Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 7.2.2015, 384. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Sírachovec, kapitola 15

1 Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat;

kdo se přidrží Zákona, získá moudrost.

2 Ona mu vyjde vstříc jako matka,

přijme ho jako mladá nevěsta.

3 Nasytí ho chlebem rozumnosti

a napojí vodou moudrosti.

4 Opře se o ni a nezakolísá,

spolehne na ni a nedojde pohanění.

5 Vyvýší jej nad jeho bližní

a uprostřed shromáždění otevře mu ústa.

6 Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem

a jako dědictví obdrží věčné jméno.

7 Ale lidé nerozumní moudrost nezískají

a hříšníci ji ani nespatří.

8 Ona je daleko od pýchy

a lháři na ni nevzpomenou.

9 Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka,

protože nepochází od Hospodina.

10 Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv

a Hospodin jej bude provázet úspěchem.

11 Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem odpadl,“

on přece nedělá to, co nenávidí.

12 Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“

hříšníka přece nepotřebuje.

13 Hospodin má v nenávisti každou ohavnost,

a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí.

14 On sám na počátku stvořil člověka

a ponechal mu možnost vlastního rozhodování.

15 Chceš-li, můžeš plnit přikázání

a zachovávat věrnost podle libosti.

16 Vodu i oheň položil před tebe,

vztáhni svou ruku, po čem chceš.

17 Před člověkem je život i smrt

a bude mu dáno, co si vybere.

18 Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova,

je silný svou mocí a vidí všechno.

19 Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí,

žádný lidský skutek mu neunikne.

20 Nikomu nenařídil jednat svévolně

ani nedal nikomu povolení hřešit.

Sírachovec, kapitola 16

1 Nedychti po množství nezdárných dětí

a neraduj se ze svévolných synů.

2 I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich,

není-li při nich bázeň před Hospodinem.

3 Neskládej naději v jejich život

a nespoléhej na jejich množství;

lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných,

a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.

4 Jediný rozumný může povznést město,

zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.

5 Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči

a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.

6 Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň

a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.

7 Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům,

když se vzbouřili v celé své síle.

8 Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot,

zhnusili se mu svou pýchou.

9 Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě,

nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.

10 A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících,

kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.

11 I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný,

bylo by divné, kdyby nebyl potrestán;

u Boha je milosrdenství i hněv,

je mocný nejen v odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.

12 Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání,

člověka bude soudit podle jeho skutků.

13 Hříšník neuteče se svou kořistí

a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.

14 Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo,

každý dojde podle svých skutků odplaty.

15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal,

aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.

16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným,

když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.

17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem,

kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl?

V lidském davu nebudu poznán,

co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“

18 Hle, samo nebe i nebesa nebes,

propast i země se budou při jeho navštívení třást.

19 Stejně i hory a základy světa se zachvějí strachem,

až na ně upře svůj zrak.

20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí,

kdo by mohl porozumět Božím cestám?

21 Jako smršť, kterou člověk nevidí,

i množství Božích skutků zůstane utajeno.

22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti

a kdo na ně bude čekat?

Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“

23 Jen omezenec takto uvažuje,

jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.

24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění;

nakloň své srdce k mým slovům.

25 Odhalím ti dobře uvážené naučení

a pečlivě tě obeznámím s věděním.

26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku,

jakmile je učinil, přidělil jim místa.

27 Uspořádal svá díla navěky,

rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů;

nepodlehla hladu ani nezemdlela

a nezanechala ani své práce.

28 Jedno neutlačuje druhé

a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.

29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem

a zahrnul ji svou dobrotou.

30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem,

a do ní se všechno zas vrací.

Sírachovec, kapitola 17

1 Hospodin stvořil člověka ze země

a do ní ho zase navrací.

2 Vyměřil lidem omezenou délku života

a dal jim moc nade vším, co je na zemi.

3 Podle své vůle je vybavil silou,

učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.

4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli,

jemu pak, aby panoval i nad šelmami a ptactvem.

5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností;

jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat

a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.

6 Dal lidem jazyk a oči a uši,

schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.

7 Naplnil je chápavostí a rozumností

a ukázal jim, co je dobré a co zlé.

8 Svým okem bdí nad jejich srdci,

aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů,

9 dal jim, aby se navěky chlubili jeho divy.

10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno

a vyprávět o velikosti jeho díla.

11 Navíc jim dal vědění

a Zákon jako životodárné dědictví.

12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu

a oznámil jim svá ustanovení.

13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy

a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.

14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“

a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.

15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani,

neskryjí je před jeho pohledem.

16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému

a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.

17 Když totiž rozdělil pronárody po celé zemi,

každému národu ustanovil správce,

ale Izrael je podílem Hospodinovým,

18 jeho prvorozený, kterého živí kázní

a jemuž uděluje světlo lásky

a neopouští ho.

19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce

a on nepřestává sledovat jejich cesty.

20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty,

Hospodin vidí všechny jejich hříchy.

21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo,

neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.

22 Milosrdný skutek člověka je u něho jako pečetidlo;

lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka.

23 Na konci povstane a všem odplatí,

sešle odplatu na jejich hlavu.

24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu,

a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.

25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů,

pros ho a přestaň budit pohoršení.

26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost,

měj ve velké nenávisti každou ohavnost.

27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího

namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?

28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní,

jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.

29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství

a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!

30 Všechno dokázat není v možnostech lidí,

vždyť člověk není nesmrtelný.

31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit.

A člověk, pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.

32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin,

lidé však všichni jsou jen země a popel.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti