Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 6.2.2015, 383. den čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Sírachovec, kapitola 13

1 Kdo se dotýká smůly, umaže se,

a kdo vyhledává společenství nadutce, připodobní se mu.

2 Břemeno, které je nad tvé síly, nezvedej,

a nespolčuj se s bohatším a silnějším, než jsi sám.

Cožpak vydrží hliněná nádoba vedle kovového kotle?

Sotva na něj narazí, rozbije se.

3 Boháč spáchá křivdu a přidává k ní urážky,

chudák aby se za utrpěnou křivdu ještě omlouval.

4 Dokud jsi boháčovi k užitku, projevuje o tebe zájem,

ale jakmile se octneš v nouzi, nezná tě.

5 Pokud něco vlastníš, přiživuje se u tebe

a ožebračí tě, sám se však o nic nepřičiní.

6 Když bude od tebe něco potřebovat, začne s přetvářkou.

Bude se na tebe usmívat a tvářit se povzbudivě,

bude s tebou úlisně mluvit a ptát se: „Nepotřebuješ něco?“

7 Bude tě zahanbovat svou pohostinností,

dokud tě jaksepatří neožebračí,

aby se ti nakonec vysmál.

Když tě později uvidí, přejde kolem tebe

a bude nad tebou jen potřásat hlavou.

8 Dej pozor a nedej se svést,

abys pro svou hloupost nezažil ponížení.

9 Když tě k sobě pozve vladař, dělej okolky,

a s tím větším naléháním tě bude zvát.

10 Nevnucuj se a nebudeš odehnán,

ale ani se příliš nedrž zpátky, aby se na tebe nezapomnělo.

11 Nechtěj mluvit s mocným jako se sobě rovným

a nedůvěřuj jeho vemlouvavým slovům;

neboť svým povídáním tě bude zkoušet,

a čím více se bude usmívat, tím hlouběji tě bude provrtávat pohledem.

12 Je nemilosrdný a nedrží slovo,

nezastaví se ani před týráním a vězněním.

13 Chraň se ho a dávej si dobrý pozor,

neboť se pohybuješ na pokraji záhuby.

14 Uslyšíš-li to ve spánku, probuď se,

celým svým životem miluj Hospodina a vzývej ho pro svou spásu.

15 Každý živočich miluje sobě podobného

a každý člověk svého bližního.

16 Všechno tvorstvo se sdružuje podle svého druhu

a člověk přilne k sobě rovnému.

17 Jak může být vlk ve spolku s beránkem?

Stejně tak je tomu s hříšníkem a zbožným.

18 Jak může být mír mezi hyenou a psem?

A jak mohou žít spolu v míru bohatý a chudý?

19 V pustině jsou kořistí lvů divocí osli

a podobně pastvou boháčů jsou chudáci.

20 Pyšný si oškliví poníženost

a stejně tak si boháč oškliví chudáka.

21 Když zakolísá bohatý, najde podporu u přátel,

upadne-li ubožák, přátelé ho ještě odkopnou.

22 Když boháč zavrávorá, podepře ho mnoho pomocníků,

a když prořekne, co nemá říkat, ospravedlní ho.

Když však chudý zavrávorá, ještě ho napadnou,

a když mluví rozumně, nepopřejí mu sluchu.

23 Boháč jen promluví, a všichni hned zmlknou,

a co řekne, vynášejí až do nebe.

Chudák promluví, a už se ptají: „Co je to za člověka?“

A když zakopne, ještě ho postrčí.

24 Bohatství je dobré, pokud na něm nelpí hřích,

a chudoba je špatná jen v ústech svévolníků.

25 Srdce mění tvář člověka

buď k dobrému, nebo ke zlému.

26 Veselá tvář je znamením srdce, které se obírá dobrými věcmi,

ale vymýšlet přísloví vyžaduje úporné přemýšlení.

Sírachovec, kapitola 14

1 Blaze člověku, který se neprohřešil svými ústy

a nezakusil trýzeň zármutku pro své hříchy.

2 Blaze tomu, koho neobviňuje svědomí

a kdo neztratil naději.

3 Skrblíkovi není bohatství k ničemu dobrému

a nač je majetek závistivci?

4 Kdo hromadí a sám sobě utrhuje, hromadí pro jiné,

a jeho poklady prohýří cizí.

5 Kdo je na sebe zlý, na koho bude dobrý?

Nebude mít radost ani ze svého majetku.

6 Není horšího člověka než ten, kdo nepřeje sám sobě;

v tom je odplata za jeho špatnost.

7 I když udělá něco dobrého, udělá to proto, že se zapomněl,

ale nakonec ukáže svou špatnost.

8 Zlý je ten, kdo se dívá nepřejícím okem,

odvrací tvář a lidi přehlíží.

9 Oko chamtivce nemá dost na svém podílu

a nepřejícná nespravedlnost činí duši vyprahlou.

10 Zlé oko závidí i chléb

a vidí nouzi na svém stole.

11 Synu, když něco máš, využij to k vlastnímu dobru,

přitom však Hospodinu přinášej oběti, jak se sluší.

12 Pamatuj, že smrt nepočká

a smlouva s podsvětím ti nebyla odhalena.

13 Dříve než skonáš, prokazuj dobro příteli

a podle svých možností mu s ochotou dávej.

14 Nezbavuj se dobrodiní, které ti nabízí den,

a díl toho, po čem právem toužíš, ať tě nemine.

15 Cožpak nezanecháš plody své námahy jinému

a což nebudou výsledky tvé dřiny rozděleny losem?

16 Dávej i ber, dopřávej si podle chuti,

vždyť v podsvětí žádné rozkoše nenajdeš.

17 Všechno tvorstvo zvetší jako oděv;

od věků platí výrok: „Určitě zemřeš.“

18 Jako listí rašící na košatém stromu,

kde jedno opadá a druhé vypučí,

je stejné i pokolení z masa a krve;

jedno skonává, zatímco druhé se rodí.

19 Každé lidské dílo podléhá rozpadu a pomíjí,

a kdo na něm pracoval, odejde s ním.

20 Blaze člověku, který hloubá o moudrosti

a rozumu užívá k přemýšlení,

21 který v nitru promýšlí její cesty

a uvažuje nad tím, co v sobě skrývá.

22 Vyjdi za ní jako stopař

a číhej na jejích cestách!

23 Kdo nahlíží do oken moudrosti

a u jejích dveří naslouchá,

24 kdo se utáboří blízko jejího domu,

kdo zarazí stanový kolík u jejích zdí

25 a těsně u ní postaví svůj stan,

ten spočine v přístřeší dobra,

26 svěří své děti do její ochrany,

bude nocovat pod jejími větvemi,

27 chráněn proti žáru, a spočine v její slávě.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti