Vezmi a čti

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 7.11.2014, 312. den čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Úvod ke Knize Přísloví

 Přísloví

 

Přísloví, kapitola 1

¹ Přísloví Šalomouna, syna Davidova,

krále Izraele,

² jak poznat moudrost a kázeň,

jak pochopit výroky rozumnosti,

³ jak si prozíravě osvojit kázeň,

spravedlnost, právo a přímost,

⁴ aby prostoduší byli obdařeni chytrostí,

mladík poznáním a důvtipem.

⁵ Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí,

a rozumný získá schopnost

⁶ porozumět přísloví a jinotaji,

slovům mudrců i jejich hádankám.

⁷ Počátek poznání je bázeň před Hospodinem,

moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.

⁸ Můj synu, poslouchej otcovo kárání

a matčiným poučováním neopovrhuj.

⁹ Budou ti půvabným věncem na hlavě

a náhrdelníkem na tvém hrdle.

¹⁰ Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci,

nepřivoluj!

¹¹ Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi,

vražedné úklady nastrojíme,

počíháme si na nevinného bez důvodu,

¹² pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé,

bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,

¹³ přijdeme si na rozličný drahocenný majetek

a domy kořistí si naplníme,

¹⁴ spoj svůj úděl s námi,

budeme mít všichni jeden měšec“ –

¹⁵ můj synu, nechoď s nimi jejich cestou,

zdržuj svou nohu od jejich stezky,

¹⁶ neboť jejich nohy běží za zlem,

pospíchají prolévat krev.

¹⁷ Je zbytečné sypat pod síť,

když to každý okřídlenec vidí.

¹⁸ Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě,

číhají na vlastní duši.

¹⁹ Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí;

ten stojí své pány život.

²⁰ Moudrost pronikavě volá na ulici,

na náměstích vydává svůj hlas.

²¹ Volá na nároží plném hluku,

pronáší své výroky u vchodů do městských bran:

²² „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost,

dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání,

hlupáci poznání nenávidět?

²³ Obraťte se, když vám domlouvám.

Hle, nechám na vás proudit svého ducha,

uvedu vám ve známost svá slova:

²⁴ Protože jsem volala, a vy jste odmítali,

ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,

²⁵ každé mé radě jste se vyhýbali,

nedali jste na mé domlouvání,

²⁶ i já se budu smát, až budete v bídě,

budu se vysmívat, až na vás přijde strach,

²⁷ až na vás přijde strach jako ničivá bouře

a vaše bída se přižene jako vichřice,

až na vás přijde soužení a tíseň.

²⁸ Tehdy mě budou volat, a neodpovím,

budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,

²⁹ protože měli poznání v nenávisti

a bázeň před Hospodinem si nezvolili,

³⁰ nedali na mou radu,

každou mou domluvu znevážili.

³¹ Budou jíst plody své cesty,

přesytí se svými plány.

³² Prostoduché zavraždí jejich odmítavost,

hlupáky zahubí jejich netečnost.

³³ Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně,

beze strachu z něčeho zlého.“

Přísloví, kapitola 2

¹ Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky,

uchováš-li mé příkazy ve svém nitru,

² abys věnoval pozornost moudrosti

a naklonil své srdce k rozumnosti,

³ jestliže přivoláš porozumění

a hlasitě zavoláš na rozumnost,

⁴ budeš-li ji hledat jako stříbro

a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,

⁵ tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem,

a dojdeš k poznání Boha.

⁶ Neboť moudrost dává Hospodin,

poznání i rozumnost pochází z jeho úst.

⁷ Pro přímé má pohotovou pomoc,

je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,

⁸ chrání stezky práva

a střeží cestu svých věrných.

⁹ Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti,

všemu, co zanechává dobré stopy.

¹⁰ Neboť moudrost vejde do tvého srdce

a poznání oblaží tvou duši.

¹¹ Tvou stráží stane se důvtip,

rozumnost tě bude chránit.

¹² Ochrání tě před zlou cestou,

před každým, kdo proradně mluví,

¹³ před těmi, kdo opouštějí přímé stezky

a chodí po temných cestách,

¹⁴ kdo se radují, když páchají zlo,

jásají nad zhoubnými proradnostmi,

¹⁵ jejichž stezky jsou křivolaké;

jsou neupřímní na každém kroku.

¹⁶ Moudrost tě ochrání před cizí ženou,

před cizinkou, která se lísá svými řečmi,

¹⁷ která opouští druha svého mládí,

a na smlouvu svého Boha zapomíná.

¹⁸ Propadla smrti i se svým domem,

její stopy směřují do říše stínů.

¹⁹ Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí,

stezek života nedosáhne.

²⁰ Kéž bys jen chodil po cestě dobrých

a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.

²¹ Neboť zemi budou obývat přímí

a zůstanou v ní bezúhonní.

²² Ale svévolníci budou ze země vyťati,

věrolomní budou z ní vyrváni.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti