanba pokryla naše tváře, protože do svatyně Hospodinova domu vstoupili cizáci.

52 „Právě proto, je výrok Hospodinův, přicházejí dny, kdy ztrestám jeho modly a po celé jeho zemi budou naříkat skolení. 53 I kdyby Babylón až k nebi vystoupil a vyhnal mocné opevnění až k výšinám, přijdou na něj ode mne zhoubci, je výrok Hospodinův.“

54 Úpěnlivé volání z Babylónu! Zkáza veliká v kaldejské zemi! 55 Hospodin hubí Babylón, vyhladí z něho velký hřmot; i kdyby jeho vlnobití hlučelo jako mnohé vody, jejich hřmot pomine. 56 Neboť přišel na něj, na Babylón, zhoubce, lapeni budou jeho bohatýři, jejich luky se polámou, neboť Bohem odplaty je Hospodin, vrchovatě jim odplatí. 57 „Opojím jeho velmože, mudrce, místodržitele, zemské správce a bohatýry a usnou věčným spánkem a neprocitnou,“ je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů.

58 Toto praví Hospodin zástupů:

„Babylónské široké hradby budou strženy do základů,

jeho vysoké brány budou vypáleny ohněm.

Lidé se namáhají pro nic za nic,

národy se lopotí a pozře to oheň.“

59 Slovo, jež přikázal prorok Jeremjáš Serajášovi, synu Nerijáše, syna Machsejášova, který se vypravil do Babylónu se Sidkijášem, králem judským, ve čtvrtém roce jeho kralování. Serajáš byl velitelem ležení při odpočinku. 60 Všechno zlo, jež mělo postihnout Babylón, zapsal Jeremjáš do jedné knihy; všechna ta slova jsou napsána proti Babylónu. 61 Jeremjáš řekl Serajášovi: „Až přijdeš do Babylónu, až jej spatříš, budeš všechna tato slova předčítat. 62 Řekneš: ‚Hospodine, ty jsi prohlásil o tomto místě, že je vyhladíš, takže v něm nebude obyvatele, vyhladíš lidi i dobytek a stane se místem věčně zpustošeným.‘ 63 Až skončíš předčítání z této knihy, přivaž k ní kámen a hoď ji doprostřed Eufratu. 64 Řekni: ‚Tak bude potopen Babylón a nepovstane ze zla, které já na něj uvedu.‘ Všichni zemdlejí.“ Zde končí slova Jeremjášova.

Jeremjáš, kapitola 52

1 Sidkijášovi bylo jedenadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Chamútal; byla to dcera Jirmejášova z Libny. 2 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, zcela tak, jak se toho dopouštěl Jójakím. 3 Bylo to proto, že Hospodin svým hněvem stíhal Jeruzalém i Judu, až je od své tváře i zavrhl. Sidkijáš se vzbouřil proti babylónskému králi. 4 V devátém roce Sidkijášova kralování, v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce, přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem proti Jeruzalému, položili se proti němu a zbudovali proti němu dokola obléhací val. 5 Město bylo obleženo do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše. 6 Ve čtvrtém měsíci, devátého dne toho měsíce, když už tvrdě doléhal na město hlad a lid země neměl co jíst, 7 byly hradby města prolomeny. Všichni bojovníci uprchli. V noci vyšli z města branou mezi hradbami u královské zahrady. Kolem celého města byli Kaldejci. Uprchlíci se dali cestou k pustině. 8 Kaldejské vojsko krále pronásledovalo a dostihlo Sidkijáše na Jerišských pustinách. Celé jeho vojsko se od něho rozprchlo. 9 Krále chytili a přivedli jej k babylónskému králi do Ribly v zemi chamátské, kde nad ním Nebúkadnesar vynesl rozsudek. 10 Babylónský král dal popravit Sidkijášovy syny před jeho očima; i všechny judské velitele dal v Rible popravit. 11 Sidkijáše babylónský král oslepil a spoutal ho bronzovými řetězy a odvedl ho do Babylónu. Vsadil ho do žaláře, kde byl až do dne své smrti.

12 Desátého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády Nebúkadnesara, krále babylónského, přitáhl do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, který stával před babylónským králem. 13 Zapálil Hospodinův dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě; všechny význačné domy vypálil. 14 Celé kaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, zbořilo celé hradby kolem Jeruzaléma. 15 Část chudiny a zbytek lidu, který zůstal v městě, a přeběhlíky, kteří přeběhli k babylónskému králi, ten zbývající houf, Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, přestěhoval. 16 Část chudiny země ponechal Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, jako vinaře a rolníky. 17 Bronzové sloupy, které byly u Hospodinova domu, podstavce i bronzové moře, které bylo v Hospodinově domě, Kaldejci rozbili a všechen bronz z nich odvezli do Babylónu. 18 Pobrali i hrnce, lopatky, kleště na knoty, kropenky a pánvičky a všechno bronzové náčiní potřebné k bohoslužbě. 19 Také misky, kadidelnice, kropenky, hrnce, svícny, pánvičky i obětní misky, jak zlaté, tak stříbrné, velitel tělesné stráže pobral. 20 Bronzu ze všech těch předmětů, ze dvou sloupů, jednoho moře, dvanácti bronzových býků a podstavců, které dal zhotovit král Šalomoun pro Hospodinův dům, bylo tolik, že se nedal ani zvážit. 21 Co se sloupů týká, jeden sloup byl osmnáct loket vysoký a bylo lze jej obepnout šňůrou dvanáct loket dlouhou; silný byl na čtyři prsty a byl dutý. 22 Na něm byla bronzová hlavice. Jedna hlavice byla pět loket vysoká. Kolem hlavice bylo mřížování a granátová jablka. To vše bylo z bronzu. Právě tak vypadal druhý sloup včetně granátových jablek. 23 Granátových jablek bylo po stranách devadesát šest, celkem bylo na mřížování dokola sto granátových jablek.

24 Velitel tělesné stráže vzal Serajáše, hlavního kněze, i Sefanjáše, druhého kněze, a tři strážce prahu. 25 Z města vzal jednoho dvořana, který dohlížel na bojovníky, a sedm mužů z těch, kdo směli patřit na královu tvář, kteří byli v městě, i písaře, velitele vojska, jenž povolával lid země do služby, a šedesát mužů z lidu země, kteří byli v městě. 26 Velitel tělesné stráže Nebúzaradán je vzal a dovedl k babylónskému králi do Ribly. 27 Babylónský král je dal v Rible v zemi chamátské popravit. Tak byl Juda přestěhován ze své země.

28 Počet lidu, který dal přestěhovat Nebúkadnesar v sedmém roce své vlády, byl tento: tři tisíce dvacet tři Judejci. 29 V osmnáctém roce vlády Nebúkadnesarovy byly z Jeruzaléma přestěhovány osm set třicet dvě duše. 30 Ve dvacátém třetím roce Nebúkadnesarovy vlády přestěhoval Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, sedm set čtyřicet pět Judejců. Celkem to bylo čtyři tisíce šest set duší.

31 V třicátém sedmém roce po přestěhování Jójakína, krále judského, dvacátého pátého dne dvanáctého měsíce, udělil babylónský král Evíl-merodak, v tom roce, kdy začal kralovat, milost Jójakínovi, králi judskému, a propustil ho z vězení. 32 Mluvil s ním vlídně a jeho křeslo dal postavit výše než křesla králů, kteří byli u něho v Babylónu. 33 Změnil také jeho vězeňský šat a on pak po všechny dny svého života jídal každodenně před ním chléb. 34 Vše, co potřeboval, bylo mu každodenně babylónským králem poskytováno, den co den, až do dne jeho smrti, po všechny dny jeho života.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti