Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 11.7.2014, 221. den čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Ezechiel, kapitola 24

1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo v devátém roce, desátého měsíce, desátého dne toho měsíce: 2 „Lidský synu, napiš si jméno dne, právě tohoto dne. Právě v tento den napadl babylónský král Jeruzalém. 3 Předlož vzpurnému domu podobenství a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin:

Přistav hrnec, přistav,

a také do něho nalej vodu.

4 Naházej do něho díly masa,

samé dobré díly, kýtu a plece,

naplň jej vybranými kostmi.

5 Vezmi vybraný kus bravu,

kosti narovnej vespod

a uveď to do největšího varu;

ať se v něm vaří i ty kosti.“

6 Proto praví Panovník Hospodin toto:

„Běda městu, v němž teče krev,

hrnci, v němž zůstává připálenina,

z něhož připálenina nesejde.

Vytahuj z něho díl po dílu,

o město se nebude losovat,

7 neboť krev, kterou prolilo, zůstává uprostřed něho,

nechalo ji téci na holou skálu,

nevylilo ji na zem, aby ji přikryl prach.

8 Ať se zvedne rozhořčení, ať vzplane pomsta!

Nechám tu krev na holé skále a nebude přikryta.“

9 Proto praví Panovník Hospodin toto:

„Běda městu, v němž teče krev,

teď já udělám velkou hranici.

10 Nalož hodně dříví, rozdmýchej oheň,

dej maso vařit a úplně je rozvař, až se kosti připálí.

11 Prázdný hrnec postav na žhavé uhlí,

aby se rozpálil a jeho měď se rozžhavila;

ať se v něm roztaví jeho nečistota

a jeho připálenina vezme za své.

12 Marná námaha! Množství jeho připáleniny z něho nesejde. Do ohně s jeho připáleninou!

13 Ve tvé nečistotě je mrzkost;

pročišťoval jsem tě,

ale neočistilo ses od své nečistoty.

Nebudeš už čisté, dokud na tobě neuspokojím své rozhořčení. 14 Já, Hospodin, jsem promluvil; však to přijde, učiním to, nepolevím, nepocítím lítost a nebudu toho želet. Budu tě soudit podle tvé cesty a tvých skutků, je výrok Panovníka Hospodina.“

15 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 16 „Lidský synu, hle, já ti náhlou ranou vezmu žádost tvých očí, ale ty nenaříkej, neplač, neuroň ani slzu. 17 Sténej potichu, nekonej smuteční obřady za mrtvé, oviň si turban, na nohy si obuj opánky, nezahaluj si vous a nejez smuteční chléb, který ti lidé přinesou.“ 18 Ráno jsem o tom mluvil k lidu a večer mi zemřela žena. A já jsem ráno učinil, jak mi bylo přikázáno. 19 I řekl mi lid: „Neoznámíš nám, co pro nás znamená to, co děláš?“ 20 Odvětil jsem jim: „Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 21 Řekni izraelskému domu: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já znesvětím svou svatyni, pýchu vaší moci, žádost vašich očí a libost vaší duše. A vaši synové a vaše dcery, které zanecháte, padnou mečem. 22 Pak se zachováte tak, jak jsem se zachoval já. Nezahalíte si vous a nebudete jíst smuteční chléb, který vám lidé přinesou. 23 Na hlavách budete mít turbany a na nohou opánky, nebudete naříkat ani plakat; zahynete pro své nepravosti a jen budete vzdychat jeden přes druhého. 24 Ezechiel je vám předzvěstí. Zachováte se ve všem jako on. Až k tomu dojde, poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.“

25 „Ty, lidský synu, slyš. Zdali jim v ten den nevezmu jejich záštitu, jejich veselí a ozdobu, žádost jejich očí a to, k čemu tíhne jejich duše, jejich syny a dcery? 26 V onen den k tobě přijde jeden z těch, kdo vyváznou, a podá zprávu. 27 V onen den se ti otevřou ústa v přítomnosti toho, kdo vyvázl, a ty promluvíš a nebudeš už němý. Jsi jim předzvěstí. I poznají, že já jsem Hospodin.“

Ezechiel, kapitola 25

1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, postav se proti Amónovcům a prorokuj proti nim. 3 Řekni Amónovcům: Slyšte slovo Panovníka Hospodina. Toto praví Panovník Hospodin: O mé svatyni, když byla znesvěcena, a o izraelské zemi, když byla pustošena, a o Judovu domu, když byli přesídlováni, jsi říkal: ‚Dobře jim tak!‘ 4 Proto hle, já tě vydám do vlastnictví synům východu a ti si v tobě postaví hradiště a založí si příbytky. Ti budou jíst tvé ovoce, ti budou pít tvé mléko. 5 Učiním Rabu pastvinou velbloudů a zemi Amónovců místem, kde budou odpočívat ovce. I poznáte, že já jsem Hospodin.“ 6 Toto praví Panovník Hospodin: „Zatleskal jsi rukou a zadupal nohou a zcela bezostyšně ses radoval nad zemí izraelskou. 7 Proto hle, já na tebe napřáhnu ruku, dám tě za kořist pronárodům, vymýtím tě z národů, vyhubím tě ze zemí a vyhladím tě. I poznáš, že já jsem Hospodin.“

8 „Toto praví Panovník Hospodin: Moáb a Seír říkali: ‚Hle, judský dům je jako všechny pronárody.‘ 9 Proto hle, já otevřu horský hřeben Moábův, takže bude bez měst, bez svých měst až po samé hranice, bez chlouby země – Bét-ješimótu, Baal-meónu a Kirjatajimu. 10 Vydám jej spolu s Amónovci synům východu; dám jim je do vlastnictví, aby se mezi pronárody nevzpomínalo na Amónovce. 11 Také na Moábu vykonám soudy. I poznají, že já jsem Hospodin.“

12 „Toto praví Panovník Hospodin: Edómci se tvrdě mstili domu Judovu a tím, že se na něm mstili, velice se provinili. 13 Proto praví Panovník Hospodin toto: Napřáhnu na Edóm ruku a vymýtím z něho lidi i dobytek. Obrátím jej v trosky; od Témanu po Dedán budou padat mečem. 14 Pomstu nad Edómem vykonám skrze Izraele, svůj lid; oni s Edómem naloží podle mého hněvu a rozhořčení. I poznají moji pomstu, je výrok Panovníka Hospodina.“

15 „Toto praví Panovník Hospodin: Pelištejci se mstili, krutě a bezostyšně se mstili a z odvěkého nepřátelství šířili zkázu. 16 Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, já napřáhnu na Pelištejce ruku a vyplením Keretejce. Vyhubím i pozůstatek lidu mořského pobřeží. 17 A vykonám na nich velkou pomstu, v rozhořčení je potrestám. I poznají, že já jsem Hospodin, až na nich vykonám svou pomstu.“

Ezechiel, kapitola 26

1 V jedenáctém roce, prvního dne měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, protože Týr o Jeruzalému říká:

‚Ha, je rozbit,

on, vrata národů, otevřel se mi vstříc,

naplním se tím, co je v troskách.‘

3 Proto praví Panovník Hospodin toto:

Jsem proti tobě, Týre,

přivedu na tebe mnohé pronárody,

jako když moře přivádí svá vlnobití.

4 Zničí hradby Týru, zboří jeho věže;

i prach z něho smetu,

učiním jej holou skálou.

5 Staneš se místem v moři, kde se suší sítě.

Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina,

lupem pronárodů se stane.

6 Jeho dcery, které jsou na poli,

budou povražděny mečem.

I poznají, že já jsem Hospodin.“

7 Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, od severu přivádím na Týr Nebúkadnesara, krále babylónského, krále králů, s koni, vozy a jezdci, a shromáždění početného lidu.

8 Tvé dcery na poli povraždím mečem.

Zřídí proti tobě obléhací valy,

navrší proti tobě násep,

postaví proti tobě pavézy.

9 Beranem bude bušit do tvých hradeb,

tvé věže rozmetá svou zbrojí.

10 Pokryje tě prach, zvířený spoustou jeho koní,

tvé hradby se budou otřásat rachotem jeho jízdy, kol a vozů,

až vstoupí do tvých bran, jako se vstupuje do poraženého města.

11 Kopyta jeho koní zdusají všechny tvé ulice,

tvůj lid povraždí mečem,

posvátné sloupy tvé moci klesnou na zem.

12 Ukořistí tvé jmění, uloupí tvé zboží,

zboří tvé hradby a rozmetají tvé skvělé domy;

tvé kamení, dříví i prach svrhnou do vod.

13 Učiním přítrž hluku tvých písní,

už se nebude rozléhat zvuk tvých citer.

14 Učiním tě holou skálou,

budeš místem, kde se suší sítě,

nikdy už nebudeš vystavěn,

neboť já, Hospodin, jsem promluvil,

je výrok Panovníka Hospodina.“

15 Toto praví Panovník Hospodin o Týru: „Což se nebudou ostrovy otřásat rachotem tvého pádu a sténáním skolených při hrozném vraždění uprostřed tebe? 16 Ze svých trůnů sestoupí všechna knížata moře, sejmou své pláště, vysvlečou svá pestrá roucha, jejich šatem se stane třesení, posadí se na zem a budou se neustále třást úděsem nad tebou. 17 A začnou nad tebou pět žalozpěv:

‚Jak jsi zmizelo z moří,

ty město obydlené, vychvalované!

Silné bylo na moři i se svými obyvateli,

z nichž padal děs na všechny sídlící kolem.

18 Nyní, v den tvého pádu, se třesou ostrovy.

Mořské ostrovy pojala hrůza nad tvým zánikem.‘“

19 Toto praví Panovník Hospodin: „Učiním z tebe město ležící v troskách, stejné jako města dávno neobydlená, přivedu na tebe propastnou tůň, přikryje tě obrovské vodstvo. 20 Srazím tě s těmi, kdo sestupují do jámy, k lidu předvěkému, usadím tě v nejhlubších útrobách země jako odvěké trosky s těmi, kdo sestupují do jámy, a nebudeš už obýván. Tak se proslavím v zemi živých. 21 Dám tě za odstrašující příklad, zanikneš. Budou tě hledat, ale nikdy, navěky, tě nenajdou, je výrok Panovníka Hospodina.“

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti