Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 13.2.2015, 389. den čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Sírachovec, kapitola 26

1 Blaze manželovi dobré ženy,

počet jeho dnů bude dvojnásobný.

2 Statečná žena působí svému muži radost,

naplní jeho léta pokojem.

3 Dobrá žena je dobrý podíl;

za podíl ji dostanou ti, kdo se bojí Hospodina.

4 Ať bohatý či chudý, je dobré mysli,

a v každé době má úsměv na tváři.

5 Trojí věci se uleklo mé srdce

a se čtvrtou se setkat mám strach:

pohoršení ve městě, srocení luzy a nactiutrhání:

to všechno je trudnější než smrt.

6 Z ženy, která žárlí na jinou, však bolí srdce a pochází žal.

Na tom všem je spoluúčasten bič jazyka.

7 Zlá žena, to je špatně upevněné volské jho,

kdo ji chce ovládnout, je jako ten, kdo chytá štíra.

8 Opravdu pobuřující je podnapilá žena,

ta svou hanbu ani neukrývá.

9 Smilná žena se pozná podle vyzývavých pohledů,

podle záblesku svých očí.

10 Bdi přísně nad nevázanou dcerou,

aby nenašla příležitost a nevyužila ji pro sebe.

11 Dávej si pozor na její nestoudné pohledy,

a nediv se, když se na tobě proviní.

12 Jako žíznivý pocestný otevírá ústa

a pije z každé vody, která je nablízku,

tak ona si dřepne nad každý kolík

a šípu otevírá toulec.

13 Půvab ženy je potěšením pro jejího muže

a její schopnosti osvěžují jeho kosti.

14 Darem od Hospodina je žena tichá,

ničím nelze zaplatit její ukázněnou duši.

15 Nad všechen půvab je cudnost ženy,

čistota její duše se nedá ničím vyvážit.

16 Jako slunce vycházející na výsostech Hospodinových

je krása dobré ženy ve spořádaném domě.

17 Jako lampa svítící na posvátném svícnu

je půvabná tvář na ztepilé postavě.

18 Jako zlaté sloupy na stříbrném podstavci

jsou ladné nohy na pevných chodidlech.

19 Synu, uchovej si zdraví v květu svého mládí

a nedávej cizím ženám svou sílu.

20 Když sis vybral nejúrodnější díl z celého pole,

sej vlastní símě s důvěrou ve svůj dobrý původ.

21 Tak budou tvoji potomci kolem tebe

a v jistotě dobrého původu se rozrostou.

22 Prodejná žena je hodna jen odplivnutí,

vdá-li se, bude pro ty, kdo jí užívají, věží smrti.

23 Svévolná žena bude dána za podíl ničemnému člověku,

ale zbožná je dána tomu, kdo se bojí Hospodina.

24 Nestoudná žena nevyjde z hanby,

cudná dcera se však stydí i před svým mužem.

25 Nevázanou ženu budou mít za čubku,

stydlivá se bude bát Hospodina.

26 Žena, která si váží vlastního muže,

bude se všem jevit jako moudrá,

ale tu, která jím v pýše pohrdá,

budou mít všichni za svévolnici.

Blaze muži, který má dobrou ženu,

počet jeho let bude dvojnásobný.

27 Žena halasná a tlachavá je jako válečná polnice,

která zahání na útěk.

Každý muž v podobných poměrech stráví svůj život ve válečné vřavě.

28 Pro dvě věci se rmoutí mé srdce

a pro třetí mne přepadá hněv:

strádá-li válečník nedostatkem,

ocitli-li se v opovržení rozumní lidé

a odvrátí-li se kdo od spravedlnosti k hříchu:

toho připraví Hospodin pro meč.

29 Stěží se vyhne kupec provinění

a kramář nebude prost hříchu.

Sírachovec, kapitola 27

1 Mnozí zhřešili z prospěchářství;

kdo hledí rozhojnit majetek,

bude dělat, že nevidí nuzného

. 2 Do spár mezi kameny se vrazí kolík

a mezi prodej a koupi se vetře nepoctivost.

3 Nebude-li se kdo pevně držet bázně před Hospodinem,

jeho dům se rychle zřítí.

4 Prosívá-li se sítem, zůstává v něm smetí;

tak se ukáže špína člověka, když se s ním promluví.

5 Pec prověří hrnčířovu nádobu

a člověk je vyzkoušen v rozhovoru.

6 Na ovoci se pozná, kdo pěstoval strom;

na slovech se projeví smýšlení lidského srdce.

7 Nechval člověka, dokud s ním nepromluvíš;

tak se totiž zkoušejí lidé.

8 Budeš-li usilovně hledat spravedlnost, dosáhneš jí,

oblékneš ji jako čestné roucho.

9 Ptáci si usedají k odpočinku při sobě rovných

a pravda se druží s těmi, kdo o ni usilují.

10 Lev číhá na kořist a hřích na ty, kdo páchají bezpráví.

11 Ve vyprávění zbožného je stálá moudrost,

ale pošetilý je měnlivý jako měsíc.

12 Mezi nerozumnými šetři svým časem,

mezi přemýšlivými prodlévej bez přestání.

13 Vyprávění hlupáků budí ošklivost,

smějí se v hříšné prostopášnosti.

14 Při řeči toho, kdo se rád zapřísahává, vstanou vlasy,

a hádky takových lidí nutí zacpat si uši.

15 Spory pyšných vedou ke krveprolévání,

je utrpením poslouchat jejich urážky.

16 Kdo vyzrazuje tajemství, ztrácí důvěru,

nenajde pro sebe přítele.

17 Měj rád svého přítele a buď mu věrný,

jestliže jsi však vyzradil jeho tajemství, nevyhledávej ho.

18 Neboť jako ztratil člověk svého mrtvého,

tak jsi ztratil přátelství svého bližního.

19 Jako bys vypustil z ruky ptáka,

tak jsi přišel o bližního, a už ho nechytíš.

20 Nepouštěj se za ním, je už daleko,

unikl jako gazela z pasti.

21 Ránu je možno ovázat, urážky prominout,

avšak kdo vyzradil tajemství, nemá v co doufat.

22 Kdo mhouří oči, kuje něco zlého,

nikdo ho od toho neodvrátí.

23 Do očí ti hovoří sladce,

velice obdivuje tvou řeč,

ale když později o tobě hovoří, obrátí

a tvá slova překrucuje k tvému pohanění.

24 Nenávidím mnoho věcí, ale nic do té míry jako jeho,

také Hospodin ho bude nenávidět.

25 Kdo hází kámen do výšky, hází si jej na vlastní hlavu,

kdo dává zákeřné rány, zraní sám sebe.

26 Kdo kopá jámu, sám do ní padne,

kdo líčí osidlo, sám se do něho chytí.

27 Kdo páchá zlo, na toho se svalí,

a ani nepozná, odkud na něho přišlo.

28 Posmívání a urážky vyznačují pyšného,

trest na něho číhá jako lev.

29 Chytí se do osidla ti, kdo se radují z pádu zbožných,

bolest je umoří, dříve než zemřou.

30 Zášť a hněv, obojí je ohavnost,

jen hříšný člověk v nich setrvává.

Sírachovec, kapitola 28

1 Kdo se mstí, okusí pomstu od Hospodina,

on pečlivě sečítá jeho hříchy.

2 Odpusť svému bližnímu, pokud ti ukřivdil;

až ty budeš jednou prosit, budou i tobě hříchy odpuštěny.

3 Když se člověk na člověka hněvá,

může hledat uzdravení u Hospodina?

4 Když s člověkem sobě rovným nemá slitování,

může se modlit za odpuštění svých hříchů?

5 Když chová zášť, ač sám je jen smrtelník,

kdo smíří jeho hříchy?

6 Pamatuj na poslední věci a zanech nenávisti,

mysli na svůj konec ve smrti a dbej na přikázání.

7 Pamatuj na přikázání a nechovej zášť vůči bližnímu,

mysli na smlouvu Nejvyššího a přehlédni neúmyslná provinění.

8 Zdržuj se sváru, budeš mít méně hříchů;

prchlivost rozněcuje svár.

9 Hříšný člověk znepřátelí mezi sebou přátele

a vnáší pomluvy mezi pokojné.

10 Oheň vzplane podle toho, jaké je dříví,

a svár vzplane podle toho, jak je tuhý.

Čím je člověk mocnější, tím je prchlivější,

čím je bohatší, tím spíše propuká v hněv.

11 Ukvapená hádka roznítí oheň,

náhlý svár vede ke krveprolití.

12 Jiskra vzplane, když na ni foukáš,

zhasne, když na ni plivneš;

přitom obojí vychází z jedněch úst.

13 Klevetníka a člověka obojetného proklínejte,

vždyť způsobil záhubu mnoha pokojným lidem.

14 Štvavý jazyk poškodil život mnohým

a hnal je z národu do pronárodu,

zničil i hrazená města

a podvrátil domy velmožů.

15 Štvavý jazyk vyhnal statečné ženy

a připravil je o plody jejich námahy.

16 Kdo jím se dá vést, nedojde odpočinutí,

nebude přebývat v pohodě.

17 Rána důtkami působí podlitiny,

rána jazykem drtí kosti.

18 Mnozí padli ostřím meče,

ale víc jich padlo za oběť jazyku.

19 Blaze tomu, kdo je před ním chráněn,

kdo nezakusil jeho kousavost,

kdo nebyl zapřažen v jeho jhu

a nebyl svázán jeho pouty.

20 Jeho jho je železné

a jeho pouta bronzová.

21 Smrt, kterou způsobí, je zlá,

i podsvětí je lepší než on.

22 Zbožné zlý jazyk neovládne,

nevzplanou v jeho plameni.

23 Kdo opouštějí Hospodina, ti mu padnou za oběť,

oheň se v nich rozhoří a nezhasne.

Pustí se do nich jako lev,

rozsápe je jako levhart.

24 Jen obežeň svůj statek plotem z trní

a své stříbro a zlato ulož pod zámek.

25 Svá slova važ a odměřuj

a ústa zavři dveřmi na závoru.

26 Dej pozor, abys neuklouzl jazykem

a nepadl do rukou tomu, kdo na tebe číhá.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti