Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 11.11.2014, 315. den čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Přísloví, kapitola 9

1 Moudrost si vystavěla dům,

vytesala sedm sloupů.

2 Porazila dobytče, smísila víno

a prostřela svůj stůl.

3 Vyslala své dívky,

volá na vrcholu městských výšin:

4 „Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!“

Toho, kdo nemá rozum, zve:

5 „Pojďte, jezte můj chléb

a pijte víno, které jsem smísila,

6 nechte prostoduchosti a budete živi,

kráčejte cestou rozumnosti!“

7 Kdo napomíná posměvače, dojde pohany,

kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se!

8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět.

Domlouvej moudrému a bude tě milovat.

9 Moudrému dej a bude ještě moudřejší,

pouč spravedlivého a přibude mu znalostí.

10 Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem

a poznat Svatého je rozumnost.

11 Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny,

přibude ti let života.

12 Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý,

jsi-li posměvač, sám na to doplatíš.

13 Paní Hloupost je halasná,

prostoduchá, vůbec nic nezná.

14 Sedá u vchodu do svého domu,

na křesle na městských výšinách,

15 a volá na mimojdoucí,

kteří jdou po přímých stezkách:

16 „Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!“

Toho, kdo nemá rozum, zve:

17 „Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží.“

18 Ale on neví, že je tam říše stínů

a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala.

Přísloví, kapitola 10

1 Přísloví Šalomounova.

Syn moudrý dělá radost otci,

kdežto syn hloupý působí žal matce.

2 Neprávem nabyté poklady neprospějí,

kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.

3 Hospodin nedopustí, aby hladověl spravedlivý,

kdežto choutkám svévolníků činí přítrž.

4 Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní,

kdežto pilné jejich ruka obohatí.

5 Kdo v létě sklízí, je syn prozíravý,

kdo prospí žně, je pro ostudu.

6 Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého,

kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.

7 Památka spravedlivého bude k požehnání,

kdežto jméno svévolníků zpráchniví.

8 Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy,

kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne.

9 Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně,

kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen.

10 Kdo mrká okem, působí trápení,

a kdo je pošetilých rtů, ten padne.

11 Ústa spravedlivého jsou zdrojem života,

kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.

12 Nenávist vyvolává sváry,

kdežto láska přikrývá všechna přestoupení.

13 Na rtech rozumného se nalézá moudrost,

kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozumu.

14 Moudří uchovávají poznání,

kdežto ústa pošetilce přinášejí zkázu.

15 Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí,

chudoba nuzných je jejich zkázou.

16 Výdělek spravedlivého slouží k životu,

výtěžek svévolníkův k hříchu.

17 Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí,

kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí.

18 Kdo skrývá nenávist za zrádné rty,

i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák.

19 Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení,

kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý.

20 Jazyk spravedlivého je výborné stříbro,

srdce svévolníků nestojí za nic.

21 Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým,

ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu.

22 Hospodinovo požehnání obohacuje

a trápení s sebou nepřináší.

23 Radostnou hrou je pro hlupáka mrzké jednání,

kdežto pro rozumného muže moudrost.

24 Čeho se leká svévolník, to na něj přijde,

kdežto touha spravedlivých se splní.

25 Když se přižene vichřice, je po svévolníkovi,

kdežto spravedlivý má základ věčný.

26 Jako ocet zubům a kouř očím,

tak je lenoch těm, kteří ho posílají.

27 Bázeň před Hospodinem přidává dnů,

kdežto svévolníkům se léta zkrátí.

28 Očekávání spravedlivých je radostné,

kdežto naděje svévolníků přijde vniveč.

29 Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému,

kdežto zkázou pro ty, kdo páchají ničemnosti.

30 Spravedlivý se nikdy nezhroutí,

kdežto svévolníci zemi nezabydlí.

31 Ústa spravedlivého plodí moudrost,

kdežto jazyk proradný bude vyťat.

32 Rty spravedlivého vědí, v čem má Bůh zalíbení,

kdežto ústa svévolníků znají jen proradnost.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti