Vezmi a čti

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 7.11.2014, 312. den čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Úvod ke Knize Přísloví

 Přísloví

 

Přísloví, kapitola 1

¹ Přísloví Šalomouna, syna Davidova,

krále Izraele,

² jak poznat moudrost a kázeň,

jak pochopit výroky rozumnosti,

³ jak si prozíravě osvojit kázeň,

spravedlnost, právo a přímost,

⁴ aby prostoduší byli obdařeni chytrostí,

mladík poznáním a důvtipem.

⁵ Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí,

a rozumný získá schopnost

⁶ porozumět přísloví a jinotaji,

slovům mudrců i jejich hádankám.

⁷ Počátek poznání je bázeň před Hospodinem,

moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.

⁸ Můj synu, poslouchej otcovo kárání

a matčiným poučováním neopovrhuj.

⁹ Budou ti půvabným věncem na hlavě

a náhrdelníkem na tvém hrdle.

¹⁰ Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci,

nepřivoluj!

¹¹ Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi,

vražedné úklady nastrojíme,

počíháme si na nevinného bez důvodu,

¹² pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé,

bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,

¹³ přijdeme si na rozličný drahocenný majetek

a domy kořistí si naplníme,

¹⁴ spoj svůj úděl s námi,

budeme mít všichni jeden měšec“ –

¹⁵ můj synu, nechoď s nimi jejich cestou,

zdržuj svou nohu od jejich stezky,

¹⁶ neboť jejich nohy běží za zlem,

pospíchají prolévat krev.

¹⁷ Je zbytečné sypat pod síť,

když to každý okřídlenec vidí.

¹⁸ Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě,

číhají na vlastní duši.

¹⁹ Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí;

ten stojí své pány život.

²⁰ Moudrost pronikavě volá na ulici,

na náměstích vydává svůj hlas.

²¹ Volá na nároží plném hluku,

pronáší své výroky u vchodů do městských bran:

²² „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost,

dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání,

hlupáci poznání nenávidět?

²³ Obraťte se, když vám domlouvám.

Hle, nechám na vás proudit svého ducha,

uvedu vám ve známost svá slova:

²⁴ Protože jsem volala, a vy jste odmítali,

ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,

²⁵ každé mé radě jste se vyhýbali,

nedali jste na mé domlouvání,

²⁶ i já se budu smát, až budete v bídě,

budu se vysmívat, až na vás přijde strach,

²⁷ až na vás přijde strach jako ničivá bouře

a vaše bída se přižene jako vichřice,

až na vás přijde soužení a tíseň.

²⁸ Tehdy mě budou volat, a neodpovím,

budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,

²⁹ protože měli poznání v nenávisti

a bázeň před Hospodinem si nezvolili,

³⁰ nedali na mou radu,

každou mou domluvu znevážili.

³¹ Budou jíst plody své cesty,

přesytí se svými plány.

³² Prostoduché zavraždí jejich odmítavost,

hlupáky zahubí jejich netečnost.

³³ Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně,

beze strachu z něčeho zlého.“

Přísloví, kapitola 2

¹ Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky,

uchováš-li mé příkazy ve svém nitru,

² abys věnoval pozornost moudrosti

a naklonil své srdce k rozumnosti,

³ jestliže přivoláš porozumění

a hlasitě zavoláš na rozumnost,

⁴ budeš-li ji hledat jako stříbro

a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,

⁵ tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem,

a dojdeš k poznání Boha.

⁶ Neboť moudrost dává Hospodin,

poznání i rozumnost pochází z jeho úst.

⁷ Pro přímé má pohotovou pomoc,

je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,

⁸ chrání stezky práva

a střeží cestu svých věrných.

⁹ Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti,

všemu, co zanechává dobré stopy.

¹⁰ Neboť moudrost vejde do tvého srdce

a poznání oblaží tvou duši.

¹¹ Tvou stráží stane se důvtip,

rozumnost tě bude chránit.

¹² Ochrání tě před zlou cestou,

před každým, kdo proradně mluví,

¹³ před těmi, kdo opouštějí přímé stezky

a chodí po temných cestách,

¹⁴ kdo se radují, když páchají zlo,

jásají nad zhoubnými proradnostmi,

¹⁵ jejichž stezky jsou křivolaké;

jsou neupřímní na každém kroku.

¹⁶ Moudrost tě ochrání před cizí ženou,

před cizinkou, která se lísá svými řečmi,

¹⁷ která opouští druha svého mládí,

a na smlouvu svého Boha zapomíná.

¹⁸ Propadla smrti i se svým domem,

její stopy směřují do říše stínů.

¹⁹ Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí,

stezek života nedosáhne.

²⁰ Kéž bys jen chodil po cestě dobrých

a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.

²¹ Neboť zemi budou obývat přímí

a zůstanou v ní bezúhonní.

²² Ale svévolníci budou ze země vyťati,

věrolomní budou z ní vyrváni.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti