Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 20.11.2014, 323. den čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Přísloví, kapitola 29

1 Kdo zatvrdí šíji proti domluvám,

bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.

2 Když přibývá spravedlivých, lid se raduje,

panuje-li svévolník, lid vzdychá.

3 Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci,

ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek.

4 Král zajistí zemi právem,

ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji.

5 Muž, který lichotí bližnímu,

rozprostírá síť jeho krokům.

6 V přestoupení zlého člověka je léčka,

ale spravedlivý plesá a raduje se.

7 Spravedlivý zná při nemajetných,

svévolník pro takové poznání nemá porozumění.

8 Posměvači pobuřují město,

kdežto moudří hněv odvracejí.

9 Když se moudrý soudí s pošetilcem,

ten se rozčiluje a posmívá bez ustání.

10 Krvežíznivci nenávidí bezúhonného,

kdežto přímí usilují zachránit mu život.

11 Hlupák soptí, co mu dech stačí,

ale moudrý se vždycky ovládne.

12 Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu,

všichni jeho sluhové se stanou svévolníky.

13 Chudý a utlačovatel se střetávají,

ale oběma dal světlo očí Hospodin.

14 Jestliže král soudí nuzné podle pravdy,

jeho trůn bude upevněn provždy.

15 Hůl a domluva dávají moudrost,

ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.

16 Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci,

ale spravedliví spatří jejich pád.

17 Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život.

18 Není-li žádného vidění, lid pustne,

ale blaze tomu, kdo zachovává Zákon.

19 Otroka nelze ukáznit slovy;

chápe sice, ale odezva žádná.

20 Spatříš-li muže ukvapeného v řeči,

věz, že hlupák má víc naděje než on.

21 Když někdo otroka od mládí hýčká,

bude mít nakonec příživníka.

22 Hněvivý člověk podnítí svár

a vznětlivý napáchá mnoho přestupků.

23 Člověka poníží jeho povýšenost,

kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.

24 Kdo se dělí se zlodějem, nenávidí vlastní život:

slyší kletbu, a nic neprozradí.

25 Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku,

kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad.

26 Mnozí usilují naklonit si vladaře,

ale soudcem všech je Hospodin.

27 Spravedlivým se hnusí podlý člověk,

svévolníkovi se hnusí, kdo jde přímou cestou.

Přísloví, kapitola 30

1 Slova Agúra, syna Jákeova.

Výnos.

Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi.

2 Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám.

3 Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého.

4 Kdo vystoupil do nebe i sestoupil?

Kdo si nabral vítr do hrstí?

Kdo svázal vody do pláště?

Kdo vytyčil všechny dálavy země?

Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna?

Vždyť je znáš.

5 Všechna Boží řeč je protříbená,

on je štítem těch, kteří se k němu utíkají.

6 K jeho slovům nic nepřidávej,

jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem.

7 O dvě věci tě prosím;

neodpírej mi je, dříve než umřu:

8 Vzdal ode mne šálení a lživé slovo,

nedávej mi chudobu ani bohatství!

Opatřuj mě chlebem podle mé potřeby,

9 tak abych přesycen neselhal a neřekl: „Kdo je Hospodin?“

ani abych z chudoby nekradl a nezneuctil jméno svého Boha.

10 Nepomlouvej otroka před jeho pánem,

aby ti nezlořečil a ty bys pykal za svou vinu.

11 Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná,

12 pokolení, které se pokládá za čisté,

ale není umyto od své špíny,

13 pokolení, jež zvysoka hledí a přezíravě zvedá víčka,

14 pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky,

aby požíralo v zemi utištěné a ubožáky mezi lidmi.

15 Upír má dvě dcery: „Dej! Dej!“ –

Tyto tři věci se nenasytí a čtyři neřeknou: „Dost“:

16 podsvětí a neplodné lůno,

země, která se nenasytí vodou,

a oheň, jenž neřekne: „Dost!“

17 Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky,

vyklovou havrani od potoka,

nebo je sezobou supí mláďata.

18 Tyto tři věci mám za podivuhodné a čtyři nemohu pochopit:

19 cestu orla po nebi,

cestu hada po skále,

cestu lodi v srdci moře

a cestu muže při dívce.

20 Stejně je tomu s cestou cizoložné ženy:

pojí, otře si ústa a řekne: „Nedopustila jsem se ničemnosti.“

21 Pod třemi věcmi se chvěje země a čtyři nemůže unést:

22 otroka, který kraluje,

blouda, který se přesytí chlebem,

23 vdanou ženu, která není milována,

a služku, která vyžene svou paní.

24 Tito čtyři jsou na zemi nejmenší, a přece znamenití mudrci:

25 mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm;

26 damani, národ bez moci, a přece si staví obydlí v skalách;

27 kobylky, které nemají krále, a přece všechny vytáhnou válečně seřazeny;

28 ještěrka, kterou můžeš vzít do ruky, a přece bývá v královských palácích.

29 Tito tři pěkně vykračují a čtyři pěkně pochodují:

30 lev, bohatýr mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

31 oř silných beder nebo kozel a král se svým válečným lidem.

32 Jsi bloud, vynášíš-li se;

máš-li nějaký záměr, ruku na ústa!

33 Stloukáním smetany vznikne máslo,

tlak na nos přivodí krvácení,

tlak hněvu vyvolá spor.

Přísloví, kapitola 31

1 Slova krále Lemúela,

výnos, jímž ho napomínala jeho matka:

2 Co mám říci, můj synu?

Co, synu života mého?

Co, synu mých slibů?

3 Nevydávej své síly ženám

a svoje cesty tomu, co ničí krále.

4 Nehodí se králům, Lemóeli,

nehodí se králům být pijany vína

a vládcům toužit po opojném nápoji,

5 aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení

a nepřevrátil při nikoho z utištěných.

6 Dejte opojný nápoj hynoucímu

a víno těm, kterým je hořko,

7 ať se napije a zapomene na svou chudobu

a na své plahočení již nevzpomíná.

8 Otevři svá ústa za němého,

za právo všech postižených,

9 ústa otevři, suď spravedlivě

a zastaň se utištěného a ubožáka.

10 Ženu statečnou kdo nalezne?

Je daleko cennější než perly.

11 Srdce jejího muže na ni spoléhá

a nepostrádá kořist.

12 Prokazuje mu jen dobro

a žádné zlo po celý svůj život.

13 Stará se o vlnu a o len,

pracuje s chutí vlastníma rukama.

14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb.

15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám.

16 Vyhlédne si pole a získá je,

z ovoce svých rukou vysází vinici.

17 Bedra si opáše silou a posílí své paže.

18 Okusí, jak je dobré její podnikání.

Její svítilna nehasne ani v noci.

19 Vztahuje ruce po přeslenu,

svými prsty se chápe vřetena.

20 Dlaň má otevřenou pro utištěného

a ruce vztahuje k ubožáku.

21 Nebojí se o svůj dům, když sněží,

celý její dům je oblečen do dvojího šatu.

22 Zhotovuje si přikrývky.

Z jemného plátna a šarlatu je její oděv.

23 Uznáván je v branách její manžel,

když zasedá se staršími země.

24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci.

25 Síla a důstojnost je jejím šatem,

s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.

26 Její ústa promlouvají moudře,

na jazyku mívá vlídné naučení.

27 Pozorně sleduje chod svého domu

a chleba lenosti nejí.

28 Její synové povstávají a blahořečí jí,

též její manžel ji chválí:

29 „Statečně si vedly mnohé dcery,

ale ty je všechny předčíš.“

30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása;

žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.

31 Dejte jí z ovoce jejích rukou,

ať ji chválí v branách její činy!

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti